O T Á Z K Y   P R O   Ž I V O T

Motto: Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá!

Nyní promlouvá Stvořitel ke každému člověku už JEDINĚ Soudem. Je tedy nezbytné najít si hluboce osobní a pozitivní vztah k tomuto pojmu...

Od Vás k Vám...


 

Od Poutníka od říčky Komenky:


 

Novoroční předsevzetí 2017. (K zamyšlení)

Ano. Není snad člověka, který by si v novém roce nedal, byť jen malé, předsevzetí. A pokud je přímo nevysloví, tak alespoň v člověku zasvitne malá jiskérka touhy pro přání. Dosáhnout něčeho, být lepší před sebou či před blízkými, kolegy a známými lidmi. Určitě však Nový rok každý připomene svým spolulidem přáními zdraví, úspěchu a štěstí.
Tento každoroční podnět není ale jen takovou společenskou tradicí, zvykem, kratochvílí. Už vůbec ne důvodem nevázaného a bujarého projevu. Podnět má hluboké kořeny, jež jsou nesmazatelně vepsány ve tkanivu každé lidské duše a jsou Vyšší mocí neomylně puzeny k projevu. K odpovědnosti za dar života.
Jako seménka rostlin a zárodky života musí v daném čase projít procesem jarovizace (stratifikace), aby mohla v plné síle přejít do klíčení a zárodečného buněčného dělení, tak se děje i zárodkům lidských myšlenek a zárodkům budoucích životních rozhodnutí.
Pozemský člověk je plně odvislý od dění přírody a kosmu a to i v myšlení, má-li dát svobodu svému duchovnímu vývoji.
Pro našince je dar „jarovizace“ „stanoven“ v krátkém období zimního slunovratu. Přibližně od data slunovratu do „tří králů“. Samotný štědrý večer, vzpomínka narození Syna Božího a zejména působení Zářící hvězdy, jsou součástí oněch vln žehnajícího záření. Ne nadarmo se tomuto období říká svátky lásky, štěstí, pokoje a míru. Také období dávání a přijímání darů.
Semínkům i pupenům flóry je darován nezbytný klid a přívětivý mír mrazivé zasněžené krajiny, aby potřebná tvůrčí záření mohla prostoupit do jemnohmotných struktur tkaniv přicházejícího jara. I jemnohmotná lidskost nezbytně potřebuje dar vnitřního míru, jenž dává prostor duchovnímu vyzařování a projevu citovosti. Osvětlujíce zákoutí duše.
Pokud tento žehnající čas člověk propásne, z jakéhokoli důvodu, jeho pozemský život ztrácí z onoho chladivého vesmírného řádu. Tím se vytrácí možnost čirého vnímání projevů niterních. V krbu myšlenek nenastává přirozená proměna.
Předjaří se koncem ledna a v únoru začne zřetelně projevovat v jemnohmotném proudění sil jara a „mění i barvu pozemského života“. Vitální funkce lidského těla jsou sílíce směřovány do pozemského činu, avšak v tomto případě bez onoho chladivého „jarovizačního“ tvůrčího řádu.
Kéž je vědomě využito tohoto zapomenutého daru Páně.
Již jen pár dnů.
V Komni 2. 1. 2017

 

Malichernost nezná bratra

Velikost se projevuje v nadhledu

Pravda osvobozuje

Dogma spoutává

Život je cesta, která by vždy měla směřovat Domů...