51. otázka: Volby prezidenta/11.2.13/

51. otázka: Volby prezidenta – aktualizováno

Zdá se to být otázkou, která není ,,duchovní“ a nemá spojitost s tématy, které zde rozebírám. Ale já bych zde rád ukázal, že tomu tak není. Nejprve bych chtěl říci, že jsem vděčný, že jsem tyto volby mohl prožít. Ne proto, že bych v nich našel světlo a ideály, ale proto, že jsem mohl lépe a intenzivněji prožít ,,duši“ tohoto národa. Chtěl bych poděkovat všem čtenářům, kteří mi poslali svůj názor, nebo přeposlali názor jiných, jako svůj. To mi zase pomohlo poznat ,,čtenářskou duši“ a stav zralosti čtenářů Poselství. Samozřejmě ne všech, jen maličkého vzorku, protože jsem se však mezi čtenáři léta pohyboval a tato ,,čtenářská podstata“ mne vždy velmi zajímala, mohu nyní hodnotit nejen malý vzorek, ale pokusit se jej v sobě srovnat se vším, co jsem při setkáních se čtenáři v minulých létech vyslechl a zažil.

---

zf

Začneme asi tím, že si shrneme, co je naším posláním. Naším posláním je vývoj do sebevědomého jedince, osobnosti, vědomě žijící ve stvoření. Abychom nezabředli do boje o významy slov sebevědomý, vědomý, apod., chci uvést, co pod tím myslím. Je to to, že člověk si uvědomuje sebe sama v díle stvoření, tedy je si vědom své odpovědnosti a souvislostí mezi ním a stvořením, tedy i Stvořitelem v té míře, jak to jeho druh dovoluje. Vyšší druhy umožňují poněkud širší uvědomění, než máme a budeme mít my. Dosáhnout tohoto cíle je nám možné jediným způsobem – prožíváním. Nestačí tedy o něčem číst, slyšet, být někým poučen, převzít něčí názory  – musíme to nějakým způsobem prožít, jen tak se to vrývá do ducha, formuje jej a tak se tvaruje duchovní osobnost jedince. Jsme tedy inkarnováni na tuto zemi, abychom prožíváním nabyli zkušeností-tedy poznali, co je správné /tedy v souhlasu se zákony stvoření/ a co je nesprávné. To, co nás při inkarnaci potkává, s čím jsme konfrontováni, to je nějakým způsobem důležité pro naši osobnost, někdy jsou to zpětné účinky, které se projevují jako bolest odpykávání, jindy jsou to účinky, které nás mají vést k pochopení nových souvislostí, samozřejmě je možné oboje současně. Proto nelze přicházející situace jen tak obejít, jako nepohodlné, protože některé mohou být přímo učební látkou, pro kterou jsme se inkarnovali. Ano, je pro nás zřetelně velmi těžké rozpoznat, co k nám přichází jen proto, abychom to odmítli a co přichází proto, že jsme to minule odmítali dříve a nyní to máme přijmout. Ale to také patří k prožívání, protože i na chybách může člověk růst, zatímco když se vyhne nepříjemným situacím, může si sám odebrat příležitost ke změně sebe sama. K učební látce dneška patří jistě i politika, různá selhání vedoucích představitelů a vůbec chování našeho národa, lidí kolem nás a v ne neposlední řadě – chování nás samých při všech těchto střetech. V posledních dnech jsem byl obeslán různými e–maily z řad čtenářů a tak jsem mohl částečně i já prožívat dotek čtenářského postoje ke světu. Rád bych se s Vámi o to podělil a zaujal k tomu stanovisko. Tedy ne ke čtenářům, protože každý má právo na svou cestu a já nemám právo mu vnucovat jinou. Chci se zamýšlet nad postoji a to především pod úhlem Poselství. Z toho, co jsem přečetl, jsem došel k názoru, že ti, co mi psali, se dělí do několika skupin. První došli k názoru, že politika je špína a temno. Protože oni usilují jen o ideál, nechtějí se s temnem spojovat, a proto se něčeho takového zúčastňovat nebudou. Berou to tak, že účastí na volbách by se vlastně spolčili s temnem. Také výběr kandidátů je pro ně vybírání mezi temnými a temnějšími, protože mezi nimi nic světlého není. Na tom je jistě kus pravdy. Pozorováno z nadhledu to jistě není nic světlého a i naše nejlepší snahy jsou zřejmě maximálně šedé, ale těžko bílé. Nicméně tento maximalistický pohled lze uplatňovat ve vyšších úrovních, ale těžko zde na zemi, kde se scházíme duchové z různých úrovní a to ještě těch nižších a nízkých. Kdybychom byli takovými maximalisty, nemohli bychom jezdit autem/životní prostředí/, jíst většinu potravin/nevznikají správným způsobem/, chodit oblečeni v soudobém oděvu/není v harmonii se stvořením/…atd. To, že náš vzor, Abdrushin, tyto věci akceptoval a užíval, však ukazuje, že tento postoj, alespoň v takto vyhraněné podobě, asi nebude správný. Zaujímání jen pravdivých a jednoznačných postojů v každé situaci – jistě správné, ale ne vždy použitelné na této temné zemi. Vzpomeňme na činnost Ebranita v první inkarnaci Abdrushina. Přetvařoval se /alespoň z našeho pohledu/, vydával za jiného, apod.-a přesto to bylo správné, protože proti zlu by byl jiný postoj neúčinný. A co únos malého Abdrurushina samotným Ismaelem… Nebo to, že učedník Schlauroth byl v NSDAP se souhlasem Abdrushina a později mu tím zachránil život… Nechci tu dělat nějaká přirovnání, jen chci ukázat, že to, čemu říkáme světlé postoje lze jistě bez výhrad uplatňovat v říších, kde světlo vládne, tu však musíme někdy zvolit i postoje, které by výše nebyly správné, ale zde správné jsou. Musí však i zde v nich vždy být jasný základ, spravedlnost a vědění širších souvislostí, tedy jistě ne pravidlo ,,účel světí prostředky“. Tím chci říci, že někdy prostě bude nutné se zúčastnit i něčeho, co náš vnitřní cit nepovažuje za správné, zúčastnit se něčeho nepříjemného pro dobro tohoto lidstva, země, našeho národa. Ovšem jen do té míry, pokud to není proti Bohu a jeho zákonům. Beru to tedy tak, že, mohu-li tomuto ,,mému“ národu pomoci, pak i musím. Překonám svou nechuť ke špíně, kterou politika jistě je, pokusím se s ní spojovat, co nejméně, ale současně vyvinu úsilí, abych nalezl způsob, jak věcem napomoci tak, jak to tento svět vůbec dovolí. Takže pro mne je správné k volbám jít…. Přemýšlel jsem pod tímto úhlem o hypotetické situaci: okupace a my můžeme ,,svobodně“ volit mezi Hitlerem a Göbelsem. Tak tady si člověk řekne, že by tam jistě nešel, ale představme si třeba, že Hitler by vyhladil Židy, ale Göbels ne…to už by nebylo tak snadné říci, že je to vše temno a já se s tím nebudu spojovat. Jestliže bych svým rozhodnutím mohl zachránit tisíce životů…ale třeba jen jeden…to stojí za přemýšlení, ne? Další skupina, mírně podobná té první, chce uprostřed této špíny postavit ideál…..ano krásné, ale protože nereálné, tak i nesprávné. Abdrushin ohodnotil komunismus jako nesprávný, protože chce budovat ideály, kterých zde nelze docílit. Tedy nelze vytvořit společnost z jedinců, kteří by měli být ideální, když oni nejsou a nemohou být/přicházejí z různých úrovní zralost/. Vždy tedy budou různí, různě zralí a s tím musí systém státu počítat. Proto i ideální myšlenky by měly zde ve hmotě mít reálný základ. Tak i tato druhá idealistická skupina čtenářů se rozhodla, že jediným kandidátem, který se dle jejich náhledu, ideálu blíží, nebo o něj usiluje je … žena. Vůbec ale nevzali v potaz, že žena má jiné poslání, než být političkou /a prezident