81. otázka: Život ve Vůli Boží i v temném systému této země? /7.12.13/

81. otázka: Život ve Vůli Boží i v temném systému této země?

OJ

Dobrý deň pán Fritz,

myslite si, že je možné v dnešných časoch žiť v zmysle Božej vôle ?

S pozdravom,
OJ

zdenekfritz

Zdálo by se, že odpověď je jednoduchá, ale záleží, pod jakým úhlem se na otázku podíváme.
Na první pohled by se zdálo, že když má člověk na mysli desatero a snaží se podle něho žít, je jedno, jestli je společnost kolem něj duchovně zaměřená, materialisticky omezená, nebo třeba i zkažená. V tomto smyslu je jistě člověk jediným opatrovatelem své mysli a jeho postoje a názory přijaté z Desatera může vnitřně dodržovat a nikdo mu v tom nemůže zabránit. To je podstatné a pro jeho zodpovědnost jistě i stěžejní. Kdybychom se tedy podívali na otázku podle křesťanského způsobu, mohli bychom s uspokojením říci, že stačí vnitřní přesvědčení, víra a důslednost…ostatní jsou jen vnější vlivy, které pevného nemohou ovlivnit.
Poselství nám dalo mnohem širší rozhled, ale také povědomí naší mnohem větší zodpovědnosti, která zasahuje mnohem dále a je mnohem rozvětvenější. Když vezmeme jen pokyn ,,udržuj krb myšlenek čistý“, budeme-li k sobě poctivý, jistě si přiznáme, že se nám to vždy nedaří, ač se o to snažíme. První přikázání z Desatera…mít vždy Boha na prvním místě a nikdy ne sebe, své milované, ale také ne své představy, které považuji za výborné, aniž mohu skutečně říci, že jsou podle Jeho vůle…a mnohé další. Žijeme ve společnosti, jejíž zákony, požadavky a zvyky budou mít většinou zcela jiný směr, než je Boží Vůle. V těchto zvycích, názorech jsme od narození vychováváni a všichni kolem nás celý život přesvědčují o jejich správnosti. Společnost se nás dokonce snaží svými zákony donutit k dodržování něčeho, co nepovažujeme za správné. Ať chceme, nebo ne, musíme si připustit, že mnohé nám takříkajíc přešlo do krve, stalo se součástí našeho základního životního postoje, aniž si to uvědomujeme. Je docela obtížné vůbec v sobě tyto postoje postřehnout, protože o nich neuvažujeme a akceptujeme je vlastně ,,automaticky“. Tyto vnější podmínky vytváří velice silný manipulativní prvek, proti němuž by se musela postavit velice silná duchovní vůle, silné odhodlání, vnitřní čistota a silné zakotvení ve světle. Mnozí čtenáři si to o sobě myslí a vystupují velmi sebejistě, ale jejich nesmlouvavá suverenita, která se projevuje jako fanatičnost, mluví zase jen o sebestřednosti, což je jen lepší pojmenování domýšlivosti a tou se jistě Bohu neslouží.
Myslím si tedy, že i v tomto pokřiveném společenském zřízení a se všemi těmi vnucenými pokřivenými názory a zákony je sice možné žít podle Vůle Boží, ale musel by to být mimořádně zralý a silný duch, který by též musel přizpůsobit svůj život-tedy nějak přizpůsobit i své životní prostředí, tomuto cíli. Myslím si, že takový Jan Křtitel by to dokázal. My, poznamenaní karmickými závislostmi a pokřivenými názory, které jen velmi těžko odkládáme, i když věříme Poselství, my se budeme těmto ideálům přibližovat, sem tam se jich dotkneme ale jindy je zase nedokážeme naplnit i při velké snaze. Chránil bych se však říci si, že to tady již ,,není možné“, protože přijetí takového ,,názoru“ staví hranici, za kterou už člověk nemíří ani ve své snaze, ani ve svých plánech. Řekněme si tedy raději, že tady to ,,možné je“, ale je to ve svých důsledcích dost obtížné a proto to nesmíme brát na lehkou váhu, ale musíme se ze všech sil snažit a věnovat tomu maximální pozornost… Ale také maximální bdělost a cílevědomost, protože dnes je vše, dokonce i náboženské aktivity a snahy, spojeno s různými pokřivenými postoji, takže může člověk velmi snadno něco dělat špatně, i když se domnívá, že to dělá dobře a ve Vůli Boží. Především nesmíme nikdy dojít sebevědomému uspokojení, že jsme se ,,Bohu zalíbili“, protože čteme Poselství a snažíme se podle něho žít. Před tímto pocitem sebeuspokojení nás Poselství důrazně varuje a proto bychom si, právě při těchto úvahách, měli toto varování vždy znovu připomínat.

