299. Je ještě dnes nutné manželství? /9. 4. 2019/

299. Je ještě dnes nutné manželství?

 

Manželství se uzavírají v Nebi…to je ideál probuzeného člověka.

Manželství se uzavírá v Pekle…a je to tak správné, nám to nevadí, my to tak i chceme…to je plán současného světa.

Pojem ,,manželství“ je nyní diskutovanější, než kdy dříve, zřejmě i víc, než když bylo sepsáno Poselství. Jisté je, že tehdy nebyl tak velký ,,společenský“ tlak ,,pojem manželství“ naprosto zdiskreditovat, znevážit, smíchat s jinými pojmy a vytvořit tak jakýsi ,,nový obsah“ tohoto pojmu. To jistě není nic překvapivého, protože se vynakládají miliardy na to, aby se zkazilo vše, co ještě má nějakou hodnotu a smysl. Aby se tak duch ve hmotě neměl o co opřít, zůstal ve vnitřním i vnějším chaosu a mohl být snadněji pohlcen temnem, které jej dovede do rozkladu.

Otázka, jestli má manželství ještě ,,smysl“ se jistě bude stávat stále více aktuální, protože tento pojem byl ukraden a přepracován, stejně jako jiná ušlechtilá slova – soucit, tolerance, pomoc, láska…a stává se, den ode dne, něčím tak jiným, že bude oslovovat jen určité skupiny lidí, ale už ne ,,lidstvo“…

My se ovšem díváme na manželství i z pohledu, řekněme ,,duchovního“ a i tady jsem narazil na různé názory. Musím tedy, chci-li to pojmout trochu komplexně, zvážit všechny úrovně slova ,,manželství“, tedy společenskou, lidskou, propagandistickou, ale i tu duchovní.

Začnu tím nejhrubším, pozemským, protože to se dotýká nejširší vrstvy obyvatel.

Ještě do nedávna existoval jistý společenský význam slova manželství, jako úřední a právní spojení dvou lidí, jednoho člověka pohlaví mužského a druhého člověka pohlaví ženského. Toto spojení vyžadovalo jistá pravidla, nejen tedy ,,druh“ muže a ženy, ale i jistý věk, který předpokládal určitý vztah k odpovědnosti, svobodu obou žadatelů, tedy, že nejsou vázání v jiném manželství, protože ještě nedávno byla bigamie trestným činem. Jistě, i to je relativní, protože jsou státy, kde mnohoženství je státem uznáno jako správné a věk manželky, který je u nás považován za dětský, je tam dostatečný. Importováním muslimských imigrantů do našich evropských systémů nastal velký problém. Politici mají za úkol imigranty včlenit do společnosti a od EU mají příkaz, že těmto imigrantům se nesmějí klást překážky v jejich víře. Jejich zvyky, včetně věku ,,manželek“, mnohoženství, role a hodnota ženy, apod., jsou z jejich pohledu součástí náboženství, a proto musí být i pro politiky Evropy tabu – musí je tolerovat. To ovšem vyvolává dvojí výklad zákonů, kdy pro někoho je něco trestné, ale pro jiného je totéž správné v jediném právním systému stejného národa. Nedávno byl publikován případ nějakého muslimského imigranta, který má několik ,,manželek“ nezletilého věku a přitom žije v Evropském státu, kde je oboje trestným činem. On se však hájí tím, že si děvčátka řádně koupil, zaplatil poctivou cenu a ještě si je vzal za manželky, takže podle jejich práva je vše v pořádku…

Muslimové se nijak netají tím, že jedině jejich právní řád /Šaría/ je správný, protože je daný Alláhem, ale náš je špatný /bezbožný/, a proto mají v plánu náš systém odstranit a nahradit ho tím svým. V některých izolovaných lokalitách Francie, Belgie, možná i jinde, v tak zvaných No-go zónách* se už život řídí podle práva Šaría…  Poslední usnesení EU, které žádá, aby ve všech státech EU se vše podřizovalo Afričanům, dávají očekáváním muslimů víc, než za pravdu a pro původní obyvatele nevěstí vůbec nic dobrého.