přes všechny proklamace o nezávislosti a nestranickosti bude vždy politikem, protože je s politikou naprosto provázán/. Věta z Poselství, že ,,žena za řečnickým pultem je karikaturou“, jako by se jich vůbec nedotkla. A podle hesla ,,bližší košile, než kabát“, mi na mou tichou připomínku Poselství, odpověděli, že to oni samozřejmě vědí, ale když tam nikdo jiný, tak duchovní není, tak je to v pořádku…jestliže si začneme sami dělat výjimky proti příkazům z Poselství, pak by možná bylo lépe, abychom je odložili, než ,,hlásali vodu a pili víno“ a byli tak převrácenými ,,vzory“ pro odpůrce Poselství a negativnímu příklady pro ty, kteří v ně ještě věří. Nemohu se ovšem při této příležitosti nezmínit o jednom faktu, který je s touto skupinou spojen. Nejen, že jsem byl důrazně vyzývám k pochopení, že toto je ,,jediný správný“ názor, ale ještě jsem byl tlačen k tomu, abych přesvědčil lidi kolem o tomtéž…a pak to pokračovalo ještě v tom, že musím tyto lidi kolem přesvědčit, aby i oni přesvědčovali své lidi kolem…to bude potom teprve ta správná ,,lavina světla“. Takovouto ,,lavinu“ ovšem používají všichni demagogové a tyrani, ale je nepřípustná pro svobodný rozvoj osobnosti. Ani Bůh nás k ničemu nenutí, nepřesvědčuje nás a my nemáme právo tak činit druhým… Kdo to dělá, i když si myslí, že šíří světlo, jen znásilňuje druhé. O tom, že role ženy je nám stále nějak nejasná svědčí i poznámka ve vzpomínkách paní Geks, která byla vedoucí v HG, i ona byla rozčarována, když pan Alexandr v roli vedoucí celého HG, razil myšlenku, že vedoucími by měli být jen muži. Měli bychom uvážit, že i zde fungují jisté zákonitosti – proto má zde navenek působit muž, protože je hutnější a tím ,,stejnorodější“ s hutností této hmoty, proto také může vyvinout účinnější působení, protože jeho spojení s hmotou je užší – to zkrátka patří k zákonům hmoty a my bychom to měli přijmout. Proto také, ze stejného zákona vyplývá, že pomocníci, kteří již nemají hmotná těla, potřebují naše spolupůsobení, protože oni se nemohou spojit se hmotou. Zkusme se však zamyslet ještě nad další rovinou tohoto názoru – zvolit do vůdčí role této zkorumpované a falešnými postoji prolezlé, společnosti. Co bychom té ženě vlastně dopřáli, k čemu bychom jí dopomohli? V tomto prostředí plném dravců, intrik, špíny, zákulisních bojů a temnoty by mohl obstát jen bojovník, silný, zmužilý, dobře vyzbrojený i zkušenostmi, který se v tomto nebezpečném a zkaženém prostředí umí pohybovat a umí tvrdě použít zbraně, které na tento druh temnoty fungují. To v žádném případě nemůže být role ženy, pokud by to nebyl muž inkarnovaný do ženského těla… Je to role pro bojovníka, hrdinu-vzpomeňme zmínky v Poselství o hrdinství, které se zrcadlí ve lvu – v něm je zakotvena útočnost, která je lidskému duchu v jeho podstatě cizí – ten má míruplně budovat. Pokud dovolíme ženě, která ještě neví, že to nemůže být její role, aby tuto roli převzala, pokud jí v tom dokonce podporujeme a přemlouváme ostatní, aby ji v tom podporovali – pak jí pomáháme k pokřivení a ztrátě jejího ženství. Tím jí vlastně pomáháme k vlastní sebezkáze a to od nás jistě není správné. Přikročíme k další skupině. Zde musíme začít tím, že čtenáři se obecně o společenský a hlavně politický život moc nezajímají. Je to pochopitelné, protože to skutečně nic pěkného není, nicméně je to prostředí, do kterého nás naše vlastní karma zavedla a proto je to i ,,naše“ prostředí. Tato nechuť se zabývat těmito věcmi má za následek velice malou informovanost čtenářů, a když k tomu přidáme naivitu, která je velmi častá, pak jsou nejsnáze zmanipulovatelnou skupinou voličů. Stačí jim předhodit pár frází o lásce, a když se k tomu připojí i něco duchovního, nebo se snad i utrousí slůvko Bůh…pak jsou bezbřeze nadšeni a horují pro takového člověka ze všech sil. Kdyby byli lépe informování, ovšem ne jen v době voleb, kdy všichni kandidáti manipulují voliči ze všech sil, ale již dříve a průběžně, pak by viděli, že jejich kandidát v průběhu let ukazoval svými činy něco jiného, než nyní krátkodobě hlásá v předvolebních bojích. S mírnou nadsázkou by se dalo říci, že kdyby na tuto zemi přišel Lucifer a kandidoval za vládce země, tu by ho nejvíce volili věřící lidé. On by jim totiž uměl nejlépe slíbit to, co oni očekávají a oni by ho nejhůře uměli prohlédnout. Abdrushin označil dva hlavní obory lidské činnosti jako, že se nejdříve zhroutí, protože jsou nejvíce pokřivené, jedním je církevnictví a druhým jsou noviny. Takže nechat si vytvořit názor médii bude určitě dost zavádějící. Stačí se jen podívat na cílenou snahu volebních štábů, kde jsou odborníci na manipulaci davů, jak cíleně představují svého kandidáta takovým způsobem, který zjistili, že nejvíce ,,zabere“ na cílovou skupinu. Nechci zde být osobní, ale když vidím, jak se 75letý člověk stylizuje do role pankáče se štětkou obarvených vlasů na hlavě, jen proto, aby byl mladým blízký…..tak mne jiné slovo, než manipulace nenapadne. Také to, že se člověk, který na jedné straně vystupuje jako šlechtic, se nechá, na straně druhé, oslovovat křestním jménem a na svých vlastních webových stránkách volá ,,pojďte strávit noc s Karlem“, apod. se vůbec nezdá slučitelné s rolí hlavy státu… Navíc je to proti zákonu kastovnictví, což by měl čtenář ihned poznat, když už o tom četl mnohokrát celou přednášku. Myslíte si, že by se takto Abdrushin nechával takto familiárně nazývat a dopustil takové boření přirozeného odstupu? Ale vzdalme se všeho osobního a buďme věcní, jak nás tomu učí Poselství. Vždyť je málo důležité, jestli se prezident bude oblékat u toho, či jiného krejčího, bude si pouštět tu, či onu hudbu a jeho manželka bude blondýna, nebo černovláska, jestli on sám je vysoký, malý, hubený či silný. Pro nás je důležité, co chce přinést tomuto národ, jaké jsou jeho názory a postoje. Musí to být ovšem názory týkající se tohoto státu a národa. Nejlépe, když jsou to otázky, na které můžeme najít odpověď v Poselství. K takovým otázkám jistě budou patřit ty, na které odpovídají přímo kandidáti ve svých projevech. Pokusme se tu zamyslet nad otázkami, které byly předkládány kandidátům a zkusme je porovnat s Poselstvím. Jsme schopni takové nezaujaté analýzy? Je přece jedno, kdo tyto otázky pokládá, kdo na ně odpovídá-my a jen my si na ně musíme umět najít odpověď v Poselství. Snížení imunity poslanců a prezidenta – podle PG – ŽÁDNÝ ČLOVĚK SE NESMÍ SKRÝVAT ZA SVÝM ÚŘADEM, Z HLEDISKA STVOŘENÍ JE PLNĚ ZA VŠE ODPOVĚDNÝ – tedy jsem vyrozuměl, že imunita je něco naprosto špatného a proti stvoření – pokud bude nějaký kandidát podporovat její snížení, pak je to správný směr. Zákon o prokázání nabytí majetku. Každý by měl dokázat zdůvodnit, jak nabyl svůj majetek, tedy, že jej v takovémto korupčním prostředí, kde se to děje často, že jej tam nenabyl nepoctivě. Tady snad nemusím citovat nic Poselství a Desatero, nebo ano? Pokud toto kandidát podporuje, pak je blíže poctivosti. Registrované manželství – že pokřivené duše jsou na nesprávné cestě je snad jasné z celé přednášky a že by se v tom měli změnit, je jisté. Pokud jim společnost bude ,,pomáhat“ v omylu, že na tom nic není a z pokřivení udělá normu, povede je to jen hlouběji, ale bude to současně otravovat i okolí, ještě úplně nezkažené – adopce dětí homosexuálními páry. Pokud bude některý proti těmto praktikám, pak je právdě blíže. Všechny praktiky vedoucí k většímu začlenění našeho státu do Evropské unie vč., zavedení eura a ostatních smluv. V bolestném úžasu jsem kdysi, při diskuzích o vstupu našeho státu do EU slyšel od čtenáře, že on je pro, protože on není nějaký nacionalista a je světoobčan, však zde jsme jen přechodně, tak co…. Tak jen jeden citát /i když se snažím necitovat/ Krása národů. Dříve i K 19.