39. otázka: Mělo to tak být…./21.10.12/

39. otázka: Mělo to tak být….

Pokud člověk někdy hovořil s nějakým čtenářem Poselství, je dost pravděpodobné, že slyšel větu: ,,…mělo to tak být…“ Někdy vyznívá, jako pokorné přijetí Vůle Boží, přijetí běhu věcí a zákonů. Bylo by to tak dobré, ovšem pokud by následovalo nějaké srozumitelné a logické vysvětlení, ovšem to většinou chybí. Použití této věty je potom dosti podobné v Poselství popisovanému používání výroku ,,děj se Vůle Boží“, apod. křesťany. ,,Mělo to tak být“ vyznívá jako fatalistické přijetí něčeho, co nelze změnit. Ale PG mluví o tom, že my můžeme a máme svůj osud měnit a ne jen jej bezmyšlenkovitě přijímat. Některé věci jsou dopadem minulosti, jiné však vytváříme sami svým současným postojem a vlastně to tedy vůbec tak ,,nemělo být“, ale nyní to už ,,tak je“. Také používáte tento výrok a jeví se Vám správný, nebo jej používáte ze zvyku, protože to dělají i ostatní? Možná by bylo dobré se nad tím trochu více zamyslet.

zf

Tento slogan je používán čtenáři dost často a většinou vyznívá ve smyslu, že vše, co se nám stane je Vůle Boží, On to tak chce. Snad jste v PG četli vícestránkovou přednášku o člověku, který se ptá vidoucího na svou budoucnost a vzápětí ji sám svými jinými postoji změní. Také jsou tu pasáže o změně cesty, která může nastat každým okamžikem. My přece vytváříme svůj osud neustále, něco se k nám vrací z minulosti a bylo nám to dáno do vínku pro tuto inkarnaci, ovšem mnohé jsme mohli změnit až v průběhu této inkarnace. Tak bychom žasli, kdybychom u člověka mohli vidět ,,co bylo pro něj v plánu“ a co on nyní prožívá…pak ovšem asi nebude na místě říkat, že to tak ,,mělo být“. A protože stěží víme, co pro nás samotné ,,mělo být“, už vůbec to nevíme o druhých, proto je používání této věty dosti zavádějící. Ty zřídkavé případy, kdy bychom se ,,strefili“ do toho, že to opravdu ,,bylo v plánu“ nemohou vymazat ty ostatní omyly…. Dávám tedy na zvážení, jestli takové slogany používat. Vůbec bychom měli více přemýšlet o navyklých a oblíbených formulacích. Jestli skutečně můžeme stát za jejich obsahem, když je z vlastní vůle vyslovujeme…. Už vícekrát jsem slyšel od nějakého čtenáře tento výrok směrovaný k něčemu, co se mu stalo…asi to tak mělo být…jako by on s tím neměl nic společného, vždyť to tak ,,bylo chtěno“. Pokud se naučíte takto přijímat dění, které Vám vstupuje do života, bylo by dobré si poctivě uvědomit, jestli nesvalujete svou vinu na cizí bedra a jestli se nezříkáte své povinnosti řídit svůj život sami. Vzpomenu tu již mnou citovaný skutečný příběh mé známé, která takto došla k nevíře v Boha, protože nemůže uvěřit, že by existoval, když ona se k Němu upřímně modlí, taky se ze všech sil snaží žít podle Jeho vůle, a On přesto dovolí, aby její život byl tak těžký. Beze vší jasnovidnosti a hlubokého pozadí, jsem přímo pozemsky a vícekrát viděl, že si všechny své problémy vyvolala vlastním rozhodnutím a přes okamžité negativní projevy v tom ještě pokračovala. Přesto, že to myslela dobře a obětovala se pro druhé, byla to rozhodnutí špatná, protože oni toho nebyli hodni. Nebylo by pošetilé říci potom: ,,mělo to tak být“?

Paní JP:
Dobrý večer pane Fritz.
Přemýšlet tak, že všechno nechám náhodě a nebudu nic řešit je přece nelogické. Neustále jsme nuceni řešit denní situace a ponechat všechno „tak to má být“, to považuji za naprosto nezodpovědné, řekla bych líné východisko, pohodlné. Musíme vše řešit, a protože máme vědění, je potřeba všechny situace správně zhodnotit a neponechat náhodě. Hlavně je potřeba vše řešit s láskou, porozuměním a tolerancí k druhým.