37. + 38. otázka: Příslovečné ,,štěstí opilců“+ dnešní propagace závisláků/14.10.12/

37. otázka: Příslovečné ,,štěstí opilců“

Je známo, že opilci mívají veliké ,,štěstí“ při svých opileckých nehodách a pádech. Opět jsem si to uvědomil v těchto dnech, kdy jsou mediálně řešeny hromadné otravy metylem. Povšimněte si, že ti nejhůře postižení nejsou pravidelní opilci a notoričtí pijani, ale často jen příležitostní konzumenti. Opilci jsou opět chráněni svým větším pitím, protože větší míra opití je chrání před smrtelným metylem. Tento faktor, že opilec vyvázne jen s lehčím zraněním, ač střízlivý by dopadl mnohem hůře, se zdá být téměř pravidlem. Zdá se, že opilec má nějakého schopnějšího ,,anděla strážného“. Uvítám od Vás příspěvky k vysvětlení tohoto děje.

---

Pan FK.:
Připomínka k vaší úvaze pane Fritz, na této metylové aféře mne nejvíc zaráží, že už zemřelo 23 lidí, a stále se ti co žijí, nepoučili a zkoušejí to dál, a myslí si, mně se to nemůže stát a najednou se to stane. Jednou se ale každý nějak rozhodne a za svá rozhodnutí je zodpovědný každý sám, ať mají tato rozhodnutí jakýkoliv důsledek. Pak je tu ale otázka jak uvažuje člověk, který vyrábí metyl, že musí zbohatnout za každou cenu, i za cenu lidského života. A tady platí to samé, za své činy zodpovídá on sám, a ne jen to, zodpovídá i za to, co způsobil svým jednáním svým bližním. Tolik z mého pohledu, krásné dny Vám přeje K. F.

---

Pan J.S.:
Zdravím vás pane Fritz,tak u těch pijáků (notorických),to,že nebyli otráveni metylem je v tom,že po vypití závadného alkoholu měl ještě málo nalito a tak se pustil do další láhve, kde byl alkohol už normální. Tím naředil tu směs, pak to míň škodí. Kdežto (nenotorický) poživatel vypije dva panáčky a stačí,tím se vlastně otráví,jelikož nenaředil tu koncentraci, jako zmiňovaný č.1.
S tím pověstným štěstím-taky jsem si toho už povšimnul, já bych jako viníka viděl rozum. Opitím se vlastně nejvíce zhloupne rozum. Když je rozum částečně vyřazen z ovlivnění člověka tak by se měl tedy více probudit duch, který je při normální funkci rozumu těžce pod pantoflem. (Tedy, bavíme se o závislých, nebo silných pijácích). Je to samozřejmě moje divoká teorie, a vůbec to tak nemusí být. Ale víme, jak se projevuje třeba ve spánku, kdy mozek spí, duše s duchem, myslím možnost astrálního cestování. Může to být tedy tak, ač se to zdá jakoby až drzé, že opilý člověk tím, že odstínil mozek s rozumem, je více otevřen duchovnímu, jak rad a varování z druhé strany, pomoci a hlavně poslechnutí pokynů-ve smyslu jak a kde spadnout apod. Teď nemám na mysli ovlivnění podobně (za života na zemi) orientovanými klienty. Vlastně i ti by mohli mít zájem na tom, aby jejich oblíbený pijan si moc nenatloukl.

---

Paní I.F.:
Dobrý den pane Fritz,
srdečně Vás zdravím a je to vše k zamyšlení.
Myslím, že člověk, který velmi pije má svého „anděla strážného“ v podobě záhrobního ducha, který ho potřebuje a chrání. Chrání ho natolik, aby se mu nic nestalo, protože přes něj může být stále napojen na tento sklon k alkoholu.
Je to jen moje kratičké zamyšlení a zveřejnit ho samozřejmě můžete.