únoru 1933: ,,…VŠECHNY NÁRODY MAJÍ ROZKVÉST PODLE DRUHU PŮDY, NA KTERÉ VZNIKLY. MUSÍ ZŮSTAT PŘIZPŮSOBENY TÉTO PŮDĚ, ABY NA NÍ ROZVILY TU KRÁSU, KTERÁ SE BUDE HARMONICKY ZACHVÍVAT S OSTATNÍMI NA ZEMI. PRAVÁ HARMONIE VZNIKÁ VŠAK PRÁVĚ ROZLIČNOSTÍ, NE VŠAK SJEDNOCENÍM VŠECH NÁRODŮ. KDYBY BYLO NĚCO TAKOVÉHO ZAMÝŠLENO, PAK BY BYLA DÁNA JEN JEDNA ZEMĚ A JEDEN NÁROD. PŘITOM BY VŠAK NASTAL STAV KLIDU A KONEČNĚ CHOROBA A ODUMÍRÁNÍ, PONĚVADŽ BY CHYBĚLO OBČERSTVOVÁNÍ DOPLNĚNÍM…“ Kdo jen trošičku sleduje dění kolem EU jistě si všimnul dnes už veřejně zmiňovaných cílů EU, totiž sloučení všech národů do jednoho celku. S takovými cíli já nemohu souhlasit, protože jsou proti zákonu vývoje. Nejen že zde máme jednotlivé národy, různé rasy, různé barvy pleti – což se vše kopíruje i do úrovní onoho světa, ale můžeme nalézt i jisté vazby až do pravzorů na ostrově Růží a Lilií. To jsou snahy proti stvoření! Nemluvě o tom, že EU je pakt plný ekonomických problémů, který velice připomíná RVHP, z něhož jsme se před nedávnem pracně dostali. I zde je praktika, že neschopný visí na schopnějším a nemá pak žádnou vlastní motivaci – přenáší své požadavky jen jiné. Kdysi jsme, tehdy jako národ Čechů a Slováků byli označeni, jako duchovní průkopníci na cestě k lepšímu postoji k Bohu. Skrze politiky došlo jen jejich manipulacemi k rozdělení na dva národy, aby nyní tyto dva národy, které usilovali o svobodu a tím i vlastní zodpovědnosti, byly pohlceny beztvarou masou nadnároda, v němž bude pohlcena i jedinečnost vlastního ,,ducha národa“. Za co bojoval Masaryk, kterého tak rádi zmiňujme? Všechno to úsilí vlastenců bude zaprodáno jen proto, že nejsme ochotni se trochu zamýšlet a orientovat. Stačí nám fráze politiků, jejich sliby, které tak snadno nedodržují. Kandidát, který vede národ do ještě užšího sepjetí s EU, nejde cestou Poselství. Žel to jsou oba kandidáti!!! Oba jsou pro větší a hlubší zapojení našeho státu do beztvaré masy EU. Rozdíl je jen v tom, že jeden hodlá, dle jeho vlastních výroků, souhlasit se vším, druhý se chce snažit alespoň bojovat za některé ústupky. V tomto případě je naše volba skutečně jen volbou ,,menšího zla“. Zvyšování daní a poplatků, nebo souhlas s tímto trendem. ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY SI NESMÍ VYPOMÁHAT TÍM, ŽE KDYŽ NEUMÍ ZAJISTIT NÁRODU PROSPERITU, SÁHNOU DO KAPES POPLATNÍKŮ – jsou národem placeni za to, aby byli tak schopní, že najdou svou obratností a zkušenostmi cesty, jak zvýšit prosperitu národa. Pokud to neumí, mají svá místa ihned nabídnou zkušenějším. Kdo jen trošku sleduje dění v politice, ale i ve svém městě, musí zjistit, že ty chybějící peníze, pro které se neustále zvyšují daně, jsou penězi rozkradenými, rozházenými, nebo neschopností utracenými. Mimo všechny korupční aféry se stačí jen rozhlédnout kolem, miliardy rozházené za cyklistické cesty, plavecké bazény s malou návštěvností, apod. Kdyby někdo takto hospodařil se svými penězi, byl by jednak brzo na mizině, ale hlavně časem ve vězení – je vysoce nemorální a hlavně nesprávné, aby národ takové plýtvání podporoval tím, že bude s těmito neúčelně a bezcharakterně vydíranými poplatky souhlasit. Žijme přítomností-dnes to již není doba po změně režimu, kdy se dalo říci, že to komunisti špatně vedli a proto si my nyní musíme pro náš stát utáhnout opasky, je to přece pro nás všechny…Tak, jako se stále více peněz nalévá do lékařství a je stále více nemocných a stále méně pochopení pro pacienta, tak je to naprosto stejné ve vztahu stát-občané-poplatky. Čím více se bude vybírat poplatků, tím více bude vláda rozhazovat, takže bude muset stejně zase poplatky zvednout. To je jasné každému, kdo má alespoň matné povědomí o těchto věcech. Čtenáři se však většinou o tyto věci nezajímají a proto jsou ochotni uvěřit planým slibům a budou si rádi utahovat nejen opasky. To není podle Poselství! Důchodová reforma je z téhož soudku. Zažila to před mnohými lety i má rodina, můj dědeček, který celý život řádně platil státu vše, co žádal, nakonec skončil bez důchodu a celá rodina se mu na něj skládala. Dnes v době a společnosti, kde korupce a podvody nás řadí k prvním na světě je jistě více než podezřelé a riskantní, když stát chce dát nějakou povinnost svých občanů obhospodařovat soukromými institucemi, no a takových věcí je tu mnohem více. Je to další věc přímo připravená na rozkradení a poté jen pokrčení rameny, nebo odkázání na nějakou jinou osobu či politickou stranu. To vše jsou luciferovské principy svodů a pokušení pro ty, kteří to budou spravovat. Stát se nesmí zříkat své zodpovědnostmi – za tu je přece placen. Církevní restituce – kde církve nebudou schopny tyto majetky udržovat a tak se již chystají, jak je budou prodávat a tak opět národ a stát přijde o mnohé, ale nepomůže to nikomu v tomto národě… Prezident by měl zveřejnit smlouvy, které podepíše – no jistě, vždyť se týkají nás, tak bychom o nich alespoň měli vědět, nebo myslíte, že ne? Já mu přece nedávám právo, aby o mně rozhodoval bez mého souhlasu a vědomí – to neodpovídá osobní odpovědnosti, ale jakési skupinové, přičemž on má imunitu, takže se na něj důsledky nevztahují – to je zcela proti všem zákonitostem stvoření Obce by měli mít právo rozhodovat, jestli u nich budou herní automaty, nebo o tom bude stále rozhodovat stát. Pro mne je zcela zásadní, že o takových negativních věcech musí rozhodovat lidé, kterých se to osobně dotýká, kteří to prožívají. Kandidát, který, nechce dovolit obcím, aby si takové věci rozhodovali sami, nebude moc užitečný pro občany, kteří chtějí automaty z města odstranit a vládě je to jedno. Kde máme páku na vládu, mnohem spíše si můžeme zatlačit na místního radního, který je s tím denně konfrontován. Který z kandidátů chce takto obcím pomoci, ten je mi zcela jistě bližší. Poplatek za prázdná media – to není nic finančně podstatného, ale morálně notně zvrhlého. Na jedné straně je tu presumpce neviny, tedy nemůžete být považován za viníka a být trestán, pokud vám není vina prokázána. Ovšem, když si kupujete prázdné CD nebo DVD platíte dopředu za viníka, který si na něj bude něco kopírovat od někoho. A i když si budete kopírovat sám svá slova, přesto musíte za to státu zaplatit. A to nejen státu, ale jakési polosoukromé, neprůhledné instituci, o jejímž chodu máme jen velmi mlhavou představu. No to jistě není správné, a pokud nějaký kandidát podporuje a schvaluje takový zákon, pak podporuje falešné principy. No a na závěr máme tzv. ,,čtenáře psychotronického“, který vztáhne ruku nad jednotlivými jmény a pronese ,,toto jméno táhne dolů, ale toto vzhůru. Mám to vše už úplně jasné…“ Neví nic o souvislostech, ale otevře se jemnohmotným dějům a ty ho vedou. Kterým směrem se ptám. No přece tímto: ..kdyby mohli lidé vidět jemnohmotné okolí země, tu by vykřikli hrůzou….