Je tedy velmi pravděpodobné, že politici půjdou muslimům ,,na ruku“ a postupně budou i manželská pravidla přizpůsobovat /…a nejen jim a nejen je…/…

Takzvané ,,tradiční manželství“ se dostávají, docela rychle, na ,,černou listinu“. Mladí lidé, i když chápou pojem manželství v ještě více méně původním smyslu, se do něj moc neženou. Princip ,,hlavně se bavit“, který jim společnost nabízí, nejde moc dohromady s povinnostmi v manželství. Promiskuita /sexuální nevázanost/, která už není jen doménou mužů, ale stala se běžnou i u emancipovaných žen, taky nepotřebuje manželství. Leda snad jako materiální základnu pro mimomanželský veselý a pestrý pohlavní život.

Mládež sice ještě není přímo ,,proti manželství“, ale již dávno nechápe a tím ani neuznává ,,posvátnou úlohu takového svazku“. Proto možná nebude sama přímo bojovat za likvidaci manželství, ale nedá se od ní očekávat, že by sváděla těžký boj se světem proto, aby skutečný pojem manželství zůstal zachován.

Pak tu ovšem máme ještě mnohem horší trend. Povýšením všech sexuálních úchylek na jen ,,jiný způsob sexuality“ se legitimizovala ,,nenormálnost“, protože ze všeho, jakkoliv protipřírodního a perverzního, se dělá ,,normální“. Pak není divu, že homosexualita byla vyjmuta z označení ,,nesprávné“, ale dokonce se postavila nad to dříve uznávané ,,správné“. Homosexualitě se staví oltář výjimečnosti, jakési jedinečnosti a nezřídka se poukazuje na to, že homosexuální svazek je hodnotnější, než je svazek muže a ženy. Po tomto vybudování kultu ,,posvátné jedinečnosti“ je logické, že výměna toho ,,starého chápání“ musí pokračovat dále pomocí úřední legalizace toho ,,nového“ a následně odstraněním ,,přežitého, nemoderního starého“. Že tedy temné síly rozdmychávají skrze politiky, ,,umělce“ a média touhu homosexuálů po ,,manželském legitimování“ jejich svazku, je naprosto logické. Je to logické, protože konečným cílem je zničení společností, národů, rodin i rozdílů mezi lidmi. Cílem je vytvoření stáda nepříliš inteligentních, vycepovaných, povolných polozvířat, která se budou dobře silově ovládat a budou schopna plnit jednoduché úkoly, které jim budou přikázány /role buvola/. K tomu samozřejmě patří naprostá degradace všech pojmů, které byly člověku dány jako opory, pro jeho vývoj v hrubé hmotnosti. Odstranění takových pojmů nejde udělat naráz, ale pokračuje se v krocích, nejprve zaměnit význam slov, pak je nějak znevážit, aby jejich zrušení nevyvolalo žádný odpor, ale naopak ještě úlevnou podporu lidu.

Tak si to zkusme představit. Dnes je požadováno, aby svazek dvou mužů, nebo dvou žen, byl také nazván ,,manželstvím“. Je to přece ,,právo homosexuálů“. Jsou ale přece i další skupiny, které mají své zvyky, obyčeje, návyky a ty se budou ,,právem“ cítit diskriminovány …když mohou oni, proč ne my, to je nespravedlnost, to není demokratické…atd. A opět se jim začne ustupovat. Skandály v křesťanské církvi odhalují, jak je rozšířeno pohlavní zneužívání dětí, dokonce i v kruzích ,,věřících“. A proč by takový pedofil měl být krácen na svých ,,právech“, když homosexuál není? Takže lze očekávat legalizaci pohlavního zneužívání dětí, protože pedofil je taky přece jen ,,jiná forma sexuálního života“, jak se dnes s oblibou označují veškeré úchylky. Je to tedy člověk ,,který má moc rád děti, jen trochu jinak“, ale miluje je mnohdy víc, než nějaký opilecký pár ,,manželů“. To není žádné strašení, máme tu přece už případy, z nichž jsem jeden uvedl – někdo si koupí několik děvčátek někde v Africe a pak si je ,,vezme za manželky“, tím už to není zneužívání dětí, ale ,,normální manželské soužití“, úředně uznané.

