194. Teraformace /23.5.17/

Teraformace

Wikipedie: Terraformace či teraformace (odvozeno ze slova terra, české synonymum pozemšťování) je globální děj, při kterém dochází k záměrné přeměně atmosféry, teploty a přírodních podmínek přirozeného vesmírného tělesa (planety, popř. měsíce) za účelem co nejvíce přiblížit podmínky, které na něm panují, těm na Zemi a učinit ho obyvatelný lidmi. Obecně se dá říci, že se jedná o přeměnu (formování) nehostinných faktorů na hodnoty snesitelné pro lidský organismus…

Včera jsem shlédl jeden utopistický /pochopitelně Americký/ film o ději, kdy se planeta Země začala měnit do svého původního, zdravého stavu. Protože se jednalo o proměnu rychlou, ne takovou, která do dneška probíhala evolučními kroky, znamenala by taková proměna zkázu nejen lidských výtvorů, ale i člověka samého… Pochopitelně, jako v každém Americkém filmu, byl svět zachráněn jedním Američanem a jeho kolegyní /do které se samozřejmě zamiloval, aby tam bylo vše…/. Zajímavé je, povšimnout si změny v aranžmá filmů. Dříve byl pochopitelně svět vždy také zachráněn jedině Američany, ale byl to svalovec /např. A. Schwarzenegger/, nebo bojovník ovládající nějaká ta bojová umění /např. Dolph Lungren, Steven Seagal/. Dnes máme dva nové typy – inteligent, vědec, ovšem nedbalého zjevu, mající ,,ekologické“ myšlení, který stojí proti společnosti. Pak je tu další hrdina, mladý hacker, který pobíhá s ohebnou klávesnicí a připojuje se na kdejaký terminál, aby lehce prolomil všechny těžce zabezpečené firewally a vše vyřešil – zachránil svět. Pochopitelně i on pohrdá systémem společnosti a bojuje proti němu. Vždy tu ovšem musí být nějaká ta krasavice. Krásky s bujným poprsím na vysokém podpadku a rozparkem až ke krku, jsou vytěsňovány vědkyněmi, ty už nemusí být tak atraktivní, ovšem natržené tričko a šortky jsou nedílnou součástí vědeckého bádání. Když se nad tímto novým výběrem hrdinů /většinou Amerických/ zamyslíme, můžeme si uvědomit několik věcí. Amerika se postavila do role světového četníka, který po celém světě ,,dělá pořádek“. Ovšem ten její ,,pořádek“ vytváří chaos, mrtvoly a utrpení. Pak není divné, že se alespoň ve filmech musí prezentovat jako skutečný ,,zachránce“, kterým jistě v praxi není, spíše opakem. Onen přechod od svalovců k vědátorům je ukázkou, jak lidstvo stále více obdivuje rozum. Hackeři, nová hrozba /pozor, jen u Rusů!/ jsou také ukázkou lidí, kteří rozumem a technikou mohou bořit a ničit /…no, to se lidem libí, pokud ovšem nejsou cílem/. U obou nových prototypů je společný rys – pohrdají společností, nectí zákony, ale jsou přitom ,,kladní“. To vytváří vzorec ,,nového člověka“. Je to člověk chytrý, sebevědomý, který nectí žádné autority, pohrdá zákony a řádem. Z duchovního hlediska je to pyšný rozumář, který jde proti řádu stvoření a myslí si, že on musí být vítězem…ovšem opak je pravdou. Cesta pýchy a směr proti řádu přírody, stvoření a tím i proti Stvořiteli, vede jedině do rozkladu… Snad ve vytušení tohoto konce se kinematografie snaží chrlit jeden katastrofický film za druhým. Jsou tu vykresleny děje, kde celé lidské populaci hrozí zkáza a úplné vymazání. Že si k tomu pyšný a hloupý člověk přidá, pro své uklidnění, iluzi, jak on dokáže zvítězit nad celým vesmírem, je k smíchu i pláči zároveň. Ovšem všechny tyto filmy už vytváří ,,plán“ a budoucnost. Statisíce diváků svými myšlenkami pomáhají naplnění ve hmotě…máme to tedy již připraveno!

Ale vraťme se k Teraformaci Země. Představa, že všechen ten chaos, který jsme tu vytvořili, zmizí …je docela povzbudivá. Že by při tom bylo zlikvidováno i to lepší…no, když se kácí les, létají třísky, proto ani to mne neděsí. Příroda se dokáže vzpamatovat rychle, případně mohou být bytostní přesunuti do jiných oblastí, kde budou užiteční. Navíc – i tlení a rozklad je činnost a pohyb v řádu stvoření… Při představě, jak tato planeta ozdraví a zmizí z ní všechno nesprávné, je mi lehko u srdce a vůbec mne neděsí, že lidské plemeno by snad při tom bylo kompletně eliminováno. Je zajímavé, že se v různých komentářích na internetu docela často objevují podobné názory. A nebudou to asi lidé, kteří věří v pokračování života po smrti, ale došli k tomu, že my jsme tak ničivý a zkázonosný element, že už přijímají náš likvidační proces jako zasloužený a nevyhnutelný.