“ Tzv. ,,vyciťování“, tedy otevírání se takovým věcem, jako je politika, znamená se otevírat tomuto jemnohmotnému okolí a být jím ovlivňován natolik, že člověk ztrácí soudnost a jeho rozhodnutí jsou nelogická. Nepohrdejme rozumem, nelze ho nepoužívat, máme se jen naučit ho používat jinak. Kdo odmítá používat svůj rozum, ten se sem ani nemusel inkarnovat, protože pozemské možnosti svého těla nepoužívá…. Přemýšlím, čím to je, že jeden z kandidátů, pan Schwarzenberg, tak doslova oslnil mnoho lidí a asi i mnoho čtenářů. Bez jakéhokoliv odsuzování a snižování jeho kvalit, tu přece jen zůstává několik nezvratných faktů: hovoří špatně česky, aktivně působí ve vládě, která náš národ vede ne právě zdařile od jednoho zdražování ke druhému a od jednoho tunelu k jinému a přitom nyní říká, že on je zárukou budoucnosti, jakoby s tím neměl vůbec nic společného. To vše není nic, co by myslícího člověka mělo čím nadchnout . Kde se tedy bere to opojení davů? Já bych řekl, že lid je oslněn jeho hraběcím titulem, připadá jim, že to je to ,,nové“, ta budoucnost, protože jeho vlastní názory přece nejsou ničím tak překvapivé a nové, jak jeho kampaň slibuje. V každém lidském duchu je zakořeněna úcta před nejvyšší autoritou, tedy Bohem. Je to však v nás už jen zdegenerovaná stopa, značně zmaterializovaná a místo, co by vedla vzhůru a k duchu, je stažena do hmoty a k člověku. Myslím, že tady je prapůvod té těžko pochopitelné euforie z ,,našeho knížete“, který nám zajistí skvělou budoucnost. To, že je tento člověk význačným boháčem a šlechticem v nás vyvolává pocit čehosi vyššího a tím i ideálního. Přesto, že reálně a pozemsky pro to není důvod, ten pocit je hlavně u čtenářů silně motivující. My bychom však neměli hledat ideály na zemi mezi padlým lidstvem, jímž jistě jsme, ale na nebesích. Kandidát, který je ochoten stát a národ bez připomínek /slova jej samého v internetovém duelu/ spojit co nejvíce s EU, není však ideál podle Poselství, a to i kdyby byl silně věřící, jak si čtenáři vděčně a blaženě sdělují. Věřící udělali v historii mnoho škod, takže to není průkazem ideálního vzoru ve smyslu Poselství. Nejde mi o pana Schwarzenberga, osobně jej neznám a proto jej nemám právo hodnotit. Třeba je to hodný člověk, tak, jak se prezentuje. To, že oslovil mládež, jako pankáč mi připadá sice nedůstojné žádosti o prezidentský úřad, ale dovedu pochopit, že mládež, kterou nezajímá budoucnost a nezná minulost, která chce jen přítomnost v prožívání ,,srandy a vodvazu“, že pro tuto mládež je to dobrá zábava. Je mi ale trochu smutno, že čtenáři jsou neschopni věci hodnotit s větším odstupem a věcně. Přitom si myslí, že by byli schopni řídit celou tuto zemi po apokalypse, kterou očekávají. Už jen fakt, že Poselství a jeho myšlenky nikdy nebyly přijaty státy a novináři by je mělo přivést k větší ostražitosti. Tento svět je tak vzdálen myšlenkám Poselství, že stojí úplně na jiných hodnotách a cílech. Je tedy velmi nepravděpodobné, že nějaký kandidát na veřejnou funkci, mající byť jen malý souzvuk s ideály Poselství, by mohl mít u veřejnosti a novin takový masový, až euforický ohlas. Nikdy tomu tak nebylo a nemůže tomu tak být ani dnes, protože více jak polovina lidí nepatří na tuto zemi a noviny jsou dle Poselství zcela pod vlivem temna. Abdrushin i všichni, kdo chtěli jít cestou souznění s Božími zákony, nikdy nebyli takto opěvováni. Buďme bdělí a nenechejme se opět zmást. Máme tu tedy nyní dva kandidáty a dvě skupiny voličů. Na první pohled se zdá, že jedna skupina je idealistická, motivována pojmy jako lidskost, státnost, poctivost a víra a naproti tomu stojí skupina realistů, kteří se opírají o různá konkrétní ekonomická a politická fakta s tím, že oni, respektive jejich adept, navrhují konkrétní řešení. Představitel první skupiny pěkně hovoří o národě, slabých a utlačovaných, právu a neprávu, morálce a budoucnosti, kterou přináší on a jeho směr…to by bylo krásné a ušlechtilé, kdyby to byl člověk, který se odněkud vynořil a neměl žádnou minulost, tedy hlavně minulost spojenou ze zlořádem zde fungujícím. Vždyť oba kandidáti aktivně pracují v politice, která přivedla tuto zemi do nynějšího morálního úpadku. Proto ani jeden nemůže slibovat nějakou světlou a zcela jinou budoucnost. Proto také ani jeden není budoucností této země, ale oba jsou těsně svázáni s její minulostí. Nechci hodnotit, kdo se jak a na čem podepsal více a méně, jedno je však nepochybné, ani jeden nemůže vystupovat jako čistý, bezúhonný a jen dobro a světlo hlásající – to by přece byla zjevná nepravda. Pokud by někdo z nich skutečně byl tak čistým a morálním, pak by nemohl léta v politice a vládě pracovat, ale dávno by z ní zhnusen odešel, jako např. zpěvák Ringo Čech /když si poslechnete jeho hodnocení dějů v parlamentě, ztratíte iluze o tom, že by tam mohl vydržet čistý a ideální člověk/. Nuže máme tu dva kandidáty, jeden hlásá ideály, ale léta je nekoná, ovšem říká, že nyní bude a tvrdí, že vždy je takto žil. On sám však nyní ukazuje, jak by se musel v tom případě v minulých letech projevovat. Mám na mysli, jak nyní demonstrativně odešel z parlamentu, aby vyjádřil nesouhlas s amnestií…nu pěkné a správné, ale proč až nyní a proč nikdy před tím? Pak tu máme druhého kandidáta. Neotesaného, mnohdy hrubého, avšak inteligentního, znajícího z prožití poměry v parlamentu a vládě. Tvrdého, který je schopen a ochoten se bít za svůj ,,správný“ názor s kýmkoliv. Nehlásá ideály, nemluví o morálce, ani víře, ale navrhuje konkrétní kroky: proti korupci zákon, aby každý musel prokázat, jestli to co má, neukradl nám všem. První kandidát místo toho řekne něco obecného a dobro slibujícího, co však nelze prakticky provést. Ovšem ideál bez možnosti realizace – to je vlastně komunismus, který Abdrushin označil za špatný. Máme tu tedy jednoho, který hovoří krásně o ideálních pojmech, ale současně přiznává, že poslancům ani vládě do toho moc mluvit nebude a EU bude podporovat ve všech směrech vlastně bez připomínek. Toto se pěkně poslouchá, ale občanovi tohoto státu to v jeho životě nepomůže ani v nejmenším. Druhý, neotesaný nám jistě nepřinese nějaké morální ozdravění, ale bude dle svých