Ale máme tu dnes i ,,lidi“, kteří mají ,,rádi zvířata“ a mají je ,,jako manželky“. Ti přece mají podle dnešního trendu taky ,,svá práva“ a musí se jim vyjít vstříc, aby nestrádali /hlavně pokud budou z Afriky, to dnes dává EU jako přikázané pravidlo pro jakékoliv ústupky – jen co je černé, to je správné/. A tito ,,milovníci zvířecích druhů“ taky mohou žádat, aby měli úřední potvrzení, jako státem uznané manželství se svou družkou ovcí, kozou, nebo něčím jiným. Nemám nic proti homosexuálům, ale jejich ,,zúřednění“ a snaha v tom pokračovat bude mít nedozírné následky…k radosti Lucifera. A když budeme poctiví, budeme mu nakonec muset dát za pravdu – takové lidstvo přece nemá nejmenší právo na existenci a je hanbou, ostudou a trapným zneuctěním pojmu ,,člověk“.

A vraťme se k lidem, kteří ještě zůstanou v rovině svazku ženy a muže a chtěli by dát svému soužití nějaký vnější, úřední řád. Jak budou přistupovat k pojmu ,,manželství“, když pod tímtéž pojmem budou svazky lidí se zvířaty, mnohoženství, pedofilní svazky a kdeco jiného. Když to bude společností vše přijato a bude všemu dána ,,úřední pečeť“, pak si to vše už ,,bude rovno“. Nikdo, kdo má v sobě ještě nějakou sebeúctu, nebude toužit po tom, aby měl ten svazek, co má ,,soused s kozou“, nebo jiný „soused s robotem“. I když to třeba nakonec lidé nějak vstřebají, nebo to budou ignorovat, ten pojem bude tak znevážen a pošpiněn, že si těžko umím představit, že by o něj měl zájem někdo jiný, než právě ti, kteří doposud ,,nemohli“. A tím bude pojem zdiskreditován, pak už stačí jej nechat zprznit lidem podle jejich libosti, nebo jej třeba zakázat, protože svůj cíl – vzít duchu oporu – již splnil.

Manželství na pozemské, společenské a morální úrovni je tedy právě likvidováno ,,v přímém přenosu“.

My však sledujeme i jeho skrytou roli, duchovní, která má pomáhat duchům na jejich vývojové cestě.

Zdálo by se, že tady je vše jasné, jednoznačné a není se nad čím zamýšlet. Avšak!

Setkal jsem se s přesvědčením, že každý člověk, který se narodí na Zemi, musí vstoupit do manželství, jinak promarní celou danou inkarnaci a byl tady zbytečně…

V opaku k tomuto názoru tu máme dva jiné, přímo z Poselství:

Aby tak mohly činit, nepotřebují žíti v pozemském manželství, nemusí býti vůbec hrubohmotně v těsném spojení a nemusí se osobně ani znát. Jen cíl musí být jeden: ke Světlu! /Slabé pohlaví/

S falešnou soustrastí a často se zakrytou škodolibostí pohlížejí mnozí lidé na dívky, které se neprovdaly a na ženy, jež zůstaly v manželství bezdětnými. Výraz “stará panna”, ačkoliv je to ve skutečnosti čestný název, pronáší se často s tichým úsměškem, nebo se nad ním s politováním krčí rameny. /Úkol lidského ženství/.

Když se na pojem manželství podíváme trochu jinak, tak jde o nějakou danou formu pro spolužití muže a ženy v pozemském životě.

Otázka tedy zní v tomto smyslu jinak a už se netýká přímo a jen pojmu manželství. Je tedy nutné, aby muž a žena měli spolu v každém pozemském životě osobní vztah?

Pro ,,duchovní spolupůsobení negativního a pozitivního“ to nutné není, jak je uvedeno v citaci výše. Proto není nutné se trápit tím, jestli se člověku nedaří najít vhodný protějšek, nebo jestli v sobě necítí po tom nějakou žhavou touhu. Duchovně tím neutrpí!