Snad si řeknete, že proces teraformace je prostě nesmysl a nemůže na něm být nic moc reálného, je to jen jakási lidská utopie…

Kdysi jsem četl článek o vědeckém objevu, kde se zjistilo, že když se nějaký organismus vystaví zcela určitému druhu záření, dojde v něm k vyvolání jakési ,,genetické paměti“ a on se změní na svůj pravzor. Pokusy byly údajně provedeny s jikrami pstruha, následně se vykulil potěr prapstruha. Tedy ryby, která tady už dávno a dávno nežije. Totéž se podařilo se zrnem pšenice, ze které vznikla prapšenice…

Jelikož se v Poselství dočítáme, že v Tisícileté říši mělo dojít k velké změn klimatu, že se dokonce měly objevit nové druhy zvířat, že se Země měla dostat do vyšších úrovní vesmíru, že Země nebyla nikdy krásnější, než bude potom, apod., musíme připustit, že myšlenka jakési převratné změny Země nemusí být až takovou utopií, jak to vypadá.

Hmota má jisté zákonitosti a my se domníváme, že je máme zmapovány. Náš výzkum však vychází z pomalého evolučního cyklu, ne z radikální skokové změny, která jistě může v extrémní situaci nastat. Navíc jsou naše vědecká pozorování časově úzce ohraničená stupněm technického poznání, jsou tedy docela krátká. Takže starší děje spíše jen dedukujeme, než skutečně zkoumáme. Jsou to tedy dohady a odhady, vycházející jen z krátkého pozorování. O velkých vývojových cyklech mluví, spíše než věda, jen historické fragmenty z poznatků dávných generací. Jsou to poznatky týkající se Platónova roku, velkých cyklů daných změnami znamení ve vesmírném Zvěrokruhu, apod. Když vezmeme v potaz informaci z Abdrushinových Odpovědí na otázky z tématu Energie a tíže, pak se nám otevírají zajímavé možnosti. Pokud to správně chápu, pak i částečka hmoty má svoje ,,duchovní jádro“. Je to jistě jiné duchovno, než naše podstata, ale i tak je to element citlivý na vnější zdroje záření, je jimi snadno proniknutelný a do nějaké míry i měnitelný. A jestliže Abdrushin píše, že ke změnám na Zemi dojde změnou záření, lze si představit, že tímto zářením může být ovlivněno duchovní jádro hmoty a tím ovlivněna samotná podstata i forma hmoty. Můžeme polemizovat i o tom, že hmota se může začít chovat jinak, než jsme podle fyziky schopni si představit. Určitá forma teraformace je tedy teoreticky možná a není tedy proto důvod se tomu smát…

Změny související s Tisíciletou říší měly být vyvolány dvěma základními faktory – světovým soudcem, který vysílá svazky duchovních sil do stvoření a ty jdou po cestách vytvořených jednotlivými entitami až k nim, kde vyvolají náraz a transformaci, tedy duchovní soud /můžeme to v kontextu této úvahy pojmenovat třeba homoformaci/ a kometou, která měla být klíčem k fyzickým dějům /teraformace/. Věřím, že duchovní děje proběhly a cosi z nich vyplynulo. Protože vše je jinak, než mělo být /naší ,,zásluhou“/, neumíme správně vyhodnotit, co a jak vlastně proběhlo. K tomu nás mate, že ve hmotě nejsou ty transformace nijak zjevné, alespoň ne tak, jak bylo očekáváno. Duchovní účinky těžko můžeme fyzicky pozorovat a k pozemským dějům chybí síla vtěleného soudce, ale hlavně vliv komety. Ani zde nevíme, jak to mělo Zemi ovlivnit a jakým způsobem proměnit. Možná mělo dojít k jakési teraformaci na bázi ovlivnění podstaty /jádra/ hmoty. Vždyť jádro komety mělo být prastvořené podstaty, tedy mnohem vyšší, než duchovní částečky uzavřené v atomech hmoty. O kometě jsem tu již vícekrát psal, proto to zmíním jen stručně. Kometa měla být nástrojem do ruky Syna Člověka, nástrojem, který promění hmotu, aby On ji, i s vtělenými duchy, mohl řídit. Rozhodli jsme, že se nepodvolíme a že raději zahyneme, než bychom se sklonili před Vůlí Boha…Syn Člověka odešel, proč by Jeho nástroj letěl sem, kde On není? Do čí ruky by měl padnout, kdo by jej používal? Takže si myslím, že ,,vše bude jinak“ i v tomto ohledu. Ale současně se vždy naplňuje Jeho tvůrčí slovo, mění ovšem podobu, tvar i dopad, podle změněných podmínek …a tak se požehnání může změnit v prokletí, ale i naopak. Když tedy mělo přiletět vesmírné těleso a mělo provést nějakou transformaci Země….může se tak stát i bez oné Komety. Může se tak stát v principech, přiletí něco jiného, nebo jen jiná kometa a vyvolá podobné transformační děje, ale s jinými dopady. Zůstane však zachován základní princip očisty, základní princip pomoci i záchrany. Procitlé lidské duše si bděle uvědomí, že musí své názory měnit podle měnící se situace. Pochopí tedy, že princip zůstává, ale formy se mění. Něco přiletí, tady provede změnu, bude očistná, ale pro naše těla možná už příliš drastická. Jde však o ducha, proto se splní zaslíbení jeho spásy, jen bude muset za touto spásou sám jít tam, kde ještě může být ,,technicky proveditelná“ s ohledem na zákonitosti hmoty.