možností bojovat s parlamentem a vládou, bude tam chodit a svým ironickým způsobem je bude volat k odpovědnosti. Tím nám může být mnohem užitečnější, než idealista, který bude mít pěkné myšlenky, možná i pěkná slova, ale systém státu výrazněji ovlivňovat nehodlá a ten bude stále horší, protože vlky nebude nikdo ohrožovat a tak budou stále dravější. Ovšem nedělejme si iluze, že prezident nějak výrazně něco změní, jeho pravomoci jsou omezené a v dnešní podobě je spíše jen výstavním předmětem pro ostatní státy, než ,,otcem národa“ . Takže jde spíše o to, udělat si na těchto volbách prožitý obrázek o stavu tohoto národa a o své schopnosti rozpoznat podstatu věcí od manipulací, umět se sám vlastními zkušenostmi postavit ke světu. To není zase tak málo, i když pro nějakou změnu státu a národa to může být nepodstatné, pro jednotlivce to však patří k jeho vlastnímu životnímu poslání. Jako čtenáři si musíme uvědomit, že toto není volba mezi dobrem a zlem, ani mezi světlem a temnem – je to volba mezi dvěma formami, které nás obě povedou do rozpadu tohoto státu a jeho pohlcení EU- a to je proti řádu stvoření. Volíme tedy jen mezi tím, že bude ještě hůře, nebo už nebude tak pronikavě hůře, nebo toto hůře bude pomalejšího charakteru. Myslet si, jako čtenář Poselství, že některý u kandidátů je ,,světlý, nebo světlo“ je skutečně velmi a velmi naivní…. Je to stejně naivní, jako myslet si, že některý dovede národ blíže Bohu a do nové zaslíbené říše. Přesto, když můžeme volit něco lepšího pro tento národ, pak bychom měli… Ještě bych zmínil jednu rovinu. Když jsem se tak intenzivně začal zabývat touto tématikou, náhle jsem zjistil, že to začínám brát nějak příliš osobně, což jsem nechtěl a ani to pak už nemůže být věcné. Musel jsem na pár dnů těchto úvah zanechat a najít opět obecnější postoj. Je to důkazem, že něco tak masového, jako je tato volba, musí být spojeno s ohromnými středisky myšlenkových forem a když člověk nemá před sebou, a to neustále a v každém okamžiku, cíl, že chce mít jen své názory, být svůj a nechat se vést jen obsahem PG, tak se velice rychle stane otrokem těchto proudů, aniž je si toho vědom. Čtenář ještě mnohem snáze, protože svou snahou o ,,vyciťování“ se otevírá zcela cíleně, zatímco materialisté se spojují jen se stejnorodým a to ještě podle stupně svého přesvědčení. Čtenáři pak, se cíleně, nebo i nevědomě vžívají do dějů a tím jsou snadno zmanipulovatelní. Nemůžeme se tedy ani divit, že se začínají objevovat zprávy o tom, jak se lidi bojí volit jednoho kandidáta, protože jim příznivci druhého vyhrožují různými výhružkami včetně ztráty zaměstnání….a to jim vůbec nevadí, že reprezentují toho idealistického kandidáta se všemi těmi výroky o lásce a morálce. Když by člověk, zcela nestranně a bez vlastních přání, /pokud jsme toho vůbec schopni/ sepsal skutečnosti, které jsou zde předkládány, pak by to mohlo být např. toto: Jeden kandidát hlásá morální hodnoty a slibuje ,,novou budoucnost“, sám se však ještě dnes podílí v parlamentu na bídném stavu tohoto státu, ale o tom nehovoří. Sděluje však současně, že jako prezident do parlamentu příliš chodit nebude a tím jim do toho ani moc nebude mluvit. To, co nás denně postihuje a vede do problémů, jsou rozhodnutí parlamentu a vlády. Pokud tedy ona bude nadále fungovat stejně, pak nemůže být žádná jiná budoucnost, než ta dnešní současnost. Jedna budoucnost zde však je a to ještě větší svázání s EU a tím i postupný zánik identity našeho národa a státu. To ovšem není ta budoucnost, která by z hlediska Poselství byla žádoucí, ale tento kandidát říká, že nebude takovému procesu klást žádné podmínky a nebude mu bránit. To, že tyto postoje vedou k zániku jedinečnosti tohoto národa a jsou cestou pryč od národních buditelů i hrdinů, kteří za národ neváhali položit životy, to je vidět z toho, že proti tomuto kandidátovi se hromadně staví skupiny jako protifašističtí bojovníci, lidé, kteří bojovali za náš národ, a další. Ti všichni ,,cítí“ že toto dění povede k postupnému a nenápadnému zániku národa. To jedna věc, druhá jsou idealistické sliby, které však nemohou být splněny, protože jednak prezident vůbec nemá takovou pravomoc a na druhé straně kandidát říká, že do toho nehodlá mluvit. Zůstává tu tedy slib, že pomůže jednotlivci, když se tento na něj obrátí…tomu věřím, ale zdá se mi to přece jen málo, na to, abych nebral v potaz ostatní fakta. Máme tu ještě jednu věc. Idealistický kandidát, který hlásá vysoké morální hodnoty a cíle, nemůže volit takové volební praktiky, jako je manipulace s mladými, využívání jejich postoje, který nezná minulost národa a vše, co bylo včera je pro ně ,,komunismus“. Zajímá je legrace a zábava, Facebook, používaný ke klevetění, průniku do osobního soukromí, by jistě nebyl Poselstvím zařazen mezi dobré věci. On je přitom dnes využíván, jako hlavní páka k volbě prezidenta, používá se na základě známého faktu, že se mládež tímto nástrojem svolává k mejdanům, na nichž se pak sejdou stovky neznámých, svedených jediným přáním – užít si….pak to není dobrá metoda k něčemu, co vyžaduje vážnost a zcela jiný přístup. Pokud mládež této vážnosti není schopna, pak bychom ji neměli zatahovat do věcí, kterých ještě nedozráli. A pokud jich dozráli, použijme důstojnější formy, než zřizovat štáby telefonistů, kteří budou obtěžovat lidi a přemlouvat je ke svým cílům. Alespoň my, kteří se snažíme žít v jiných hodnotách bychom měli mít dost rozhledu a cítění, abychom si uvědomili, že pokud je toto ,,budoucnost“, pak jistě není ve smyslu Poselství…. Druhý kandidát je velmi inteligentní, ale jak to tak u inteligence bývá, není taktní, mnohdy je ironický a nepříjemný. Jistě to není příklad uhlazeného a citlivého člověka. Ovšem on nic takového také neslibuje, též neslibuje žádné duchovní, ani náboženské hodnoty a pojmy a nijak se tím netají. Slibuje, že bude svou ironii a nepříjemnost používat na ochranu našich práv. Říká, že bude často chodit do parlamentu a bude se snažit je vést k respektování pořádku a tvorbě takových zákonů a opatření, které ve svých důsledcích povedou k větší morálce a pořádku. Je to člověk drsný a asi i místy nepříjemný, tedy přesně to, co naši politici potřebují, neboť to, že by jim tak někdo přišel hlásat slova o morálce a lásce, by jistě velký smysl nemělo. Stojí za ním mnoho situací, kdy prokázal, že je schopen takto jednat, Nejsou to tedy jen imaginární a nejasné, dobře znějící sliby, ale něco doložitelného. Beru ho tedy za dobrý český, sukovitý, pokroucený a pevný klacek na nepoddajná záda české politiky. Nic víc a nic méně…a myslím, že v této době a situaci a z dostupného výběru, je to mnohem ,,užitečnější“, než jiné volby. I já bych si představoval jiné vzory, ale zase na druhé straně pro tento národ, pro tuto dobu a zralost lidí by asi každá jiná volba byla jen ,,příjemným“, ale neužitečným odsunem věcí, které nečinností ještě zesílí a vyrostou.