---

zf

O tomto tématu přemýšlím už dávno a dospěl jsem k závěru, který se v podstatě shoduje s některými předcházejícími odpověďmi. Tzv. ,,anděla strážného“ má každý podobného druhu, jako je on sám. Že to není anděl, ale nějaký člověk z onoho světa jsme se již dávno dozvěděli z PG. Také tam je, že je to někdo, kdo má nějakou osobní zkušenost s tím naším zlozvykem. A že je pití alkoholu, jakožto závislost – zlozvyk, nebo sklon…o tom jsem přesvědčen. To zmiňuji jen proto, že jsem už z řad čtenářů slyšel takové úvahy, že opilec může být krásná, čistá dušička, která sem přišla s posláním svým ,,koníčkem“ učit blízké trpělivosti. Uvěřím lecčemus, ale že člověk, který má nějaký sklon /jakýkoliv, nejen pití/ je čistá dušička…tomu tedy věřit nehodlám. Ale to jen tak mimochodem, vrátím se k tématu. Takže opilec, tak, jako každý jiný člověk zatížený sklonem, je navštěvován dušemi, které sice pozemsky zemřely, ale svůj sklon mají i tam, na onom světě-jak se můžeme v PG dočíst. Musíme tu ale zmínit, že DUŠE, KTERÉ JSOU PŘIPOUTÁNY K POZEMSKÉMU OPILCI TĚŽKO MŮŽEME NAZÝVAT JEHO ANDĚLY, DOKONCE ANI NE JEHO POMOCNÍKY, ALE JEN PŘIPOUTANÝMI DUŠEMI. I opilec může mít nějakého trochu lepšího pomocníka a současně je ovlivňován i popsanými dušemi z onoho světa – opileckými přáteli. Záleží na něm, kdo jej v dané chvíli ovlivňuje, to se bude střídat, není to jen jeden vliv, ale mnohé a různé, měnící se podle situací. Je tedy docela logické, že tito ,,opilečtí přátelé“ budou své chráněnce opatrovat, protože jsou pro ně něco jako pojízdný bezplatný bar, kam si chodí rádi nalévat. Nemusí to dokonce být ani pořád ty stejné duše, ale různé, které jsou přitaženy vyzařováním jeho sklonu *. Protože je to sklon ryze pozemský a vázaný na hmotu, přidržuje tyto duše u hmoty a tím i jejich působení bude hmotnější, než u pomocníků vyššího druhu. Myslím si tedy, že i jejich pomoc může být hmotně účinnější, než pomoci v případech lidí i jejich pomocníků, kteří jsou od hmoty uvolněnější.
Ovšem nazývat to ,,pomocí“ je vlastně pomýlené, je to spíše využívání a zneužívání. Je docela možné, že alkohol ovlivní vyzařování krve a samozřejmě i mozek a následně je duše omezena ve svém spojení s tělem a tím jsou také ochromeny přirozené obranné mechanizmy, protože tělo je kotvou i ochranou pro působení duše ve hmotě. Tím se duše stává více ovladatelná a vystavená působením zvenčí a to nejen přímo jiným duším, ale i jemnohmotným proudům, různým útvarům, apod.
Zdánlivou lepší ochranu u opilců /alespoň obecně/ vnímám jednak jako výsledek velké oblíbenosti v pití alkoholu a tím i dostatečném množství záhrobních pomocníků-připoutanců a za druhé v jejich hutnějším projevu. O oblibě v alkoholové závislosti může svědčit např. i zmínka z těchto dnů, kdy se vzpomínalo na dřívější prohibici v USA, kde v době zákazu pití došlo k velkému množství úmrtí z vyráběných domácích patoků. Bylo řečeno, že nakonec vláda musela prohibici odvolat, asi proto, že většina národa by raději pomřela z domácích samohonek, než by zanechala pití. Z takové masové obliby nějaké vášně musí vznikat masivní myšlenkové shromaždiště a velké množství záhrobních připoutanců …a to už bude značná síla, která zpětně působí sem, na pozemšťany.

V některých odpovědích z fóra zaznívá nevyřčený zajímavý názor, že vlastně opilec je na tom duchovně lépe, než člověk snažící se žít v souladu se zákony stvoření. Je to sice závěr v těch daných odpovědích logický, ale vyšel by z něj podivný precedens, totiž, že žít podle vůle Boží se ,,nevyplácí“, protože má člověk horší duchovní výsledky, než ten, který tak nečiní. Pozemsky by takové zdánlivé ,,úspěchy“ byly ještě pochopitelné, ale, že by člověk na tom byl duchovně/duševně lépe, měl lepší ochranu, bylo o něj více pečováno, zkrátka, byl by více milován…to stojí za zvážení…Pod tímto úhlem by národ, který by měl být vzorem, mohl být klidně národem opilců.

