130. Hledání Pravého ženství /26.12.15/

130. Hledání Pravého ženství

V.P.:

Jeví se mi to tak, že ženy se musí probudit nejdříve, stát se opravdově živými plameny … jejich role přece není jen v domácnosti. Když ženy ve velikém počtu nebudou klestit cestu z těchto hlubin do světlejších částí, muži i když se snaží, žel nebudou moci mnohé udělat.

Jak ale na to, jak pomoci sobě samé a jiným ženám?

Povídám jsi s některými, u kterých cítím živost, povzbuzuji je, snažím se jim předat par ‚dovedností‘ s intuicí, bytostnými pomocníky (pro harmonickou spolupráci), jak udržet spojeni, jak se s lidmi spojit vždy v podpoře a dobru a nehledět na to co nás rozděluje, jak se vzájemně skutečně milovat, jak tvořit myšlenky … vždy podle toho, co každá vnímá, na co je citlivá. Ale pak se po nějaké době setkáme a vše je zapomenuto, vše je stejně, zůstane jenom pocit – ‚to bylo tehdy krásné‘. To je málo …

Zadala jsem svou ‚meditaci‘ (nebo ztišeni se v intenzivní děkovně vědomé modliče nebo ještě jinak vědomé spojeni se se Světlem na intenzivnější úrovni za naprostého ztišeni rozumu alespoň 2× denně) spájet se s jemnohmotností a budovat podle jejich světlých vzoru jemnější druhy hrubohmotnosti kolem nás. Nevím jak jinak tenhle proces nazvat, ale působí.

Možná i tohle je cesta pro ženu na dnešní zemi, která chce pomoci vlastnímu duchu i jiným ženám?

Jak to vidíte Vy? Jak konkrétně pomoci ‚oživit‘ zeny, dat jim zdravou sebedůvěru?

VP

zdenekfritz

Otázkou ,,pravého ženství“ je samozřejmě nutné se zabývat, protože správné působení ženy patří k nejzákladnějším stupňům vývojové cesty a to pro obě pohlaví.
Můj známý, se kterým se častěji scházím, dlouhodobě touží po obnově ženství. Proto je tak často zklamán, že nenalézá ženy, ve kterých by vytušil to pravé usilování. Nedávno jsem mu již po několikáté opakoval, že hledat ženský ideál zde na zemi je pošetilé. Jistě jsou zde ženy, které se snaží, ale všichni jsme jen tápající děti, určitě ne vzory.
Vezme-li tu posloupnost, jak to mělo být, tak zjistíme, že z ní skoro nic nezbylo a tak i naše snažení musí vycházet z ,,nové reality“.
Měl tu být Syn Člověka, jako skutečný zdroj Božské síly, pak kruhy povolaných učedníků, jako nezbytný mezistupeň, pak pravé ženy a nakonec praví mužové. Není tu asi z toho nic, nebo jen nějaké stopy, fragmenty a zrníčka z toho původního..
Když si najdete pasáž o tom, že žena musí nyní zesílit tím, že je na dosah od vtělené Boží Vůle, pak můžete dojít k tomu, že ani ženství se bez této vtělené Vůle nemůže skutečně znovuzrodit. Proto nastupují dnešní nouzová řešení. Na to už nebude univerzální návod a rada.
Zkrátka musíme se snažit použít všechny dostupné použitelné prostředky pro posilu všeho dobrého.
K tomu jistě patří v prvé řadě hledání spojení a vyzařování přijatého. Metoda, jak toho dosáhnout bude vždy individuální, proto by asi ani nebylo správné radit přímo nějakou metodu. Měla by být blízká a přirozená tomu člověku, který se o ni snaží.
Takže si myslím, že to ,,děláte v principu dobře“, ale to musíte hlavně vnímat Vy sama.
Hlavně by to mělo být co nejméně vykalkulované, spíše intuitivní, přirozený výtrysk touhy. Hlavně ne nějaká poučování druhých, spíše vzájemné rozhovory s výměnou osobních postřehů. V skupinách čtenářů, ale i jinde, je rozšířené, že jeden poučuje a druzí se snaží to po něm opakovat, napodobovat jej /někdy i nevědomky/. To nebude příliš přirozená cesta. Nemáme poučovat, ale inspirovat /to je ale mnohem těžší/. Takže nejdříve by měl člověk sám najít spojení, trvale je prožívat, než je bude někomu jako moudré rady předávat.
Máme být vědomí, takže i naše spojení by mělo být vědomé a trvalé, ne jen o nějaké pobožnosti, nebo při ,,speciální příležitosti“. Takže já to vnímám tak, že je důležité hledat spojení a samozřejmě nezanedbávat i rovinu rozšiřování ,,pochopení“ Poselství, protože bez pochopení, ani Slovo nepomáhá…
Navážu na Vámi řečené.
Je dost rozšířené, že čtenářky inklinují k tomu, že se ,,musí“ věnovat zahrádce, květinám a dětem. To jistě není nic špatného, ale pro ně je to ,,vše“, snaží se jen co nejlépe naplnit toto, ale nic dalšího už ,,nepotřebují“, jen zdokonalovat toto. Jakoby k nim dost nepronikly věty z Poselství, které mluví o tom, že úkol a poslání ženy je duchovního druhu, ne bytostného. Přesto, jakoby to nikdy nečetly, pořád se směrují k bytostnému působení a mají pocit, že to je to, co se po nich chce. Ať už je to směrování k věcem kolem přírody, nebo léčitelství, zdravá výživa, rození a přitahování ,,těch světlých dušiček“, snahy o různé nácviky ,,tanců víl“, a podobné aktivity, které ale mají pořád jen vztah k bytostnému dění, jakoby ženy ani nic ,,duchovního“ nehledaly, snad proto, že už ani nevíme, co si pod tímto pojmem představit?
Pak se vlastně ani čtenářky Poselství nechovají jinak, než ,,dobrá mateřská žena“ vyrostlá v materialismu. To vše přece i ona dělá, jen nenazývá věci v přírodě ,,bytostníčky“, ale její vztah přírodě a květinám není horší, než u čtenářky.
Čím se vlastně liší čtenářka? Že nosí delší šaty? Že se modlí? To dělají příslušnice různých náboženství taky. Kde se tedy v ženě – čtenářce nějak výrazněji odzrcadlí ta léta čtení Poselství? Tuto otázku by si měla pokládat každá ženská čtenářka. A poctivě by na ni měla sama hledat odpověď, To by jí také mohlo pomoci při hledání odpovědi na otázku – ,,Jak se stát Pravou ženou?“
Snad to máme, my muži o něco snazší. My nemáme vžitou ,,metodu“, ke které by nás to pořád přitahovalo. Ano, budou tací, kteří se budou stavět do role ,,rytíře“, protože to je jakýmsi vrcholným obrazem, který z toho pro muže vyplývá. Ale to už je více odtrženo od běžného života, nejde běhat po ulici v brnění a sekat mečem. Ovšem žena může bez jakýchkoliv omezení a výsměchu okolí rozvíjet péči o děti a lásku k zahrádce. Takže to ,,jde samo a bez překážek“. O to je asi těžší si uvědomit, že to není vše a že to je vlastně ta past, před kterou varuje Poselství. Být mateřskou ženou se všemi těmi radostmi a cíli a jen k tomu přidat čtení Poselství + modlitbu – to asi nebude stačit. Ale zdá se mi to, nebo snad ne, když přesně ten dojem mám z mnohých čtenářek?