Je tu však ještě jiná věc, která je také velmi důležitá. Rodíme se na tuto Zemi nejen proto, abychom něco odpykali, ale především, abychom se něčemu naučili, nebo se něco odnaučili. K tomu je většinou užitečné, nebo i nutné, spolupůsobení dalších lidí. Při velmi intenzivním spojení, což právě svazek žena/muž přináší, dochází k intenzivnímu prožívání. A v tomto prožívání člověk získává zkušenosti /dobré i špatné/ a na tom se formuje jeho osobnost. Pod tímto úhlem by soužití muže a ženy ve svazku bylo správné, je však VŽDY NUTNÉ? Nejsme zde poprvé a náš vývoj je velmi pomalý. V něm jsou nesčetné vývojové stupně, které vyžadují určité specifické podmínky. Protože pozemských životů je mnoho, není v každém z nich stejná potřeba určitého druhu prožívání, naopak, je žádoucí jednou něco a jindy zase něco jiného. Proto i ona ,,potřeba“ svazku žena/muž nemusí být pro každou inkarnaci, naopak může být žádoucí a velmi potřebné, aby v nějaké konkrétní inkarnaci duše skutečně ,,zažila“ co to je ,,být sám“, tak jako jindy potřebuje prožít, co to je ,,být pevně svázán s někým“. Nic není pevně schematické, ale vše je v neustálém pohybu. Je proto pošetilé se snažit svazovat do společenských, ale čtenářských konvencí a pouček, ale je dobré jít s proudem prožívání, v němž je i potřebné vedení. Duše může mít v nějakém životě neuskutečněnou touhu se prohloubit v samotě, ale není jí to umožněno. V další inkarnaci si toto ,,nenaplněné přání“ nese v sobě a silně ji to pohání k uskutečnění. Bude se tedy chovat úplně jinak, než někdo, kdo má v sobě jiné nesplněné cíle, nebo je spoután poučkami a společenskými zvyky. Každý má být jedinečnou osobností, a proto musí mít svou vlastní vývojovou cestu. Poselství není dogmatická věroučná sbírka zákonů, pro bezmyšlenkovité následování, ale ,,pohyb Božské ruky“, která ukazuje směr, ale ponechává jednotlivé vývojové cesty jedinečnosti vyvíjející se osobnosti…nechtějme něco jiného a nedělejme si z Poselství důtky na sebe sama.

Pojem ,,manželství“ zde na Zemi asi sami nezachráníme. Pokud bude většinou lidí ignorována devastace tohoto pojmu, pak je docela dobře možné, že se plány temných vládců planety splní a pojem ZDE BUDE POKŘIVEN, nebo dokonce ODSTRANĚN v jeho původním smyslu. Naším posláním není zachraňovat lidstvo, které se snaží samo se zničit, ale jistě je naší povinností ,,chránit Boží dílo“, všude, kde a jak je to možné. Nemůžeme jít fackovat politiky, ani nemáme vyvolávat demonstrace, při kterých se vytloukají výlohy a zapalují auta. Co tedy můžeme?

My můžeme a dokonce MUSÍME ochraňovat ten pojem sami v sobě a v tom okolí, se kterým se stýkáme. Jestliže naši známí či dokonce příbuzní si pojmu neváží a horují pro jeho ,,novelizaci“, pak nemáme mlčky přitakávat, jen proto, abychom si to u nich ,,nepokazili“. Ale, podle mého, taky nemá smysl se s nimi přít. Nadejde-li příležitost, pak je jistě naší povinností v klidu sdělit svůj názor, ale ponechat ostatním jejich právo na omyl. Nemáme jim v takových případech ,,citovat Slovo“, to vede jen k jeho znevážení, ale svými slovy sdělit SVŮJ názor. Nastane-li konfrontační situace, nemá smyslu se nechat zatahovat do hádek, nikdy se tak nezmění názor protistrany, ale my jsme staženi na stejnou úroveň, jako odpůrce. Silný jde si svou cestou…a nechá ostatní, když si to přejí, jít tam, kam oni chtějí…a nemá smysl se trápit tím, kam jdou, proč tam jdou, co je tam asi čeká, …je to jejich věc.

Svět zjevně směřuje pryč od Božího řádu a tak se i pojmy budou měnit, přizpůsobovat rozkladným principům, protože tvor, který CHCE do rozkladu, bude měnit vše, s čím přijde do kontaktu na svou úroveň vnímání a na ,,své chápání pojmů“. Tím se zákonitě musí rozdělovat ,,pozemské pojmy“ a původní, dané pojmy. Proto bychom měli být připraveni na jiné chápání stejného slova v ,,lidském světě“ a ve svém duchu. Bude nutné ty pojmy oddělovat. Pokud však dojde k takové degradaci pojmu manželství, jak to vypadá, pak bude lepší tento výraz ani nepoužívat, stejně by nám okolí nerozumělo. My řekneme ,,manželství“ a vidíme před sebou spojení dvou duší usilujících ve vývoji vzhůru na své cestě úrovněmi a světy až k Ráji…avšak ,,pozemšťané“ budou pod stejným slovem vnímat ,,Frantu s kozou“, ,,Jardu s Mirkem“, nebo ,,Jožku a jeho virtuální partnerku“, kterou vidí, jen když si nasadí 3D brýle, protože je to jen výplod nějakého počítačového programu. Nejen že se nebudeme schopni s druhými domluvit, ale probudilého ducha by uráželo a bolelo svoji představu o tomto pojmu spojovat s něčím takovým. Oddělení světa a ducha tedy bude pokračovat, to je zřejmé…