Pokud chcete získat nějakou větší představu, jak funguje takové ovlivňování člověka pomocí duší z onoho světa, doporučuji Vám přečtení knihy Agnes Pilchové: Můra. Paní Pilchová byla jasnovidná léčitelka, která dokázala takové vazby vidět a popsat. Není zde sice popsán přímo případ opilecké vazby, ale sexuální a je docela zdrcující pochopit, jak to vlastně funguje a jak snadno se člověk dostává do moci jiných. Jsou to zcela konkrétní situace ze života, nikoliv nějaké imaginární a neskutečné dohady.

---

Paní ZD:
Domnívám se, že v opilém stavu jsou lidé více spjati s bytostnými a tedy mají i jejich ochranu. Tedy, jsou v podobném stavu jako děti, a jsou proto, jako ony, ve spojení se strážným andělem. Uvědomila jsem si, že opilci často také v tom stavu vidí věci, co normálně nevidí. Jako bytostné, skřítky, gnómy a podobně. Takže i tato skutečnost potvrzuje, že se dostávají do jiného stavu a do spojení s bytostným.
Vidím to také tak, že se pod vlivem alkoholu tito lidé dostávají do stavu přijímaní, jaký by měl být normálně, bez alkoholu. Tedy, že se přední mozek vyřazuje a přepíná na zadní mozek, vlastně na spojení s bytostnou častí. Je smutné, že to nemohou a neumí dělat ve střízlivém stavu. Snad by se zdálo, že je to tedy dobře, že piji, ale není, protože: alkohol je závislost, tedy zátěž pro ducha, a my víme, že je velice těžké se zbavit nějaké závislosti. Také víme, že je to porušování prvního a nejdůležitějšího přikázání. A dále, že ničí zdraví po všech stránkách. Prvně játra a ledviny a postupně další vnitřnosti a také mozek, neboť začnou odumírat buňky a mozek se začne měnit. A to zase vše jen nasvědčuje, že nedbáme o svěřený nám majetek, tedy o své tělo. Dalo by se to ještě dále rozebrat. Jako třeba, že lékaři často doporučují skleničku pro zdraví. Nevěřte jim, je to jen vypínaní žárovičky, která bliká, že je něco v nepořádku!!!

---

Pan PK:
Dobrý den pane Fritzi, celkem úsměvné téma 🙂
No, já si myslím, že alkoholik jakožto člověk konající proti vůli Stvořitele (poškozuje si svěřený tělesný obal) nemůže mít větší ochranu, ale to jejich „štěstí“ spíš přičítám tomu, že z minulých životů mají dostatek „plusových bodů“- dobrých skutků, takže za to je jim pomoženo v tomto životě. Ale taky věřím, že platí: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne…

---

Paní JP
Přemýšlely jsme o Vaší otázce č.37 s dcerou a náš názor je ten, že lidé na nižší úrovni, na nižší vývojové spirále, jako ti alkoholici a ostatní nepřizpůsobiví, dostávají více možností, než duchovně vyspělejší. Tedy ti, kteří již musí na sobě více pracovat, a tudíž musejí více a častěji zpracovávat to, co je nutné ke zdárnému vývoji a proto jim nemůže být nic ulehčeno, myslí-li svůj vzestup a snahu o něj vážně. Tito opilci a ostatní jim podobní, dostávají stále možnost, pokud jich nevyužijí, budou potom vymazáni z knihy života. No tak si to alespoň představujeme s dcerou, ale naskýtá se otázka, kterou jsme nezpracovaly, o té knize života a o odčinění karmy při jejich velikých chybách a nenápravě. Přitom, že víme, že všechno si člověk musí zpětně prožít, není mu nic odpuštěno.

---

Paní LK:
Ohledně těch silných alkoholiků, kteří se neotrávili alkoholem a těch, kteří pili méně a odešli na otravu…
K Vaší otázce se mi ihned vybavil příběh, který je tak moudrý, že pro ty, kdo ho neznají, si ho dovolím opsat. Podle mne tento příběh jasně vypovídá, jak omezené jsou naše možnosti vidění a tím i vyhodnocování. Jen ten, kdo má možnost vidět všechny životy a souvislosti u postižených, může s jistotou napsat, proč …..