zf-

VP

Děkuji Vám p. Fritzi, jsou to moudrá slova. Jen ještě pro mne příliš všeobecná.

Jak mají ženy hledat spojeni když:
a/ nevědí, kde a jak hledat, nebo co je to vůbec ,,hledat“
b/ neví ani co to spojeni je? Když jim někdo, kdo spojení zažil alespoň na cely den nebo dva, pomůže najit k němu cestu – není to pravě pomoc na správném miste?
VP

zdenekfritz

Jak jsem již napsal – cítíte-li potřebu sdělit dalším ženám své prožití – učiňte to. Já jen z vlastní zkušenosti vím, že takové věci nejsou přenosné-prožití se zkrátka dá jen ,,prožít“ a ne předat. Nicméně i to sdělení může někoho inspirovat k většímu vlastnímu hledání spojení, nebo i jinému úhlu pohledu na tyto věci. Zkrátka – zkuste to…
Možná se i zde v tomto fóru objeví někdo, kdo se bude chtít podělit o Vaše, nebo své prožitky/spojení mohu v tomto případě zprostředkovat já/.
Prostě hledáme cesty, zkoušíme, snažíme se. Nic ,,moudřejšího nevím“.

zf-

Reakce paní JZ:
Plně souhlasím s tím, co odpovídáte, že se dá jen „prožít“, ne „předat“. Prožití nelze naučit, snad jen dodat odvahu, podepřít….. Při očišťování své duše jsme každý jednotlivec vedeni Zákonem – Vůlí Boží a je nám dávána příležitost „prožít“ to, co právě my potřebujeme…

Snad bych jen dodala pro doplnění, co považuji za důležité:

Je toho mnoho, co musí žena budoucnosti na sobě změnit a není to lehké, ale je to nezbytně nutné, těžké a bolestné a zároveň také krásné…. A potřebuje k tomu, aby toto dokázala pochopit a ustát, nutně trpělivou pomoc, spravedlivou přísnost, podporu a spolupráci MUŽE, který jí prokáže důvěru…..lásku…­.ochranu…..a uvěří jí, že se chce a snaží stát správnou ženou, která by byla hodna jeho lásky….i úcty…­..Potom bude možno tvořit láskyplná šťastná manželství, kde bude pravá harmonie …..

V celé vážnosti najdeme v Poselství mnoho pokynů a ukazatelů správného směru, např. i tento:

Ale tato ohromná vina nepostihuje jen ženu samotnou. Ona bude vždy jen věrným obrazem onoho světa myšlenkových forem, který spočívá na jejím národě. Na to se nesmí zapomínat. Ctěte ženu a važte si jí jako takové a ona se zformuje podle toho. Stane se tím, co vy v ní vidíte a tak povznesete celý svůj národ! Ale zprvu musí se mezi ženami uskutečniti veliký proces proměny. Tak, jako jsou dnes, může nastati uzdravení jen důkladným zásahem, násilným, neúprosným řezem, který ostrými noži odstraní všechny nádory a vrhne je do ohně! Jinak by tyto nádory zničily všechny zdravé ještě části. (Poselství, př. 23-Mravnost)

Když jsem si všechna ta vážná napomenutí v Poselství nechala projít svým srdcem, docela je mi z toho všeho úzko, zda je to ještě možné, tak hluboce jsme zaboření v temnotách…ale snažit se musíme stále…a důvěřovat…Bez zkoumání Božího Slova si tuto práci na očišťování své duše nedovedu ani představit…Slovo nás vede k prožívání…ukazuje cestu k poučení…A to musíme dělat každý sám za sebe a v sobě…

Je to velmi široké téma a každý se díváme skrze svůj život a prožívání…Podle toho také píši…..Děkuji Vám, že nám předkládáte náměty, v dnešní těžké době je to moc důležité umět se odpoutat…

Dodatek, prosím – snad bych jen doplnila, že žena může působit „beze slov“ na zušlechťování svého okolí…to je důležité, ale děje se „samočinně“, podle mne, až od určitého stupně očisťování…