128. Pravé lidství /5.12.15/

128. Pravé lidství

zdenekfritz

Byla mi položena otázka, co si vlastně máme představovat pod pojmem ,,pravé lidství“, který je tak často v Poselství zmiňován. Dokonce jsou zde i zmínky v tom smyslu, že bez pravého lidství nejde naplnit náš vývoj a že máme o něj neustále velice usilovat.

zdenekfritz

V jednom z životopisů, popisujících život učedníků Ježíše, je popsána následující situace. Stoupenci učení svolali velké setkání věřících a pozvali na ně posledního žijícího učedníka, který ještě osobně pamatoval velikého Ježíše, Syna Božího. Všichni se těšili, jak jim bude vykládat různé zážitky s Ježíšem. On už špatně chodil a tak jej přinesli na shromáždění. Všechno ztichlo a všichni napjatě očekávali jeho slova. On si je dlouze prohlížel a pak pronesl: ,,Mějte se rádi…“. To bylo vše. Dav na něj zíral s nepochopením…
Zkusme se nad tím zamyslet. Jde o určitý mechanismus, který se za touto situací skrývá. Člověk prožívá mnohé situace, přemýšlí o nich, dělá si z nich své závěry a z toho všeho se pak stává určitý obraz, který se dá vyjádřit jako pojem. Člověk pod tímto pojmem má už v sobě samém všechny ty stovky, nebo dokonce tisíce různých postřehů a zážitků, on však už na ně konkrétně nemyslí, má už jen ten obraz a z něj třeba jen prostou větu. Tak i pro tohoto učedníka se pod prostou větou ,,Mějte se rádi“ skrývalo nesčetně mnoho různých zážitků, možná i omylů, které ten člověk pak opustil a nalezl jiné cesty. Zkrátka za touto větou byl velký živý děj, který však nemohl nikomu předat. Je to totiž děj osobní, pro každého lidského ducha zcela individuální, je to součást jeho vlastní Cesty, na které si on sám vytváří prožitím pojmy.
U technických věcí můžeme popsat fyzikální děje a souvislosti mezi nimi, ale nemůžeme popsat, jak na nás tyto osobně působí. Na to nestačí slova, protože jsou příliš úzce ohraničená.
U věcí, které můžeme z pohledu rozumu pojmenovat slovem ,,abstraktní“, jako je láska, cit, morální pohled na svět a mnohé další, můžeme popisovat jen vnější projevy, ale ne to, jak je ,,prožíváme“, a tím i jak je chápeme.
S pojmem ,,Pravé lidství“ to pochopitelně nemůže být jiné, protože on se týká lidského ducha. My můžeme pouze popisovat, jak by se ,,člověk“ měl chovat, aby se to k tomuto pojmu nějak přibližovalo. Jenže ani kompletní součet všech morálních hodnot, součet všech jednotlivých postojů, které by měl člověk zaujímat v nějakých situacích, nemůže zachytit duchovní podstatu tohoto pojmu.
Podobně jako v příkladu s učedníkem bych tedy mohl napsat, že pravé lidství je ,,komplexní postoj zralého lidského ducha“. Ale řekne to někomu něco konkrétního? Můžeme taky začít vypočítávat, co to pravé lidství obsahuje, například, že člověk je vždy pravdivý, tedy na nic si nehraje, je vždy vyrovnaný, tedy nepodléhá výbuchům emocí, je vždy chápavý, ale ne změkčilý-je tedy v rovnováze, bez výkyvů, je stále v touze po poznání a vřazení do Božího řádu, který vnímá jako součást samotného svého bytí, můžeme říci, že je natolik spjatý s Božím řádem, že samovolně celé své chtění naprosto přirozeně míří jen k tomuto řádu, můžeme téměř do nekonečna vypočítávat všechny ctnosti, které známe a přidat všechno to, co považujme za ušlechtilé a přece…nikdy nebudeme schopni vyjmenovat slovy to vše, co se takto dá popsat, protože slovních nuancí k tomuto pojmu bude nespočitatelně. Každá jednotlivá ctnost z tohoto dlouhého seznamu se dá popsat mnoha a mnoha slovy a v každé jednotlivé situaci bude mít ještě nespočet různých forem vnějších projevů.
Touha po pravém lidství je pro mne souznačná s touhou po tom být zralým lidským duchem, nebo být nedílnou a harmonickou součástí stvoření, být v naprosté harmonii se stvořením, neudělat nikdy nic proti Bohu, milovat Boha nade vše a mnoho dalšího, co neumím popsat. Ale kdybychom to dokázali vše napsat na papír, co by nám to pomohlo? Byl by to velmi dlouhý seznam, na mnoho stránek. Než bychom jej dočetli jen do třetiny, už bychom zapomenuli, co bylo na začátku, protože rozum to jinak neumí a duch nepotřebuje nic popisovat. Duch se vyjadřuje obrazy. Tyto obrazy si postupně převáří a pozměňuje svými prožitky a zkušenostmi. Ty mohou být kladné i záporné, to je jedno, ale není jedno, jaké závěry si z nich duch vytvoří a jaký obraz si tedy postupně buduje. Je-li to obraz, který je v souladu s Božím řádem, pak si postupně vytváří obraz, který můžeme nazvat ,,Pravé lidství“, nebo ,,Opravdový člověk“, nebo ,,Zralý duch“, nebo jinak. To jsou jen slova popisující ,,stav ducha“ jdoucího ke zralosti.
Neumím tedy nikomu předat svůj obsah pojmu ,,Pravé lidství“ a myslím si, že to ani nejde. Jistě by byl někdo schopen sepsat dlouhé seznamy ctností, které k tomuto pojmu patří a popisují některé z jeho vnějších ,,vlastností“, ale já jsem přesvědčen, že by se tím tento pojem jen zpozemštil, zploštil a vytratil by se z něj jeho duchovní obsah. Každý si tedy musí, alespoň podle mne, hledat sám svůj obraz tohoto pojmu. Tento obraz musíme mít ve svém srdci jako touhu po tom ,,být lepší“, aby nás ,,Bůh mohl mít rád“. ,,Miluj Boha nade vše“, to je přece také součástí touhy po ,,Pravém lidství“. A jestliže nás Abdrushin vyzývá k neustálému usilování o naplnění tohoto pojmu, pak si každý sám musí k tomu vybudovat svou vlastní cestu dle svých schopností a současného stavu svého nitra. Budou to obrazy různé, protože jsme různí, ale směr a touha by mohly být podobné, jen různě silné a různě čisté…