Nebeská odplata

Poustevník Otmar seděl na vrcholku své hory a meditoval o běhu světa. Tu spatřil v údolí jezdce, který si chtěl odpočinout u pramene vody. Viděl, jak jezdec odložil na zem vedle sebe měšec, který měl za pasem, a poklekl, aby se z pramene napil. Pak napojil i svého koně, vyšvihl se do sedla a odjel; měšec přitom na zemi zapomněl. Krátce nato přijel k prameni jiný jezdec, napil se, uviděl měšec, vzal jej a odjel. Ještě později přišel k prameni dřevorubec, odložil svůj náklad, sklonil se nad vodu a pil. V tomto okamžiku se k prameni vrátil pro svůj zapomenutý měšec první jezdec. Když ho nenašel, obořil se na dřevorubce, označil ho za lháře, vytáhl meč a zabil ho. Poustevník Otmar to viděl a uvažoval: Jaký mají tyto události smysl? Zloděj utekl, zatímco nevinný dřevorubec musí pykat za krádež někoho jiného. A jezdec se stal vrahem, protože zapomněl svůj měšec..Kde, ó Alláhu, zůstala spravedlnost? Ale nebe mlčelo. Následujícího dne putoval horami mudrc. Zavítal do Otmarovy poustevny a pojedl s ním. Otmar mu vyprávěl, co se přihodilo, a ptal se mudrce, jestli v té příhodě vidí smysl. Mudrc se usmál a řekl: NIC, TY NETRPĚLIVÝ ČLOVĚČE, NENÍ BEZE SMYSLU. Všechno, co se děje, je řízeno silami osudu a sleduje zákony pořádku a moudrosti.
Žádný smysl jsem neviděl, bručel poustevník. NEDÍVAL SES DOSTATEČNĚ HLUBOKO, odvětil mudrc. Tys viděl jen konec dlouhého řetězce událostí, spatřils poslední účinky nám neznámého řetězce příčin. Nepoznal jsi souvislost. To, co se odehrálo podle spravedlivých zákonů, na tebe působilo nesmyslně. Co viděly tvoje oči, je však jen zdání.
Jestliže vidíš víc než já, odpověděl Otmar, pak mi tedy řekni, abych to pochopil! Vrátíš tím klid mé duši.
Musíš sám najít poznání, odpověděl mudrc. Ale protože se poctivě snažíš o pochopení, zkusím ti pomoci. Zavřel oči a propadl se do stavu hlubokého soustředění, v němž někteří mohou vidět všechno skryté, jako by se před nimi rozevřela kniha osudu.
Po chvíli mudrc otevřel oči, podíval se na Otmara a řekl: Poslouchej: Jezdec, který zapomněl měšec, byl lupič. On měšec ukradl. Ale neměl se ze své kořisti radovat. Muž, který měšec nalezl a odjel s ním, byl syn okradeného člověka, který přišel o dědictví. Již dlouho sledoval lupičovu stopu, ale nemohl ho dohnat. Tu mu Alláh milostivě daroval zpět peníze, které patří 37. jeho otci.
Ale proč musel zemřít ten nevinný dřevorubec? Neměl přece s tou věcí nic společného? Ptal se Otmar.
Jen s měšcem ne, odpověděl mudrc. Před léty ubil v lese jednoho poutníka. Nikdy se o tom žádný pozemský soudce nedozvěděl. Ale nebeská odplata ho zastihla, když přišel její čas. Jezdec o tom ovšem nic nevěděl a nyní ho hryže svědomí, a tomu nelze utéci…
Muž, který měšec vzal a jehož ty jsi považoval za zloděje, přinesl peníze svému otci. Ten byl za své lakomství potrestán úlekem z jejich ztráty. Nyní se raduje se svým synem a považuje toto osudové znamení za příležitost k polepšení. Nebude už žít dlouho. Ale k obratu není nikdy příliš pozdě.
LK

---

---

38. otázka: Dnešní propagace závisláků všeho druhu

Proč se tak mnozí snaží ze všech sil dát práva homosexuálům, narkomanům, rasovým ,,menšinám“ a kde čemu jinému, co vykazuje ,,problémové projevy“ a zjevně není přirozené? Proč je dokonce závislý a nepřirozený člověk hodnocen, jako ,,lepší“ a hodnotnější, než ten normální?

