136. Velikonoční apel
zdenekfritz
Tak se nám blíží Velikonoce…a přináší v řece dění různé znepokojivé myšlenky. Možná nebude člověku na škodu, když se jimi bude trochu zabývat.
Blíží se Velký pátek, který vztahujeme k našemu hříchu a přiřazujeme si k němu i veliké dění soudu, což spolu logicky souvisí. Čekáme, že se o Velkém pátku ,,něco stane“, možná začne ten velký děj očisty, při němž zemřou miliardy lidí, jak to napsal pan Hutter…? Povšiml jsem si ale, v kontextu některých přednášek, že to spíše mělo začít o Vánocích a být ukončeno o Velikonocích/nyní nemám na mysli přípověď MUDr.Huttera/.
Také jsem si uvědomil jistou symboliku v následujícím. Lidstvo neustále ubližovalo Abdrushinovi, více duševně, než tělesně. Musel být velmi zklamán, musel velmi trpět všemi pomluvami, soudy, udáváním. Když si to převedeme do symboliky. My, temní lidé, plní nenávisti, jsme špinavými botami šlapali po Jeho světlé duši. Když se podíváte na dav tmavých imigrantů, jak sveřepě, plní kritiky, temného odhodlání kráčí zeměmi, vše pošlapou, všude kálejí, odhazují odpadky, věčně nespokojení, plní požadavků, neochotní se podrobit a přizpůsobit-jen řvoucí-dej, dej, dej, nebo tě zabiji…tak je to věrný obraz lidstva a jeho postoje ke stvoření a Bohu. Když je vidíte, tak si uvědomíte-To jsme my, lidstvo, to my kráčíme tupě, plni zloby stvořením, šlapeme po všem, a na vše kálíme, ale přitom se dovoláme Boha. Ti imigranti – to je ztělesněný obraz lidstva k Bohu, tedy i nás, jednoho každého.
Proto i náš přísný a spravedlivý postoj k tomu, že oni musí respektovat řád a nesmí si dělat, co se jim zlíbí-musí být současně uvědoměním si naší viny a naše přísnost k nim, je pomocí pro ně, ale i odpykáním pro nás, kteří už více chápeme. Zatímco ustupování jejich rozmarům, ponižováním se před nimi, slabošským hledáním líbivých frází, které špatné chování omlouvá a dobré ignoruje, to je jen přitakání naší vlastní vině, není to tedy Samaritánství, ale hřích a vina k Bohu i k nim. Je to služba Luciferovi a je to jen výsměch Pravdě, když ji budeme pojmenovávat jinak. Jsme-li spravedlivě přísní k imigrantům, pak tím automaticky soudíme i své falešné a změkčilé názory, které dovedly tuto zemi až do dnešního rozkladu. Proto je taková spravedlivá přísnost, která není osobní, ale věcná, současným odčiňováním našich dřívějších nesprávných názorů. Je tedy správná. Pozorujme tedy imigranty, bez změkčilosti, bez omlouvání, pozorujeme je spravedlivě, pravdivě. Styďme se za ně, styďme se za sebe – ano to je lidstvo co tu kráčí, kálí a řve v požadování – to jsme MY. Použijme toto procítění studu a hnusu k vlastní proměně a k zabránění, aby se takové věci už nerozšiřovaly – chceme-li pomáhat světlému dění, pak musíme temnému dění bránit v rozkvětu.
Další postřeh. Vše po předčasném odchodu Abdrushina nabralo jiné formy, které ale mají stejné vnitřní směrování, ale už bez Jeho přímé síly ve hmotě. Je tedy možné, že i očekávaný projev vrcholu soudu může mít jiné formy. I přípověď MUDR.Huttera o tom jak v jednom březnu v krátké době několika týdnů se vše vyřeší a že mnozí přijdou o rozum, může mít jiné podoby. Několik týdnů se bez Jeho síly může natáhnout na roky, zbláznění se může projevit jen jako ,,virus zika“ u dětí, apod. Ale také je možné, že se vše projeví už jen v symbolických dějích a naopak se v té době vzbouří více temno, bude pak jen na lidech, jestli proti němu budou bojovat, nebo se mu dobrovolně podrobí. Možná už to bude jen o tom – dobrovolně podrobí-nebo-budu bojovat/tedy nechci to/ a to rozhodne o ,,osudu duše“, těla budou v tomto světě už ztracena, protože svět je příliš ,,pokažený„, takže už nejde ,,opravit“. Míra jeho poničení už přesáhla možnost obnovy a záchrany, ale u duší je to jinak, protože nejsou závislé jen na hmotě.
Tak mne napadlo, že současné ,,řešení krize“ tím, že se budou legalizovat nelegální imigranti protažením přes Tureckou pračku a otevření Tureckých hranic, aby se ke všem těm milionům imigrantů přidaly miliony muslimských Turků /s přáním zbudovat velikou a slavnou Osmanskou muslimskou říši/, ale už zcela legálně – to může být vzepětí moci Lucifera proti dění Světla v této době. A když temno zvítězí, tedy provedou se tato různá navrhovaná ,,správná řešení„, pak už zbude pro lidi usilující k morálním hodnotám, naděje jen v odchodu duše do jiných světů.
Celé to velké světové dění, nejen imigranti, ale i snaha USA vyvolat válku a snaha obyčejných lidí jim v tom zabránit, ekonomický kolaps, do nějž se řítíme, konzumismus i hlasy volající po jeho opuštění, volání po pravdě ve sdělovacích prostředcích, odhalování manipulací s potravinami i léky, snahy malých států o vlastní svobodu, aby se pak dobrovolně nechaly svázat EU, rozvoj genetických manipulací a odpor k nim – to vše je velký boj o svobodu duše. Jako takový by měl být námi chápán a na to bychom se měli zaměřit – jde o svobodu mé duše.
Ať budu dělat cokoliv – jen o toto mi jde a tomu musím přizpůsobit svá rozhodnutí…nejsem ,,za vodou“, protože něco čtu – denně musím bojovat o svou duši v tomto světem, který jsem pomáhal vytvořit. Nemohu se před tím schovat, nemohu to ignorovat a žít v iluzi, dnes, tady a teď jsem vtělen, abych bojoval o spásu své duše…
Ukřižujme o Velkém pátku své malé myšlení, své předsudky, odsuzování druhých a pojďme vzkřísit přísnost a pravdu k sobě i světu.
Tak Vám přeji zdárnou pouť tímto blížícím se týdnem až do utrpení Velkého pátku a následné vzkříšení své duše k novému životu.
Zdeněk Fritz