A říkám-li, že budeme muset respektovat oddělení ducha a světa, pak se to bude týkat i věcí bolestných. Protože naši známí, příbuzní, oblíbení, kamarádi a kamarádky jsou také součástí ,,světa“, málokdy ,,ducha“. A když mám známého, nebo dokonce kamaráda, homosexuála a on mne pozve na ,,svatbu“, pak se musím rozhodnout, jestli je pro mne důležitější ,,nezklamat kamaráda odmítnutím“, nebo ,,stát za Božím řádem“… A věřte mi, že toto nebude pro každého čtenáře tak snadné, jak by se zdálo, protože jsme v prvé řadě ,,lidé tohoto světa“ a až ve druhé ,,čtenáři“. I když si mnohdy namlouváme opak, nepotkal jsem nikdy nikoho, kdo by byl tak čistého a silného ducha, že by nebyl do nějaké míry zarostlý v pokřiveném světě ,,pozemské lidskosti“.

Posvětit v SOBĚ pojem ,,manželství“ a postavit jej na vysoké místo pro svého ducha bude stále důležitější a jakákoliv ,,tolerance“ k systému světa kolem nás, nás bude vnitřně stahovat dolů jako závaží. To závaží, které nám nyní temní služebníci Lucifera – vládci pozemskosti, intenzivně navlékají…s líbivými, ale falešnými slovy o lásce a toleranci….

A jestliže někteří čtenáři říkají, že je jim jedno, jestli se tu rozbíjí pojem rodina, pak jim asi bude i jedno, že se zkazí pojem manželství. Jenže toto ,,jedno“ pak bude i němým přitakáním ke zkáze světa… Přestože nám ,,připadá“, že nás se to netýká…opak je pravdou. Kdo nebojuje za Boží řád, ten podporuje Lucifera a je úplně jedno, jestli si on sám o sobě myslí, že je úžasný, světlý a duchovní. A kdo ještě má chránit pojem manželství, než my, kteří víme o jeho skutečném významu? Nikdo? A my se budeme mlčky, i bez vnitřního odporu dívat, jak je ničen a ještě budeme mít pocit zadostiučinění: ,,však VY si to slíznete…“.

Musíme hájit Boží řád, ne, že by to potřeboval, ale my tak prokazujeme kde a za čím stojíme.

Pojem ,,manželství“ jsme dostali jako posvátný odkaz na Boží řád. Je proto POVINNOSTÍ každého, kdo nabyl určité míry uvědomění, chránit tento pojem, jako součást celého velkého pojmu ,,Boží Řád“…

Pokud však nebudeme mít NEJDŘÍVE v sobě samých k tomuto pojmu ,,jasno“ a budeme na vážkách, jestli je ,,přikázáno“ mít vztah, jestli manželství musí být správně požehnáno tam a tam, jestli, jestli a jestli…pak těžko budeme mít v sobě takovou pevnost, abychom v tomto rozbořeném světě uhájili posvátnost tohoto pojmu.

 

---

*Je smutnou ironií, že když se podíváte do Wikipedie, kde je článek o No-go zónách, tak je hned před článkem zpochybňující pasáž a pod článkem vášnivá diskuze, že vše je vymyšlené, nic takového, jako No-go zóny neexistuje, to je vymyšlené jen proto, aby se pošpinili ti skvělí imigranti…takto je vytěsňována každá informace, která se snaží probudit lidi z letargie. Samozřejmě není např. ve čtvrti Molenbeek vývěsní tabule: Tady je No-go zóna, ale je to určité obecné označení pro lokalitu, kde se žije ,,jinak“, než ve zbytku města. A jinak znamená podle práva těch, co mají jakési ,,své právo“. Je úplně jedno, jak tomu budeme říkat, ale podstatný je princip, tam zavedený.