zdenekfritz

Ještě bych rád uvedl pár postřehů o tom, jak chápeme postavení tohoto světa, proti Boží Vůli. Řekl bych, že i pojem ,,je to /nebo není to/ podle Boží Vůle“, bude člověk od člověka v mnohých věcech jiný. Vícekrát jsem se setkal ze strany čtenářů s rozpaky k výroku Syna Božího Ježíše – dávejte co je císařovo-císaři a co je Božího-Bohu. Podobný výrok pronesl i Abdrushin, že se mají dodržovat pozemské zákony. Čtenáři shledávají mnohé pozemské zákony jako špatné a mají tendenci je proto nedodržovat. Zde je pár skutečných příkladů: omezení rychlosti na silnici je nesmyslné, protože nebere v potaz kvalitní moderní auta, která mohou jezdit rychleji, než nějaká stará-omezení by tedy mělo platit jen pro ta stará a proto není nutné toto omezení respektovat. Nebo – stát vybírá daně a poplatky, které pak používá ke špatným věcem, proto je správné daně a poplatky mu neplatit…
Pro některé čtenáře je nepochopitelné, že Abdrushin jezdil autem a že dokonce nějaká auta vlastnil, když přece výfukové plyny ničí ovzduší. Očekáváme, že Abdrushin musel být ,,ekolog“ a že jen ekologické chování je podle Vůle Boží. Také různé stravovací návyky, pohrdání určitými potravinami a jídlo jedině z domácí produkce považujeme za jedině správné podle Boží Vůle. Abdrushinovo ,,normální chování“ nás mate, protože my sami se chceme chovat úplně jinak, než je zvykem, protože přece ,,vše má být nové“. Tak vytváříme ,,nového člověka“, který však vlastně není nový, ale jen poskládaný z různých názorových skupin, které však nevychází z Poselství. Tyto věci bychom neměli slučovat s pojmem Vůle Boží, ta byla prvořadě vyjádřena v Desateru a rozvinuta v Poselství. Kdybychom ve všech situacích a to i v tomto pokřiveném světě, měli stále na mysli Desatero a snažili se ho dodržet, pak bychom mohli říci, že se blížíme naplnění Boží Vůle. Ovšem museli bychom Desatero správně chápat a také je používat, ne jen citovat. Setkal jsem se se čtenáři, kteří byli přesvědčeni, že když na nějakém soukromém pozemku dlouhodobě něco leží bez používání a my proto máme správné uplatnění, je možné si to vzít a není to krádež, ale jen ,,přemístění“ z nepotřebnosti k užitečnosti.

Jsou tedy věci, které nesprávně přiřazujeme k pojmu Boží Vůle a zatím jsou to jen lidské snahy a pokusy. Pak tu máme jiné situace, kdy Boží Vůli nechápeme a nerespektujeme, protože se nám ,,nehodí do našich plánů“.
A na konec budou situace, kdy nás společnost a svět nutí k přestupování pravidel, která chápeme jako pravidla slušnosti, čestnosti, poctivosti a pravdomluvnosti. Jsou to jistě věci nesprávné a nemůžeme je označit jako ,,Boží Vůle“, nicméně nevím, zda je vůbec k tomuto pojmu nějak přiřazovat. To pak jsou věci, kdy nás zevní dění může donutit jednat proti svému přesvědčení, ale myslím si, že těchto případů, kdy se člověk ,,musí podrobit a nemůže se bránit silnější moci“ je z celého počtu nejméně a proto se na ně nemůžeme vymlouvat. Z praktických případů by se dalo uvést např. plánované pandemické povinné očkování dítěte, když si myslím, že toto sérum škodí zdraví, …tady jsem chtěl uvést další příklady, kdy jsme mocí státu donuceni přestupovat Boží Vůli…ale nějak se mi nic nevybavuje, asi to tedy dnes nebude reálné nebezpečí…na rozdíl od např. doby středověku, práva první noci, apod.

