178. Vymírání bílé rasy /22.1.17/

178. Vymírání bílé rasy

Bílá rasa vymírá…to slyšíme každý den, většinou jako odůvodnění přijímání imigrantů, kteří mají porodnost ,,v pořádku“, a proto jich stále přibývá, zatímco nás postupně ubývá. Důvody, proč dnešní běloch nemá dost dětí, aby nás ,,požehnaně přibývalo“ jsou uváděny poměrně často. Je to hlavně pohodlnost, nezodpovědnost, snaha se bavit a ne si přibrat plno starostí s dítětem. Je to tedy určitý životní styl, který se postupně v bíle rase zavedl a nějak jí vyhovuje.

Když budeme ignorovat nesmyslnou myšlenkovou konspiraci, že tomuto stavu našeho vymírání zabrání příliv černochů z Afriky, jejichž rozplozovací aktivity by přece zvýšily počet černochů, případně kříženců, ale jistě ne bělochů, pak nám zůstává fakt, že bělochů bude asi i nadále ubývat. Minimálně oproti rasám, které mají plození v ,,popisu práce“. Tento fakt se uvádí jako tragédie, která se musí nějak řešit. Zajímavý k tomu byl výrok pana V. Klause, bývalého prezidenta, který se podivoval, proč by muselo být nutné, aby nás pořád přibývalo a polemizoval, že přece nemůže být ničemu na škodu, když nás bude méně.

Tolik k vnějším postojům lidí. Chtěl bych ale přidat i nějakou tu duchovní rovinu. Abdrushin uvádí, že v nové době bude vůdčí roli ve světě zastávat bílá rasa, ovšem zevně pozorováno, jde dění přesně naopak. Muslimský svět a tmavá rasa se chovají přesně ve smyslu zákonitostí přírodních druhů – jsou-li na to podmínky, rozmnožovat se a rozmnožovat se. I celé pojetí pohlavnosti, rozmnožování, vztahu k ženě, kmenových/stádových/ zákonů, to vše u těchto národností spíše připomíná zvířata, která se chovají pudově a ne s nějakou rozvahou a řízenou střízlivostí. V tomto smyslu musíme k již uvedeným postojům bílé rasy, tedy pohodlnosti a nezodpovědnosti v přístupu k plození, přidat i určitý pozitivní rys. Tím rysem je určitá rozvážnost a jistý odstup. Kromě roviny, která nám příliš nelichotí, jsou tu tedy ještě i nějaké skryté roviny. Půjdeme však ještě dále. Probíhá soud, který měl mít zcela jiný průběh, než má. Za Abdrushinova života měla odejít/zemřít/ většina lidí, čímž by se současný stav přelidnění planety notně upravil. Mělo nastat zcela nové řízení lidské společnosti, které by jistě nepreferovalo, ba ani nepřipustilo současný stav. Ten povede k výměně bílé rasy za tmavou, jež je vývojově pozadu a setrvala v barbarských zvycích středověku, včetně naprostého pohrdání rolí ženy, což už samo o sobě by znemožnilo, aby tato rasa byla v popředí. Je zřejmé, že současný trend jde proti plánované lidské společnosti žijící ve Vůli Boží. Bude tedy zřejmě skutečně vše jinak.