zdenekfritz

Tak máme po volbách. Nevím, jak Vám, ale pro mne to bylo velké prožití. Velké, ale rozhodně ne pěkné. Tím se v této chvíli nechci zabývat. Dva týdny, kdy jsem se neustále snažil pochopit a procítit všechny děje, čímž sem se napojil na všechny možné proudy obou stran, mi přinesly skutečné a až tělesné vnitřní střety, boje a jisté utrpení. Přesto jsem za to vděčný, nikdy bych se nedonutil tak prožít věci spojené s tímto národem a lidem. V PG je, že jen prožité je skutečně přínosné, proto dík za to. Přesto, že nemám valného mínění o nás, jako druhu, přesto jsem nemile překvapen, když nahlížím do médií, protože jediné, co z nich jako výsledek svobodného rozhodnutí tohoto národa dnes vyplývá, je …nenávist, pomluvy a vzdor. Volby skončily a většina rozhodla pro nějakou osobu a pro s ní spojené postoje. Volební propaganda a manipulace všeho druhu rozdělily národ na znepřátelené strany k čemuž největší mírou přispěly noviny a televize, většinou placené zahraničními společnostmi. Když jsem nyní, po volbách jen letmo prošel televizní zprávy, novinové články a především články na internetu, byl jsem skutečně zděšen nenávistí, která je na každém kroku zcela zjevná. Umělci zakládají spolek proti zvolenému prezidentovi, podpisují archy a vyzývají k nerespektování prezidenta, jiní se nechtějí vzdát volební atmosféry a vyzývají k nošení placek s podobiznou svého vzoru. Zpěvačka ze Superstar píše zoufalou zprávu o tom, že si dovolila na svém webu zveřejnit přízeň p. Zemanovi-snesla se na ni snůška sprostých výhružných nadávek a výhružek, že už nikdo nebude chodit na její koncerty, atd., stačí si jen projít internet a budete mít mnoho materiálů na přemýšlení o nepochopitelné otázce: …jak je možné, že pan kníže, který pořád povídal o lásce, míru a morálce má stoupence, kteří vyzývají k rebélii, nerespektování a dokonce přímo, či nepřímo urážejí skupinu voličů druhého, vítězného kandidáta. Jsou tu výroky /… a rozhodně to není jeden od jednoho člověka/, že knížete volili inteligentní a ušlechtilí lidé, jeho protivníka jen lůza, spodina a burani/tedy neinteligentní lidé-i neblazí komunisté měli větší úctu k dělnému lidu, než tato nová pomyslná aristokracie, protože věděli, že bez něj nebude žádná produkce/. I samotný p. Zeman je nazýván buranem /s jeho nepopíratelným vysokoškolským vzděláním/ oproti jejich ušlechtilému aristokratickému vzoru /jehož vzdělání je ovšem mnohem nižší/. Je to tedy nenávist, která už ani nevychází z něčeho konkrétního. Protože polovina čtenářů, kteří mi napsali, se hlásí ke knížeti, chtěl bych se vší vážností říci tuto větu: Ať již bylo chtění a cíle pana knížete jakékoliv, ať tomu věříme, či o tom pochybujeme, DNES jsou jeho příznivci, alespoň mnozí z nich, obetkáni nenávistí, vzdorem a snahou rozložit tuto společnost na dva nenávistné tábory. Takové snahy, ať jsou pod jakýmkoliv líbivě a morálně znějícím heslem, končí jediným způsobem – občanskou, bratrovražednou válkou. Pokud to myslíte s Poselstvím, svou duší a tímto národem vážně, odpojte se od těchto proudů. Jinak budete sloužit temnu, i kdybyste se tisíckrát domnívali, že je to světlo. Nyní výjimečně to zde nepodávám jako úvahu a zamyšlení, ale jako apel pro všechny, kteří chtějí náležet Bohu. Bohu nikdy nemůžete sloužit nenávistí a to, i kdybyste ji třeba nazývali svatým hněvem. Svatý je jen Bůh, a proto takové přívlastky k nám nepatří. U nás je hněv vždy jen hněvem, nenávist jen nenávistí a snaha rozvrátit národ je jen snahou proti harmonii a řádu. POJEM Karel Schwarzenberg je nyní spojen s nenávistnými aktivitami jeho stoupenců, a proto i když se budete ve vší prostotě a nezáludnosti s tímto pojmem spojovat a zabývat se jím, např. s lítostí, soucitem, budete se zákonitě spojovat se všemi jeho sympatizanty, ale i s tím, co oni zde chtějí vytvořit. Zkuste se zamyslet, co by asi v této situaci dělal Mohamed a jiní. Po všelidovém hlasování tu zůstalo mnoho nespokojenců a rebelů, kteří nechtějí uznat vůli národa, ale chtějí vyvolat jen rozbroje a svár…. V nejlepším případě by je vystěhoval za hranice, v tom druhém…to si můžete přečíst v samotném životopisu. A kdybyste si snad namlouvali, že Abdrushin by takové věci schvaloval, uvedu jen pár vět, zachycených jeho nejbližšími z jeho úst…v Tisícileté říši bude nejvyšší přísnost, kdyby někdo chtěl protestovat proti řádu, stávkovat, půjde za ostnatý drát, dokud nepochopí…. Samozřejmě tu nedávám žádnou spojnici mezi pojmem Tisícileté říše a tím, co se děje zde. Chci jen naznačit, že v Božím řádu, nikdy nebude pochopení pro takové praktiky, které nyní bouří toto společností. Já za sebe říkám-kdo chce rozvracet národ a vést jej proti sobě jde proti zákonům stvoření. To asi nikdo z nás nechce. Nyní se musí národ společnými silami zasadit o zvýšení morálního kreditu, který je na velmi nízké úrovni. Kdo chce rozdmychávat nepokoje, měl by se odstěhovat tam, kde se mu to jeví pro něj dobré, protože jinak jsou jen dvě možnosti. Jedna je, že skončíme v občanské válce, která v myšlenkovém světě již zuří. A druhá je, že by se národ rozdělil na dvě země s žil si každý dle svých ideálů-to však je prakticky neproveditelné, takže zůstává jen ta první možnost. Připadá mi docela tragikomičně zábavná představa, jak jeden národ je pracující lůza a druhý národ jsou úředníci, zpěváci, novináři a politologové…dovedu si představit, který národ by dokázal lépe přežít. To jen tak pro mírné pobavení…ales­poň moje.

---

zf

S ohledem na skutečnost, že mi několik čtenářů napsalo ve smyslu, jako bych propagoval komunismus, jsem nucen k tomu zaujmout stanovisko, ač jsem již téma voleb chtěl rád opustit. Tak tedy za prvé. Nejsem komunista /ani člen čehokoliv, dokonce ani sympatizant s čímkoliv/, nikdy jsem jím nebyl a považuji komunismus za systém špatný a jdoucí proti zákonům stvoření. Ovšem je nutné si uvědomit dvě roviny tohoto výroku. Špatný je tento systém proto, že neuznává roztřídění druhů lidí podle jejich zralosti, ale očekává rovnost a stejnost. To je ovšem zde na zemi vyloučené, protože se tu scházejí duchové z různých úrovní a různého stavu zralosti. To je tedy to, proč je tento systém špatný v základní myšlence. Ovšem zrůdný je v provádění a praktikování jednotlivých lidí a skupin. Ponižování, mučení a likvidace nepohodlných lidí není součástí samotné ideje, ale projevem dalšího rozvíjení falešného principu jednotlivci. Např. u křesťanství byla zřejmě původní idea správná, ale potom to lidé vedli úplně jinam, tedy do násilných a svazujících metod církevnictví. Ale to jen tak na okraj. Vrátím se ke svému vztahu ke komunismu. Někteří čtenáři se asi domnívají, že jsem jen nějaký naivní teoretik, kterému chybí praktická prožití, a proto mi vysvětlují, jak je komunismus špatný. Tak tedy jen pro ně – mí rodiče byli vyškrtnutí ze strany, do níž se s ideály po válce začlenili, aby postupně zažívali stále větší zklamání až k vyhazovu, udáním, apod. Já sám jsem nebyl z těchto důvodů přijat na střední školu, musel jsem absolvovat několik přijímacích řízení na různé školy, pak nastoupit do učňovského poměru, abych později nastoupil na vzdálenou střední školu, kde byli většinou politicky problémový učitelé, kterým můj ,,původ“ nevadil. Po dokončení studia s vyznamenáním, jsme s jednou spolužačkou, přes svůj výborný prospěch nebyli doporučeni na studium na vysoké škole a pokračovalo to tak dále a dále, …atd. Mám tedy s komunismem své zkušenosti, a to prožité a ne přečtené. To však neznamená, že budu komunisty nenávidět a každého, kdo je komunista ihned v myšlenkách hnát do nálevky rozkladu… Tak nefungují zákony stvoření…a proto tak nehodlám jednat ani já. Jediné, co je podstatné, jsou postoje a hlavně vnitřní zaměření každého jednotlivce. Dávno za mnou je doba, kdy jsem třídil lidi na čtenáře/tedy ty dobré/ a nečtenáře/tedy ty jdoucí do zkázy/. Dokonce už ani netřídím na lidi věřící a nevěřící….to znamená velmi málo, protože nevěřící může být slušný člověk, který k víře jednou dojde, právě pro svou dobrou povahu, zatímco věřící s plnými ústy slov o víře, může být vlastně Bohu vzdálenější, než ten první. Nejsem zde také od toho, abych vynášel soudy nad jednotlivci a skupinami, snažím se ve vší prostotě najít jen cestu k Bohu a ta nevede přes kritiky čehokoliv. Samozřejmě chápu vazby a vázanosti a proto se nehodlám svazovat s žádnými doktrínami, ani politickými, ekonomickými, ale ani náboženskými. Nechci se k tomu již vracet, ale musím to zopakovat: pana Zemana jsem volil /… a to až ve druhém kole, v prvním někoho jiného, než ze zbývajících dvou/ proto, že se domnívám, že může být tomuto národu užitečnější, než ten druhý. Nevím, jestli je komunista, nebo ne, protože nevěřím lživým sdělovacím prostředkům a jinak si to nemám možnost ověřit. Třeba máte pravdu, když říkáte, že je, ale i v tom případě může parlamentu ,,dýchat na záda“ a tím jim dávat najevo, že jim neprojde vše a že si tu nemohou dělat beztrestně cokoliv. Tak ještě jednou-nehodnotím, jestli je pan Zeman vulgární, jízlivý, jestli je komunista, ani jiné aspekty – beru to, že chce prosadit zákon o odvolání zkorumpovaných poslanců. Ale vlastně i prezidenta, tedy sebe sama. Beru, že chce zakročit proti rozkrádání našeho společného majetku, atd. Nic z toho mi druhý kandidát neslíbil, ale řekl, že nechá vše běžet, jak to je, Tak toto jsou mé důvody-jediné důvody. Uhlazený elegán s dobrým původem a salónním vystupováním, který vše pochválí je možná příjemná návštěva, nebo i společník, možná i přítel, ale tomuto národu nepomůže z jeho zásadních problémů. A volby chápu jako příležitost vyjádřit, co by podle mého názoru, mohlo pomoci národu. Je-li zde možnost výběru mezi tím, že někdo něco napraví, proti jinému, který říká, že ne – je to pro mne jen zvažování této nabídky. Komunismus, jako takový bych samozřejmě nevolil a pokud by pan Zeman vystupoval jako komunista, hlásící se k jejich praktikám, pak bych jej jistě také nevolil. Na závěr bych však rád ještě podotknul, že naším největším nebezpečím nejsou komunisté, ale rozvíjející se materialismus, který našel v novodobém kapitalismu skvělou půdu k rozkvětu. I v dobách lítého komunismu měl národ hlubší pouto a panovala v něm větší sounáležitost, než dnes. Bylo to proto, že mělo společného nepřítele, kterému se mohl postavit, i když to bylo jen vnitřní revoltou a vnějšími vtipy. Dnes ovšem není žádný nepřítel, není nikdo konkrétní, kromě jednotlivých politiků, nebo střídajících se stran. Tito jen rozmělnili národ na skupiny a frakce jdoucí proti sobě. Hlavní nepřítel, který národ a člověka neustále jako pod bičem otrokáře žene ke stále novým, nikdy nekončícím přáním po předmětech, které sotva vydrží záruční dobu, aby ihned mohly člověka hnát dále a stále dále k dalším modelům a variantách téhož včerejška. To již není třídní a národní nepřítel, ale osobní svůdce, který luciferskými metodami člověka hladí, chlácholí a …vede do zkázy. Proti tomu bychom měli revoltovat a pozvedat hlas, ne proti zašlým a téměř bezzubým a vyžilým systémům, které dokážou ohlupit jen..stejné. Jistě je správné upozorňovat mladší generaci na špatnosti minulosti, zvláště když na ně stále existuje živá vazba, ale středem našeho odporu by měl být neviditelný nepřítel ukrytý hluboko v nás, ten který je podporován a posilován špatným vlivem ve směřování společnosti a to nejen v našem národě. Proto existují mnozí lidé, kteří vzpomínají na komunismus a říkají, že to bylo tehdy lepší a lidštější. Jistě by vám snesli mnoho osobních důkazů, že to z jejich pohledu tak skutečně bylo. Těm nemůžete vnutit myšlenku, že to bylo jiné tím, když jim budete vypočítávat hrůzy komunismu. Oni to tak neprožili a přitom v té době žili…to je marná námaha. Chceme-li člověku otevřít oči, pak se to nestane tak jednostranně, ale jen všeobsáhle, celkovým prohlédnutím. To je můj názor. To je vše, co jsem k tomu chtěl dodat. Toto není politické fórum, takže nechci, abychom se zde nakonec hádali o politice, která jako celek je zcela jistě zavržitelná… V dalším tématu bych se chtěl raději zabývat aspektem, který sice souvisel s děním kolem voleb, ale je to děj, který velice intenzivně souvisí s celým naším životem i existencí. Tímto tématem je fakt, že každý vnímáme situace kolem nás naprosto rozdílně, což je sice s pohledu Poselství jasné, ale v praxi naprosto podivné. Tutéž situaci vnímáme třeba úplně obráceně, tedy někdo to vnímá jako krásné a druhý jako hnusné a to i mezi čtenáři. Bude jistě záhodno se tím více zabývat.

