23. otázka: Andělé všude kolem nás
J.P.
Opět se mi dostala do rukou kniha o andělech a opět jsem v rozpacích. Přece víme, že máme u sebe pomocníky, kteří si potřebují napravit chyby a které máme v současnosti my,a ne anděly, natož s křídly. Tak daleko k nám se bytost s křídly nemůže dostat, natož aby kolem nás svítila…To snad je aura, kterou každý vyzařuje, tak na tyto anděly prostě nemůžu uvěřit. Jak se na to díváte Vy?
zf
Pojem Anděl máme všichni vnitřně spojený s něčím krásným, světlým, ne zcela pochopitelným a pomáhajícím. Při lidské nevědomosti je vcelku pochopitelné, že vše, co je pro nás vnitřně spojené s těmito slovy si spojujeme s pojmy Anděl a Bůh. Členové náboženských sdružení se cítí být blíže Bohu a připadá jim bližší a srozumitelnější a proto se upínají raději k němu a postavám spojeným s jejich náboženstvím, jako jsou např. různí svatí a především Syn Boží – Ježíš. V různých náboženstvích se pak vyskytují různé podoby a pojmenování, které však míří ke stejnému bodu. Kdo nemá pojmy definované náboženskou naukou, ten se utíká k obecnějším pojmům, jako jsou dobro, láska a pomoc a ty se pro ně spojují v pojmu ,,anděl“. Poznání, že pomáhající tvorové v naší blízkosti jsou přátelské duše z onoho světa, nám přineslo až PG. Kdo nepřijal toto poznání, nebo v něm stále přežívají dřívější představy, ten si pochopitelně podrží i domnělé spojení andělů s lidmi. Pokud jsem správně pochopil PG, jsou andělé bytosti, které vykonávají Boží vůli, to lze samozřejmě říci o jakýchkoliv bytostných služebnících. Myslím si však, že u andělů je to přímo jejich náplní činnosti, zatímco ostatní bytostní mají své konkrétní úkoly vycházející vždy z vůle boží, ale nezabývající se přímo ní. Domnívám se tedy, že andělé jsou spojeni s různými akty Boží vůle, tedy např. různé záchranné mise, jako byly cesty vysokých duchů a Synů dolů do hmotností, nebo velké světové obraty a akty s tím spojené, apod. Oni nesouvisí přímo s lidským duchem a jejich činnost se jej může dotknout jedině tehdy, pokud tento duch je spojen s nějakým větším dějem / např. úkol Marie z Nazareta, apod./. Potom je pomoc andělů zase určena tomuto velkému poslání a to i tehdy, když se obrací k lidskému duchu. To, že lidé stále znovu tvrdí, že vidí anděly zde na zemi je dáno jejich, již dříve naznačenou, nevědomostí v těchto věcech, jejich přáním, aby to tak bylo a také jejich možnostmi, jako lidí. Člověk je přece schopen na základě svých přání vytvářet obrazy svých myšlenek, citů a také fantazie. Děje-li se tak v hromadném měřítku, je to o to intenzivnější. Mnohdy může být popudem k takovým přáním skutečné působení anděla, který plní nějaký široce obsáhlý úkol související s člověkem jen částečně, ale pořád dost, aby byl do něj člověk zaangažován natolik, aby citlivější jedinec toto vypozoroval. Je to tedy směsice různých věcí a jen přijetím obsáhlejšího poznání, které nám bylo dáno – tedy my sami jsme k němu nedošli, ale jen jej snad přijali, jen toto nám umožňuje to chápat jinak-šířeji. Mějme tedy pochopení pro lidi, kteří o tom hlouběji nepřemýšlí, jakož i pro touhu po andělech /ve které se vlastně zrcadlí touha po Bohu/, a hlavně se snažme sami to pochopit tak, aby to bylo blíže skutečnosti.