O tomto víkendu předseda vlády, Andrej Babiš, ,,došel k názoru“, že bude podporovat manželství pro homosexuály… Údajně i klesá odpor některých politických stran a subjektů, které stály proti uzákonění takových ,,manželství“. Veřejná rozprava na téma rodina, manželství, která se měla konat v prostorách parlamentu, byla pod různými záminkami odvolána. Velký podíl na jejím zrušení měla  ,,strana Pirátů“/lidově nazývaná Sorosovy děti/…

---

Je nutné všechny takové počiny chápat jako jeden děj rozdělený do dílčích kroků. Pak jej teprve uvidíme v úplně jiných souvislostech a pochopíme jeho skrytý cíl. Zrušení pojmu ,,dvě pohlaví“ >> povýšení pojmu homosexualita >> zrušení ,,diskreditace sexuálních úchylek“ a jejich legalizace zavedením pojmu ,,jiná sexualita“ >> zrušení pojmu rodina v jeho původním smyslu >> zrušení hranic států >> diskreditace bílé rasy >> vyvolávání pocitů viny za prohřešky jiných=sdílená odpovědnost >> zviditelnění hříchů křesťanské církve/zneužívání dětí/- ale bagatelizace hříchů muslimské věrouky/ty pasáže v Koránu o zabíjení nevěřících nejsou prý myšleny pro dnešek/ >> snižování vzdělanosti i při podporování školství/nízká úroveň, malý rozhled, demagogie/  >> vyvolávání strachu /stupňování válečného napětí, sledování obyvatel i v jejich soukromí a hrozba trestů za ,,špatné názory“ >> umělé budování rozporů mezi lidmi/děti jsou společností vedeny k pohrdání hloupými rodiči, národy štvány proti sobě, inteligence proti lidu/ >> zahlcení mysli technikou, která ohlupuje a zaplňuje mysl zbytečnostmi, naprosté zpovrchnění zájmů skrze systémy sociálních sítí >>  potlačování studu-veřejné pisoáry na ulici, kde močící muži jsou obklopeni procházejícími chodci/před hlavním nádražím v Praze/…to vše vede k postupnému oddělení člověka od přirozeného vnímání okolí a světa, degeneraci osobnosti a vytvoření ,,nového člověka“. Nemysleme si, že to na nás vůbec nepůsobí. Celá atmosféra ve společnosti, v lidstvu se mění a myšlenkové formy, každodenně posilované a násobené, ovlivňují každého. Přes ty, které máme rádi, důvěřujeme jim, přes rodinné příslušníky, ale i přes naši nebdělost a jistou povrchnost k ,,vnějšímu dění“ zasahují i nás. I když o tom nepřemýšlíme, nesledujeme ,,zprávy“, i když se o tom nebavíme, přesto nás to ovlivňuje. Jen opačný vnitřní názor/postoj a to zcela konkrétní, namířený ke každé konkrétní zvrhlosti, může vytvořit bariéru nestejnorodosti. Nestačí všeobecný postoj – já chci ke Světlu, ale v Soudu si musí každý prožít a vytvořit svůj pevný vnitřní odpor/vymezit se/ ke každé jednotlivé odchylce od Božího řádu. Tím odporem se navrací do systému Božího řádu. Jestli to bude stačit na to, aby Světlo ještě mohlo i skrze nás provést očistu vedoucí k lepší společnosti, to nevíme, bez Vtěleného Syna je to nejisté. Ale vždy to povede k posílení neviditelných záchranných cest, kterými naše duše, ale i všechny ostatní, které se postaví na tutéž cestu, budou moci uniknout z rozemletí zvrhlého systému nejen s jeho obdivovateli, ale i těmi, kteří se nestaví ostře PROTI NĚMU. Dění ve světě, ve společnosti i mezi jednotlivci je dnes velkou zkouškou, zda v člověku zůstávají nějaké zbytky z pojmu Boží řád a jestli je uhájí proti celému světu, nebo se připojí k tomu ,,kolem něj“, aby nešel ,,sám proti všem“…protože jít proti všem chce velkou odvahu, vytrvalost, přesvědčení i víru…

-ZF-

---