Soud nutí duše k inkarnaci na Zem, aby, ty trochu zralejší, dokončily svůj vývoj. Ty méně zralé mají, pod tlakem soudu, zesíleny pudové tlaky po prožitcích, které dává pozemské tělo. Také je k inkarnaci může vést náboženská doktrína, která jim předepisuje nastolit na Zemi Islám. Vzpomeňme, jak málo stačilo k připoutání Gautamy k Zemi, a to byla duše mnohonásobně pokročilejší a zralejší. Protože bylo řečeno, že bílá rasa je zralejší, než tmavá, budu z toho vycházet. Je docela možné, že proud duší inklinující a vycházející z bílé rasy se mohl již z větší části vyčerpat, není už v tomto druhu tak velký tlak k inkarnaci. Stručně řečeno – bílá rasa – tedy duše, které jsou s ní spojeny, už nemají tak velkou touhu přijít na Zem. Tím klesá tlak od těchto duší z onoho světa k pozemským ženám, žijícím na Zemi /touha přivést na Zemi dítě přichází od pozemšťanů, ale jistě je i podporována od duší na onom světě, které se chtějí na Zem dostat/. Tím neříkám, že ten tlak už není, jen, že se tlak od Země, ale i z onoho světa snížil. Není to děj vědomý, ale vychází jen z touhy, většinou nevědomé, nebo nepochopené. Jiná situace je v rase tmavé. Protože ta je zakotvena spíše v bytostném projevu zvířecího druhu, tlak neustává, ale stále se zvyšuje. Když vidíme v přírodě, jak úžasnou silou je pohlavní pud, který žene zvířata až k sebezničení, pak můžeme vytušit, že je to skutečně velká síla a vše, co se jí poddá, bude projevovat veliké úsilí. To sexuální úsilí imigrantů, ta nade vše vystupující pudovost, ta animálnost – to je plně srovnatelné s říjícími zvířaty… I v této rovině jsme, až na úchylné jedince, proti nim velice střízliví a ,,chladní“.

Vzpomeňme na Ismány, kteří se již nerozmnožovali, protože jejich pobyt na Zemi už neměl pokračovat, vzpomeňme knihu paní M. Morganové – Poselství od Protinožců, kde líčí původní obyvatele Austrálie, duchovně pokročilejší duše, kteří došli k témuž názoru a už se nerozmnožují. U obou zmíněných to byl vědomý děj, u bílé rasy to může být děj nevědomý, prostě jen snížení touhy jít na Zem. Pozorujme naši mládež, už v ní není takové to horoucí nadšení, ten výtrysk duchovní síly, protože vše je strháváno do ,,zábavy“, k ní je už dítě přivedeno příliš brzo, zachyceno elektronickými hračkami a v nich pak udržováno až do převzetí vlády duše nad tělem. Tímto umělým mostem mezi dětstvím a mladým člověkem nedojde ke skutečnému vroucímu přechodu, ale jen nenápadnému přesunutí z jednoho do druhého. A tyto žhnoucí proudy také patří k přitažlivosti, které duše přivádí k Zemi, samozřejmě se vším ostatním, co je v Poselství podrobně popsáno. Těch důvodů, proč v bílé rase klesá porodnost je mnoho, některé jsou výrazem selhání bílé populace, ale jiné mohou být zákonitým důsledkem postoje celého lidstva k soudu.

Je tedy možné, že to, co nyní probíhá, je jen součást rozdělení lidstva. Jedna část, trošičku pokročilejší /a to nikoliv směrem vzhůru, ale jen vůči té druhé/ se bude od Země uvolňovat a druhá bude stále rychleji a intenzivněji Zemi zaplavovat. Bude to jakási ,,výměna posádky“, protože soužití tak rozdílných druhů by připomínalo soužití duší z různých světových obcí /např. Pergamos versus Thiatira/. Takové soužití by bylo nemožné. V základním principu bude probíhat podobná nekompatibilita soužití bílých a černých na Zemi /nemluvím o jednotlivcích, ale o celých rasách/.

Řekněme, že k tomu skutečně dojde. Bílí budou postupně vytlačováni ze svých měst a budou se muset stáhnout do lokalit, kam se černým nechce – zima, mokro, nepříjemně, moc práce s obživou. Vznikly by tak jakési bílé ostrůvky v temném moři. Pochopitelně by tento stav byl přechodný, protože jednou započatá expanze neustane. Jako u množících se kobylek to pokračuje tak dlouho, pokud hlad, predátor, nebo nemoc expanzi neukončí. Proto by po vyhubení bílé rasy expanze, ale i bojovnost, tmavé rasy neustala, ona je součástí jejich základního životního postoje. Muselo by zákonitě dojít k vytvoření protichůdných skupin, kmenů, forem náboženství, aby mohly boje pokračovat. Už dnes v těchto tmavých zemích existují různé kmenové spory a krvavé boje. To by se ještě vystupňovalo a zákonitě by muselo dojít bratrovražedným kmenovým válkám, zkáze civilizačních výdobytků, které byly ukradeny pobité bílé rase – nejsou získávány vlastním úsilím a pokrokem, ale lží, výhrůžkou, klamem. Černá rasa by se vyhubila mnohem rychleji, než bílá, protože je v ní mnohem větší agresivita, bojovnost, pudové a teritoriální zvyky, smečkové zvyky, apod.