 

---

Reakce paní JV:

Nebudu Vás zdržovat mými náhledy, ale ve stručnosti mohu, říct, že mi je pan Fritz svými jasnými a zřetelnými náhledy a prostou a srozumitelnou řečí velice blízký. Podpořil mne v mém prvním rozhodnutí, i když musím nerada přiznat, že mne okolní energie s rozumovými argumenty zcela nenápadně tlačily až k myšlence, že k volbám nepůjdu, protože nemám koho volit. Ale trefné přirovnání Miloše Zemana k sukovité holi na současná politická záda, mě nejen pobavilo, ale i znovu utvrdilo, že můj první spíše intuitivní náhled byl k mému vnímání Boží vůle nejblíže. Přeji vám krásný den. J. V.

 

---

Reakce pan JSO:

I když jste ve svých slovech opakoval, že chcete být věcný a nezávislý, já jsem Vaše slova vnímal tak trochu jako agitaci pro jednoho ze dvou zbylých kandidátů. Ono je to opravdu kolikrát těžké se nezdržet vlastního posudku. Pokud se mohu vyjádřit sám za sebe, tak jsem byl zděšen kandidáty prvního kola, protože jsem si na tom uvědomil, v jakém státě to vlastně žiji a jakým spoluobčanem jsem. (nemohu se z toho vyjímat) Přiznám se, že vzhledem k vědění, že hlavou státu se stane přesně ten kandidát, který zastupuje většinu – tedy ten, který přesně vystihuje chtění národa, jako celku – jsem volit nešel. Bylo to i proto, že jsem směl kolem sebe zaznamenat velikou roztříštěnost názorů mnohých občanů tohoto národa. Věděl jsem, že když budu volit pro mě nejvhodnějšího kandidáta, že tento zvolen nebude. Navíc se také přiznám, což je mou obžalobou, že je pro mě opravdu těžké se zajímat o všechny ty znetvořeniny, které vyrůstají denně z politické scény. Máte pravdu v tom, že se mnoho čtenářů příliš upíná na duchovní prožívání, ale velmi málo dbá na pozemské, právě na to, co mají zušlechťovat svým věděním, aby se tím mohlo budovat Království Boží na zemi. Nacházíme se ve velmi složité době, ve které však lidstvo počínaje jedním dnem v březnu bude muset řešit zcela jiné problémy a otázky, takže je to jen otázkou času a všechno se brzy zhroutí ve svých základech.

Dnes jsme postaveni do druhého kola a já jsem se rozhodoval, koho z nich budu podporovat, i když proti své vůli a proti svému nejvnitřnějšímu přesvědčení. Již slova Pánova mi neustále plamenným písmem pálí v duši: „Uvažujte: V důsledku duchovní lenosti, snad jen ze zvyku nebo že to ostatní dělají, také volíte, souhlasíte nebo posloucháte. Ale i v této volbě, souhlasu nebo poslušnosti spočívá vaše osobní rozhodnutí, které má podle přírodních zákonů za následek vaši zodpovědnost!“ Jeden kandidát by nejraději zrušením Benešových dekretů okradl národ o svou (sudetskou) zemi i s jejím majetkem, druhý by zase nejraději zavedl diktaturu a zazdil tím možnost svobodně se rozhodovat, neboť chce prosadit volební povinnost sankcemi, uvažuje o pokutě 5000 korun, což si více jak polovina tohoto národa nemůže dovolit. Přesto budu volit menší zlo. Děkuji Vám také za Vaše hodnocení čtenářů, každým dnem mě tito blízcí ujišťují, jak jsme všichni vzdáleni Světlu. Běda českému národu, a o to více nám všem, neboť toto jest naše setba… jestli my padneme, padne s námi celý národ a bude žalovat. Snad některým ze čtenářů Vaše slova otevřou mysl a budou tak následovat svůj úkol zde v pozemském. Děkuji, že jste si dal práci se svou úvahou, snad zaseje kousek světlého do beztak, nejen politicky, umírajícího národa. JSo

---

Reakce paní JP:

No já nechápu, co vidí lidi na knížeti, jak může znát potřeby a život obyčejných lidí. Zemana nevidím jako temno, ale vybírám ze dvou zel jeho, I když si neslibuji zlepšení. Ale beru to tak, že jsem v situaci na této zemi v jaké jsem si zasloužila a na mně je, abych se snažila plnit Boží zákony a ne ohlížet se na chyby druhých. Posilovat dobro svým příkladem a žitím a ne odsuzováním a poučováním druhých. Situace národa a myšlení lidí jednoznačně ukázaly tyto volby, jak jsme ještě nezralí a nevědomí si svého úkolu zde na zemi a honíme se jen za hmotným. Já k volbám půjdu. Nedovedu se tak dobře vyjadřovat jako Vy, ale celkově cítím, že co se týče voleb a vůbec politiky,musíme zaujat svůj postoj ale hlavně musíme stále pracovat na tom,abychom Pánovo slovo žili..