O.J.

Dobrý deň pán Fritz,

ďakujem za odpoveď na moju otázku. Pri ďalšom štúdiu Abdrushinových prednášok som narazil na vysvetlenie ktoré dostatočne hlboko objasňuje čo nás môže priviesť k „pravému lidství“. Práve pri objasňovaní tohoto pojmu som si hĺbšie uvedomil ako su nám v Abdrushinovych prednáškach spristupňované a vysvetlované vysoké pojmy na ktoré by sme mi ľudia nikdy neprišli. V prednáške „Slavnost Zářící Hvězdy. (29. prosince 1936)“ je toto vysvetlenie: „Chybí vám čistota chápání a tím i svobodná velikost, která vás může pozvednout k pravému lidství, z něhož jste se už dávno zřítili.“ Teda čistota chápania nás môže pozvednúť k pravému lidství. Toto jasné a všetko zahrňujúce vysvetlenie je v súlade s vašou odpoveďou, že vymenovať jednotlivé cnosti atď. by nemalo zmysel. Túto „čistotu chápania“ opäť nemôžeme chápať, že hlavným cieľom by malo byť chápanie Posolstva Grálu rozumom. Musíme uvažiť že existuje aj schopnosť chápania, ktorá nieje viazaná na rozum ale na cit. To dokazujú Abdrushinové slová – „Proto se probuďte vy, kteří se udržujete uzavřeni, vy, kteří jste na své cítění položili plášť rozumu omezující schopnost chápání!“ keď vysvetluje, že plášť rozumu omezuje schopnosť chápania, teda schopnosť ktorá nieje viazaná na rozum. Teda „čistota chápania“ ktorá nás môže pozvednúť k „pravému lidství“ môže byť dosiahnutá jedine v cite.

S priateľským pozdravom,
O. J.