52. otázka: Ovlivňování a přemlouvání/12.2.13/

52. otázka: Ovlivňování a přemlouvání

Někteří ze čtenářů tohoto fóra mi naznačili, nebo přímo vytknuli, že ovlivňuji Vás čtenáře. Protože to bylo míněno osobně, musím k tomu podat i své vysvětlení.

zf

Ovlivňování se navzájem patří k principu prožívání, sbírání zkušeností a formování postojů k druhým, později pak postojům méně osobním, tedy postojům jen ke skutečnostem a dějům. Ovlivňovat se můžeme a máme, jen bychom se neměli přemlouvat a čekat, že ostatní mají převzít naše názory za své. Doufám, že to nedělám. Ano, u mnou zavedeného tématu voleb, které bylo o dvou osobách, dost dobře nešlo nebýt osobní, ale snažil jsem se o to. Ač to tak mohlo vypadat, v tom důsledku mi o žádné osoby nejde, dokonce ani o strany, společenství a skupiny. Snažím se zamýšlet nad věcmi v širších souvislostech, ale samozřejmě jsem jen člověk, takže to zvládnu jen do jisté míry. Nikoho přece nenutím, aby mé myšlenky četl a přemýšlel nad nimi, po nikom nechci, aby je přebíral, naopak, myslím si, že by to bylo špatné. Každý si musí své myšlenky a postoje získat sám svým osobním prožíváním, svými rozhodnutími a jejich zpětnými účinky. Rád bych měl zde jako motto Abd-ru-shinův výrok: ,,předkládám, ale neucházím se…“ Pokud mé úvahy dovedou někoho k hlubšímu přemýšlení, budu rád a to i v případě, že dojde k úplně jiným závěrům, než já. Máme se inspirovat a ne znásilňovat. Pokud někdo čte mé myšlenky a názory s předpojatostí a neverbálně mne chce znásilnit k prosazení svých názorů, bylo by pro nás oba lépe, kdyby navštěvoval jiná fóra, kde je nejen možné, ale i žádoucí ,,se pohádat“. To já jistě nechci.