Proto bychom se neměli nijak zvlášť trápit možností, že bílá rasa vyhyne – my si přece musíme uvědomit, že nejde o ,,vyhynutí“, ale odchod bílé rasy do jiné oblasti vývoje.

Poslední soud: Ke Světlu usilující budou se pozvolna uvolňovat ze hmoty a nakonec se vznesou vzhůru do domova všeho duchovního. Pak je konečně dokonáno rozštěpení mezi Světlem a temnotou a soud je naplněný.

Je to děj přirozený, jako součást soudu, jako řešení, které nastává, když plánovaná Říše tisíce let NA ZEMI nemůže být pro naše selhání uskutečněna. Věříme ve spravedlnost Boží, věříme, že Bůh svůj slib nebere zpět, ale také věříme, že se vše řídí podle přírodních zákonů. A jestliže Země nemohla být ,,proměněna“, osvobozena a pozdvižena s vtělenou částí Boha, pak není příliš pravděpodobné, že to vše, co se za Něj NEMOHLO stát se stane BEZ NĚJ… Alespoň mně to moc logické nepřipadá. Jestliže to však bylo přislíbeno, stane s to, pokud se to nemůže stát tady, stane se to tam, kde to hutnost prostředí dovolí. A jestliže ti, co mají v sobě touhu po Bohu, mohou odejít do Tisícileté říše – na rozdíl od těch, kteří touží po Ráji, kde se souloží s pannami… Ráji, kterého se dosahuje podřezáváním krků – pak jim jejich Ráj můžeme přát, ale jistě ho nebudeme chtít s nimi sdílet…A toto rozdělení pojmů Ráj na dva zcela jiné subjekty, se kopíruje i do nejhrubší hmoty. I zde pak musí dojít k rozdělení na dvě rozdílná místa, kde bude probíhat takový vývoj, který je přípravou k tomu, nebo onomu vytouženému Ráji.

Tím nechci vyzývat k nihilismu, apatii a odevzdanosti. Nikoliv, boj o světlé hodnoty je základním prvkem příslušnosti ke Světlu. Kdo nebojuje o Světlo /a Temnu ustupuje/, ten k němu ani nesměřuje, je jedno o čem mluví, nebo sní – zde je to o postoji, který se rovná činu. Musíme tedy hájit Zemi, bojovat proti všemu, co jde proti zákonům stvoření, ale současně musíme být i připraveni na to, že odejdeme jinam, kde bude možné dokončit přípravu na odchod do Ráje, který nám zaslíbilo Poselství. Ostatní si mohou jít do svého Temného místa, které odpovídá jejich představám o ,,dobrém životě“.

Vzpomeňme na pasáž z Marie z Magdaly, kde popisuje duchovní obrazy světových obcí. U jedné temné píše, že zachráněni/duchovně/ budou jen ti, kteří těmi jinými místními budou zabiti. Nepřeji si jistě takový průběh, ale člověk by měl být vnitřně připraven i na něj, konečně, vzpomeňme na pozemský konec některých učedníků Ježíše….

Kdo touží po Bohu a věří ve velkou vývojovou Cestu ducha, ten se nesmí nechat zastrašit zkázou hmoty, ale ani rozpadem svých představ. Skutečná touha po Bohu ho vyvede i z těch nesprávných očekávání, která jsme si vytvořili nepochopením slov z Poselství a jiným průběhem dění, než jsme si představovali. Ten jiný průběh dějů jsme vytvořili my sami, proto není v Poselství popsán…

-ZF-