Určitě bych do těchto příkladů nezahrnoval obecně pozemské zákony, jistě je v nich mnoho pokřiveného, ale kdyby jich dnes nebylo, pozabíjeli bychom se velmi rychle…a totéž na silnicích, kdyby nebylo dopravních předpisů. Je to vlastně určitá obdoba významu boje v přírodě-nějak nás to omezuje, ale současně ochraňuje při naší dnešní neschopnosti to řešit jinak.
Když tak nyní uvažuji o této otázce, docházím k tomu, že hlavním nebezpečím je vlastně jen Luciferský princip pokušení, který stále více manipuluje inkarnované lidské duchy v tomto světě. Čím je společnost více materialisticky zaměřena, tím více je dennodenně nabídek bez kterých ,,se nedá žít“ a my jim podléháme bez boje, protože v nich nevidíme nebezpečí, ale příjemné rozptýlení a různé pozitivní stránky věci. Mládež dnes říká ,,kdo není na Facebooku, ten nežije“, obchodníci pak ,,kdo nemá tablet, ten je společensky vyřízen“, a plno dalších ,,nezbytností“. A i my se podřizujeme a přidáváme, sdílíme s neznámými lidmi přes řetězce ,,přátel“ a jejich přátel, kteří mají další přátele, co také mají přátele…s těmito cizími lidmi sdílíme své soukromí, aniž si uvědomujeme, že to vlastně souvisí s podobným principem ztráty soukromí, jako je v Poselství zmíněná psychoanalýza. Karmicky jsme životem dovedeni ke konkrétním lidem se společnými vlákny a s nimi máme něco společného, ale těmito Luciferskými metodami se můžeme pospojovat s mnoha dalšími, což vůbec nemuselo být v plánu a tím si zbytečně komplikovat svou, většinou již tak dost složitou, cestu. Nemluvě o tom, že dříve musel člověk, chtěl-li známému něco říci, se snažit ,,něco vymyslet“, dát nějaký svůj postřeh, myšlenku. Dnes stačí ,,sdílet“, tedy jedním kliknutím přeposlat něco, co si postupně přeposlal dav lidí přede mnou. A celý ten dav má dojem něčeho krásného a ušlechtilého, protože přeposlal nějakou pěknou myšlenku, žel, neměl na ní podíl a ani ho to nepudí, aby něco tak pěkného sám vymyslel. Vždyť někdo něco zase pošle a já jen zmáčknu tlačítko ,,sdílej“. Tento princip vede k pohodlnosti a falešnému dojmu něčeho ušlechtilého, na němž však dotyčný nemá podíl, proto ho to nemotivuje k rozvinutí vlastních schopností, ale jen ke ,,klikání“. A nejhorší na tom je, že samotná zařízení, jako počítač, tablet, ale i základní myšlenka Facebooku nejsou špatná, ale jejich použití je, podobně jako u rozumu, svazující a devastující.
Jistě jsou povolání, která jsou více vystavena svodům, než jiná, jsou to zaměstnání mající větší vliv na společnost a národ, proto pro temné principy užitečnější. Takový politik se možná jen těžko brání mechanizmům, které jsou již v systému zavedeny, ale to ho neomlouvá, protože toto povolání zvolil dobrovolně a také ho může opustit, aby žil mravnějším životem. Totéž se bude týkat i jiných zaměstnání…
Největším problémem při nedodržování Vůle Boží je tedy jen sám člověk, jeho slabosti, jeho sklony a jeho přání – to vše se pak zrcadlí v podmínkách, v nichž žije celý národ a jež se promítají i do životů jednotlivců v nečetných podobách.
Pokud tedy bude člověk dost silný, aby odolal pokušením, může Vůli Boží nalézt a žít v ní. Bude-li materializace světa a zvyšující se kvantum přílivu materiálně zaměřených duší pokračovat, a mnohé ukazuje, že ano, …pak to bude stále a stále obtížnější.

Reakce paní JP:
Dobrý den pane Fritz,
k té vaší posledně položené otázce se mně líbí ten závěr, a tím bych to také vyjádřila bez většího pitvání. Největším nepřítelem při dodržování Boží vůle je sám člověk a z toho vyplývající závěry, které uvádíte. Osobně si myslím, že byly i horší a mnohem horší doby, než je ta dnešní, takže jen my sami jsme odpovědni za nedodržování těchto zákonů…
Sleduji debatu na tomto profilu a je zajímavé, jaké mají lidé názory. Co člověk, to jiný názor…

Reakce pan O.J.:

Ďakujem, za Vašu odpoveď pán Fritz. Žiť dneska podľa Vôle Božej vidím ako dosť obtiažné a len vo veľmi výnimočných a zriedkavých prípadoch za realizované. Človek môže dodržiavať 10 Božich prikázaní, ale to ešte neznamená, že žije vo všetkom podľa Božej Vôle. Pán povedal, že v Posolstve sa žiada od človeka toľko koľko sa ešte nikdy nežiadalo. Zoberme len tieto Pánove slová : „Uvažujte: V důsledku duchovní lenosti, snad jen ze zvyku nebo že to ostatní dělají, také volíte, souhlasíte nebo posloucháte. Ale i v této volbě, souhlasu nebo poslušnosti spočívá vaše osobní rozhodnutí, které má podle přírodních zákonů za následek vaši zodpovědnost!“ Koľký z nás poslušne poslúchajú tento nespravodlivý spoločenský systém. Zákony príjmané v Brusely sú jasne proti Božím Zákonom ale nikde som ešte nevidel čitateľov Posolstva Grálu alebo nositeľov kríža ako najuvedomelejších znalcov Božích Zákonov protestovať proti nespravodlivému systému a zákonom a vyjadrovať tak svoj nesúhlas a keď to zobereme do dôsledkov viditeľne odmietať poslušnosť. Prvý kresťania položili za svoje presvedčenie život. No my sme dneska už tak duchovne ochabnutí, že nie sme ochotní dobrovoľne pokiaľ máme ešte čo jesť a piť a kde bývať, pohnúť svojim telom a duchom a bojovať za spravedlnosť. Myslím, že väčšina z nás ktorá poslúcha nespravodlivé zákony sa previňuje proti Božej Vôli a stihne nás za to zodpovednosť a nebudeme sa môcť vyhovárať, že tak to robili aj ostatní. Myslím si, že v dnešnom svete pokiaľ človek nebojuje za spravodlivejšie a morálnejšie spoločenské usporiadanie a niečo nerobí nad rámec 10 Božích prikázaní, tak nežije podľa Božej Vôle.

S pozdravom,
O. J.