Když sleduji vývoj dění na Zemi, zdá se mi, že sice probíhá intenzivní boj mezi dvěma skupinami lidstva, což lze pozorovat u různých voleb po světě – obyvatelstvo se vždy rozdělí na nějaké přibližné poloviny a každá chce opak – probíhá tedy určité třídění. Jenže to třídění není tak, jak to mělo být, na skupinu materiální a skupinu duchovnější. Je to už jen rozdělení na úplné šílence, kteří zničí celé lidstvo a skupinu, která toto nechce. Nad tím stojí také dvě velké řídící skupiny, ale ani jedna není pozitivní, i u nich se zrcadlí podobný rozdíl směřování. Skupina národních elit, myslících jen na sebe, žene národy do sebezničení a proti ní stojí skupina globálního řízení světa, která nechce zničit celé lidstvo, ale jen jeho část a ten zbytek si zotročit. Ani tito nevedou svět do jasných zítřků ozářených Boží spásou. Proto ať zvítězí kdokoliv, povede nás stejně do rozkladu…

Naší jedinou pozemskou nadějí, a slovo ,,pozemskou“ zdůrazněme, protože duchovní naděje je v duchovní cestě ve smyslu Poselství, tedy pozemská naděje se mi jeví jedině nějaké teraformaci, ať už by byla vyvolána jakkoliv. Jen takové obrovské přírodní děje mohou lidstvu vyrazit zbraň vlastní pýchy a sebezničení z jeho pošetilých rukou. Jestli by to lidstvo změnilo…to nevím, historie ukazuje, že ani tady není velká naděje. Ale taková velká katastrofa by nám dala jinou ,,životní náplň“ než vyhledávat spory s druhými, plánovat válku, ničit druhé národy, kazit životy druhých lidí, ničit přírodu, vymýšlet něco lepšího, než přírodní řád, zahlcovat si životy nesmyslnými elektronickými hračkami, cíleně znehodnocovat dětství našich dětí tím, že jim dovolíme, ano dokonce je podporujeme, v nesmyslném virtuálním životě…

My ,,životně potřebujeme“, aby nám to všechno někdo vzal dříve, než úplně zešílíme a tak ztratíme možnost i nejmenší změny. Pokud ještě milost Boží dovolí, aby nám to bylo vzato, pak třeba, někdo, snad ještě…ale jinak dovedeme vše a všichni /všeobecně myšleno/ jen a jen do rozkladu. Proto vítám planetu Nostalgii /fiktivní planeta letící se srazit s hloupými lidmi, aby jim zabránila v dalším pokračování jejich devastačního a prázdného bytí/. Vítám ji, ať už mně a ostatním přinese pozemsky cokoliv, vesmíru přinese svobodu…od nás…hurá!

Jsme-li ještě vůbec takové milosti hodni…to je otázka, na kterou, možná naštěstí, neznáme odpověď. Mnohem horší, než apokalypsa je ponechání v pozvolném vyhnití, kde se už nic neprobere k životu, ale pomalu znecitliví, ochrne a bez boje se rozloží…

Nikdy jsem si nepřál, aby přišly bědy, apokalypsa. Bral jsem to jako čtenářskou pýchu, když se na to někteří těšili. Nevím, jakou měli představu, pokud tu, že budou zachráněni, protože čtou Poselství…pak jejich ,,těšení a přání“ nesdílím ani dnes. Pokud však jde pouze o nesobecké přání na osvobození vesmíru od špatného, pak apokalypsu zdravím, a to i v tom případě, že tím špatným bychom měli být označeni naprosto všichni včetně mne.

Naděje trvá…jestli je to naděje i pro naše hmotná těla – to není jisté. Nicméně, chápu sebe sama jako duchovní podstatu, proto je pro mne zcela zásadní ,,duchovní naděje“ a já věřím, že ta stále ještě je…

Ať prospěch vesmíru vždy stojí nad tím naším…

Proto radostně zdravím Teraformaci…

-ZF-