Jen dva homosexuálové stejného pohlaví prý vychovají dítě dobře, lépe, než pár tvořený dvěma pohlavími. Uznejme sňatky nezletilých dívek se starými muži, když to v islámských zemích je po generace povoleno. Nebudeme rasisty – to znamená, že bílá rasa je špatná, dobrá je jen ta barevná – ta je lepší a hodnotnější, proto musí být upřednostněna. Inkluzívní školství – nesmíme znevýhodnit někoho, kdo nemá dost inteligence, a proto musí být postaven na rověň inteligentního – popřeme rozdíly. Zrušme rozdělení na muže a ženu – vytvořme ,,třetí pohlaví“ – hermafrodita, který nepatří ani k jednomu druhu – zrušme druhy. Zrušme hranice států – ať jsou všechny státy rovny, ať nejsou žádné státy a národy.

To jen pár ukázek dnešních snah lidstva, podporovaných mocnými a u kormidla lidské lodi sedícími ,,nelidmi“. Už to ani není možné nazývat lidmi, když ,,to“ jde tak vehementně proti řádu přírody, stvoření a tím i Boží vůle.

Snad to patří do kategorie výroků, že temno se musí samo zničit..

Důvody takového jednání – pozorováno z lidského hlediska, jsou různé. Zištné, hloupé, naivní, povrchní a líné a kdejaké další. Ale nad všemi těmito, tak různými, zájmy je jistě jeden velký a mocný tlak. Může jím být Luciferský princip, který vede lidstvo k sebezničení a přitom jím, jako méněcenným odpadem pohrdá, můžeme říci – oprávněně pohrdá. Nebo je to ještě zmaterializovaný projev děje, který byl vyvolán soudem – třídění na ovce a kozly. Děj, který byl kdysi vyvolán a probíhal v  jemnějších rovinách bytí, ale nyní ovládl i hmotu, prostoupil ji a tlačí na všechny lidi. Ti, kteří jsou ovládáni temným principem, ti, posíleni ve svém destrukčním myšlení a chtění, jsou tak oslepeni, že nevidí, jak kopou vlastní hrob, ale i hrob celému lidství. Oslněni svými myšlenkami a nápady, s rozumem šíleným, který už nedokáže ani logicky vnímat a vytvářet logickými závěry, jsou zcela opanováni svými představami. Nedokážou pochopit, že i je to zničí, už žijí zcela ve fantazijním světě svých představ, kde je možné to, co v reálném světě možné není. Oni žijí v Matrixu – virtuálním světě, a proto musí být ostatními lidmi, kteří ještě trochu vnímají i realitu, považováni za blázny. Obě skupiny už nejsou schopny vzájemného chápání, protože doslova – žijí v jiných světech. Jejich vzájemné chápání se zcela míjí.

Nechat se dnes ovládnout myšlenkami na solidaritu, lidskost, demokracii a svobodu  v dnešním raženém směru je velmi zrádné. Tyto dnešní pojmy jsou zcela převrácené a zneužité, nic už v nich není z jejich původního významu. Protože však všichni žijeme ve stejném pozemském světě a tyto pojmy zde byly uchváceny temným principem, je velice důležité být velmi a velmi pozorní a nepřijímat předhazované návnady zabalené do slovního obalu těchto pojmů. Je zvykem nás všech, povrchních lidí, přijmout vše podle slovního znění, ale nezabývat se hlouběji obsahem – to je dáno tím, že jsme se vzdálili duchu, tedy podstatě. Pokud dnes chcete poslouchat výzvy k ,,lidskosti, ,,demokracii“ a ,,svobodě“, musíte sledovat, kdo a proč to říká a hlavně – co je na konci naplnění jeho ideálů či iluzí, jako ideál jen předkládaných. Pak se takovým pojmům, předloženým temnem, raději vyhnete a zachováte si jejich původní obsah, který ale s aktivitami dnešního lidstva nemá vůbec nic společného… Pak se také vyhnete všemu, co lidstvo dnes překládá jako ,,nové“ pro ,,novou dobu“, ,,nový svět“ a ,,nové lidstvo“ – procítíte ihned, že tato cesta má jediný cíl – sebezničení. A jestli se temno chce samo zničit – může, ale já se k němu přidávat nebudu a proto těmito ,,novinkami“ pohrdám a beru je jako snahu vzepřít se Bohu. Je jedno, jestli to lidé dělají z prospěchářství, nebo hlouposti – hřích proti Bohu je to pořád a já jsem proti tomu!