34. otázka: Pozitivní a negativní pojmy/5.9.12/

34. otázka: Pozitivní a negativní pojmy

Často se setkávám s tím, že čtenáři ,,nemají rádi“ některá slova a pojmy a snaží se jim vyhnout. Chápou tato slova jako ,,špatná“, tedy ne jako vulgární, ale jako slova, která souvisí se špatnými principy v našem jednání a postojích. Ta slova jsou především ,,rozum“, ,,boj“, apod. Například paní P. mi napsala reakci k tématu ,,Svůj svět ovládám jen já sám“: Protože jaksi „těžce snáším“, že celý lidský věk se táhne místo principu Lásky jen jedna válka za druhou v historii lidstva, tím zabíjení a nenávist, tak mne „koplo“ slovo ,,Bojovat“ v poslední větě. Spíš bych použila výraz usilovat, ale neberte to prosím jako moje slovíčkaření, protože k otázce jste se vyjádřil opět výborně, jen mi to prostě nesedělo, ale to nemá nic společného s Vaší dobrou odpovědí. Jindy mi zase jeden pán vytýkal, že ve své knize, která se zabývá duchovními tématy používám slovo ,,rozumí“, tedy, že někdo něčemu rozumí. Onen člověk to chápal tak, že vyzdvihuji rozum a to bych neměl dělat.
Jak to chápete Vy, vážení?

zf

Žijeme na zemi. Země se stala naší vinou více Peklem, než Rájem a z toho vyplývá mnohé, co být sice nemělo, ale nyní se to stalo nutností. K tomu patří i živé děje podmíněné slovy, jako je např. ,,boj“. Protože jsme z temných úrovní přenesli temné projevy až sem, na tuto zemi, je povinností a nutností každého, kdo chce uchránit světlo v sobě, ale i v druhých bojovat proti tomu, co světlo potírá a ničí. Jen je zapotřebí si v tomto případě vyjasnit obsah slova boj. Každý oprávněný a důrazný postoj za spravedlivou věc je vlastně bojovným postojem proti nespravedlnosti a bezpráví. Je to tedy vlastně také určitý boj. Proti nespravedlnosti, podlosti, bezpráví a zlu nelze zaujmout postoj ,,kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem“ /výrok myslím tak, jak je obecně chápán/, tedy, že hodní lidé se nemají zlu bránit, protože pak by byli také zlí. V nejvyšších úrovních jsou rytíři, kteří mají meče, brnění. Ti nejvyšší tedy nemají bílé hábity a nepějí posvátné písně, ale patří k nim pojmy jako hrdinství, neohroženost, chrabrost, vladařství a také ,,živly“ Bytostné přírodní projevy mají daleko k našemu chápání mírnosti a laskavosti. I v nich jsou přece střety, které působí jako jistý druh boje. Boj je střet různých protichůdných sil. V přírodě např. ohně a vody, apod. A v našich základních postojích je to střet dobře směrovaných snah a špatně směrovaných snah neboli, jak říkáme, je to střet dobra se zlem, světla s temnotou. Nesmíme si k obecnému slovu ,,boj“ přiřazovat jeho pokřivené aplikování z naší strany. Jestliže my používáme ,,boj“ k napadání bezbranných, vykořisťování a porobování jiných národů – pak to neznamená, že toto je ,,boj“. Pod stejným úhlem uvažování bychom nesměli používat ani slovo ,,láska“, protože i ono je tu používáno pro všechno možné a mnohdy i nesprávné. Přesto nic nenamítáme proti tomuto ,,slovu“, ale jen jeho použití. Tak bychom měli postupovat u všech slov a nespojovat je trvale s našimi pokřiveninami a proto se jim vyhýbat. Ani mnou uvedený výraz ,,že někdo něčemu rozumí“, není nijak špatný, vždyť ani ,,rozum“, není žádné špatné slovo a dokonce ani rozum sám není špatný. Špatné je opět jen jeho použití. Proto ,,nebojujme“ proti slovům, neutíkejme před slovy, ale snažme se jim dát, alespoň pro sebe sama, ten správný význam a obsah.