---

 

Reakce pan FK:

Dobrý den pane Fritz, se zájmem jsem si přečetl vaši úvahu o volbě prezidenta, Váš pohled na prvního kandidáta ho celkem vystihuje až na jednu připomínku, že tento kandidát není zatížen komunistickým zlem, což se o druhém kandidátovi říci nedá. Pan Zeman byl komunistou, a neustále připomíná, že ho komunisti vyhodili ze strany, ale nestydí se tyto komunisty žádat o podporu při volbě prezidenta, jako další problém je, že Zeman několik krát prohlásil že, pokud socani a komunisté vyhrají volby v roce 2014, nemá problém tuto sociálně komunistickou vládu jmenovat pro vládnutí. A hned to omlouvá tím, že je to demokraticky zvolená vláda, copak tady lidé někdy volili svobodně komunisty? Vždy to bylo jenom násilím vyhrůžkami vyhazovem z práce, ze školy, a ten kdo se nepodvolil, udělali z něho ten poslední hadr na ulici. Tomuto říká pan Zeman svobodné volby, před revolucí bylo v naší zemi 3 miliony komunistů, jeden milion na Slovensku, a 2 miliony v české republice, ale tyto 2 miliony komunistů jsou přece tady, nikam neodešli, jsou ve vládě, v parlamentu, v senátu, na úřadech, v bankách, v soudnictví, u policie, jsou v nynější komunistické straně, jsou všude. A těchto 2 miliony komunistů ovlivňuje každé volby a k těmto lidem patří i pan Zeman, který tahá za tyto nitky. Pan Zeman byl komunista, je komunista, a komunistou zůstane, protože vládu s komunisty může jmenovat zase jenom komunista. O duchovních hodnotách se u těchto dvou pánů nedá hovořit, pan Kníže je sice věřící, ale jak píše náš Pán, čistě ze zvyku, pan Zeman, ten věří jenom sám sobě, ostatní jsou u něho póvl. Přeji Vám při volbě hodně odvahy pro menší zlo. Srdečně vás zdraví K F.

 

---

Reakce pan MS:

Všelidové volby potvrdily, že si lepšího prezidenta nezasloužíme. Jsme stále hospodou ze Stodolní ulice a pan Klaus už nemusí zvažovat svou emigraci. K tomu všemu dle čínských horoskopů jsme vstoupili do roku hada. Myslíte si, že se v naší politice něco podstatně změní? Komunisté neskrývají nadšení a já nevím, proč bych měl skrývat zklamání. Vezu se v tom, o čem rozhodlo asi 30% národa. Vyjděme teď z kouře a pivních výparů raději do přírody….

Když oddělím to nepodstatné (pro mne nepodstatné), pak s Vámi téměř souhlasím. Pro Vás zase je nepodstatné to, že můj otec těsně po válce chodil s konvičkou na mléko pro děti do jedné vesnice. Bydleli jsme v pohraničí a tak ho jednou chytil financ (dnes bychom řekli celník). Doma jsme pekli chléb z otrub a na něj jsme měli marmeládu z jedlých jeřabin, které jsme sbírali při cestě. Rodiče byli zadlužení za nákup materiálu a strojů. Když se rodiče dostali z nejhoršího, přišel rok 1948. Co mí rodiče v bídě našetřili (vlastně i s trpným podílem dětí), to bylo znárodněno. Jistě jste se dočetl, co se dělo, já to prožil. Se svými spolužáky jsme s úžasem pozorovali politické procesy. JIŽ NIKDY! „Miloš“ (také mu to oslovení poradili) požádal komunisty o hlasy!!! Vy mladší prostě nevíte, do čeho jdete. Jistěže máte pravdu v tom, že žijeme v materiálním pokleslém světě. Ale my máme bojovat. Ne nerozhodně svěsit hlavu (případně dát hlas komunismu). Ano, chci Vás (i když pozdě) trochu ovlivnit. Také Vy jste ovlivňoval. S přáním všeho dobrého MS

---

I.S.

Dobrý den pane Fritzi, ještě Vám chci napsat, že jsem dostala do schránky agitaci pana Schwarzenberga, takovou skládačku s názvem „Najdu společnou řeč“. Vím, že každý člověk musí se stát lepším a žít jiný život, než co prožíváme v dnešní době. Můj vyvolený kandidát vnímá úřad s největší odpovědností za b u d o u c n o st České republiky. Ze skládačky cituji větu, která se mně líbí: Domnívám se, že člověk se nemá ani stydět za to co je, ani se kvůli tomu povyšovat. Prostě si říct – Pán Bůh tě postavil sem a nalož s tím, jak můžeš nejlépe. Chci opakovat, že nemám čarovný proutek, můžu něco změnit, ale pozvolna“. Lidé říkají, že není Čech, ale přece se zde narodil, rodina musela opustit Československo a z ciziny se vrátil do své rodné země a kdyby byl zvolen, chce zajišťovat rozvoj České republiky na mnoho let dopředu. Toho se již nedožiji, ale myslím na budoucnost. Včera jsem viděla v televizi zámeček, kde žije. Má tam kropenaté slepičky, kozenky a krásného bílého pejska. Jistě na tom není po zdravotní stránce nejlépe, ale rozhodl se vykonávat takovou náročnou práci. volím Karla. A nakonec, ten kdo má úřad zastávat, ten tam zasedne. IS

---

L.H.

Zdravím. Volila jsem toho, který nechce tak jako Klaus, posilovat evropské struktury a dokáže se postavit proti a leccos prosadit. Uvidím. Možná si málo lidí uvědomuje, že nás Masaryk osvobodil z 300 letého vlivu Habsburků a nyní jsme zase pod takový vliv tlačeni. Společný evropský president, společná ústava mimo jiných nesmyslných opatření, kterým se musíme podrobit. Tedy určitá ztráta suverenity. Zase pod nátlak velkých států. Když jsem slyšela různá prohlášení kandidátů, téměř všichni (mimo Bobošíkové) chtěli upevňovat vstřícné snahy s evropskou unií. Asi jen Zeman spíše souhlasí s Klausem, který se nebojí postavit se otevřeně evropské unii. Proto jsem volila a budu volit Zemana. Ženy, i když mají dobré úmysly, na veřejnost a do politiky nepatří (př. Abd.) Ještě jednou zdraví L.H.

---

Paní Z.D.

…Po skončení jednání jsem si trochu déle prohlížela krásné prostory zámku; osamělá jsem pak bloudila po nádvoří a hledala místo, kam občas každý musíme. Byla tam plejáda dveří a vchodů, u nichž nebylo zjevné, kam vedou, a tak mi nezbylo, než je zkoumat postupně. Jedny dveře vedly do tmavé místnosti s kamennou podlahou, lavicemi a malými lomenými okny s vitrážemi. Až po chvíli mi došlo, kde jsem. Byla to malá kaple s oltářem. A před tím drobným oltářem, v naprostém tichu, daleko od kamer a lidí klečela mohutná mužská postava, hlavu v dlaních. V rozpacích jsem se otočila a rychle našla východ. Nevím, čemu či komu věnoval Karel Schwarzenberg tichou modlitbu. Co vím, je, že ten obraz vidím jako dnes. Obraz politika dobrovolně na kolenou před věčností. A i pro ten obraz – ale nejen ten – mu dám svůj hlas.

---

zf

Jako národ jsme volili menší zlo 1:1. Nedá se očekávat, že by všechny kroky Zemanovy byly světlé. Už ta vlajka Evropské unie. Můj subjektivní názor na Nečase je, že tento by se vědomě k takovému kroku nesnížil. Sledovala jsem téměř všechny televizní předvolební debaty a hodnotila projevy jednotlivců po duchovní stránce. Samozřejmě, že se mohu mýlit, protože moje cítění není asi ještě tak očistěné, aby se nemýlilo. Kdyby zvítězil Schwarzenberg, tak bychom se dostali pod vliv Německa, jehož povolanost, jakožto národa, Pán zrušil. A ovládání nějakou nevědomou šlechtou bychom si také nepřáli. Ještě že se Sch. prořekl, a vyjádřil se, „že kdyby něco takového, jak provedl prezident Beneš, dnes provedl nějaký člověk, tak by se dostal jako zločinec k trestnímu soudu v Haagu.“ To bylo pro hodně lidí rozhodující. Ještě co se týká demokracie. Jak může vyplynout na světlo něco čistého, jestliže se volí zespodu. Světlé je vždy určeno. Dopadlo to ještě dosti dobře, protože co se dá čekat od lidí, z nichž většina čte bulvár. Vždyť i dlouholetí čtenáři se stěží orientují. Vytažení nějaké špíny se dá jistě čekat. U nás Čecho-Slováků je jedno nebezpečí, ne vnější, tam se vždy postavíme do jedné fronty, ale vnitřní- bratrovražda, jak se to ukazovalo v dějinách národa. Nemyslím mezi našimi národy, ale skupinami lidí s rozdílnými názory. I tato volba rozdělovala a rozdělila lidi, i čtenáře. Na tom bylo vidět, jak stojí Pánovo Slovo mimo praktický život. Také jsem si vyčítala, že jsem se angažovala do voleb až moc emočně. Ulétlo mi sem tam i nějaké peprnější slovo. Národ má přece takovou vládu, jakou si zaslouží. Jsem ráda, že jsme si jako národy, i přes rozdělení, stále blízké. Tak to chtěl Masaryk, a tak to bylo podle vůle Boží. Ještě co se týká členky KSČ v řídící školské funkci. Jestliže ještě stále souhlasí „s diktaturou proletariátu“, tak tam nemá co dělat, protože to nemůže mít v hlavě v pořádku.