O T Á Z K Y   P R O   Ž I V O T

Motto: Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá! /Všudypřítomnost/

96. Otázka – jsme obětí Lucifera? /7.11.14/

96. Otázka – jsme obětí Lucifera?

Pan W mi napsal toto:
Mnoho času uplynulo od doby, kdy jsem četl třetí díl Zavátých dob začínající Egyptem, nějak se mi to poštěstilo nedávno a velmi mne překvapilo, jak je zde hned od počátku úžasně popsána role Lucifera/Světlonoše ve Stvoření.
Často se mi totiž poslední dobou honí hlavou otázky typu – proč to Světlo vůbec dovolilo, aby to zašlo tak daleko, že na nás vlastně v Réově principu pokušení byla nastražená léčka, kteréžto jsme zdá se nemohli odolat.
Tolik práce si se vším dali, za víc jak pět miliard let složitých příprav hrubohmotnosti se na jednotlivé světové obce mohli vtělit lidští duchové, aby to pak Lucifer poslal všecko do kytek, samozřejmě za mohutného přispění našeho rozumu.

zdenekfritz

Sice jsem zde již tuto otázku rozebíral, ale je zřejmé, že v mnohém člověku stále zůstává jakýsi pocit nespravedlnosti, že jsme vlastně selhali kvůli Luciferovi, jsme tedy obětí, i když připustíme, že ne nevinnou… Je to skutečně tak?
Především se musíme na každý problém pokusit podívat ,,shora“ a ne jen ,,zdola“ od nás. Teprve pak to lze pochopit a uchopit jiným způsobem. Vývoj a vznik všeho šel vždy ,,shora“. My se dnes díváme na věci pokřiveným a velmi osobním pohledem, chybí nám nadhled a určitá neosobní věcnost. Je to sice logické, ale pak nám to nedovolí vidět souvislosti v ,,pravém světle“ a docházíme k ublíženému postoji, že jsme se stali obětí selhání Lucifera, kdyby nás dobře vedl, tak bychom neselhali-je to tedy vlastně jeho vina. Ano, připouštíme, že jsme napáchali mnoho špatného, ale vnitřně se obhajujeme, to všechno ,,začal“ on Světlonoš, který nás měl dovést ke Světlu a zatím nás dovedl k rozkladu. Zkusme se na to podívat z jiné strany, než jen z té naší. Na počátku všeho bytí byl nám nepochopitelný děj Budiž Světlo z nějž vzešlo vše, celé stvoření a všechny bytosti i tvorové. Ale pozor! My ne! Duchovní semena, z nichž se postupně můžeme vyvíjet, byla jen semeny, posledním zbytkem duchovního druhu a Boží vůle nebyla!!! abychom se vyvíjeli, alespoň ne v tomto prvotním ději Budiž Světlo. Už to ukazuje na malost nedokonalost našeho druhu, jistě by nám to nebylo upřeno, ale prostě to nebylo možné.
Náš vývoj je problematický, protože stojí na protikladu. Vše, co se má vyvíjet potřebuje Boží sílu, podporu, oživující pomoc a Jeho určitou ,,blízkost“, protože se vzrůstající vzdáleností od Něj jsou ze záření postupně oddělovány různé složky, čímž je záření stále chudší a také slabší. A přece my pro svůj zcela specifický vývoj potřebujeme právě to, co jde OD BOHA, tedy vzdálení se od Něj. Ústup do slabších a ochuzenějších záření, tam, kde Jeho vliv klesá. Ovšem tam kde klesá Jeho vliv, tam mohou vznikat formy, které již nejsou výlučně v podporujících proudech. Když k tomu přidáme svobodnou vůli, která si může ,,vybrat co sama chce“ a to v prostoru, kde už není tlak Vůle takový, aby se do duchů vtisknul silou, pak je tu možnost selhání větší, než kdekoliv v celém stvoření. To, že dovolil naši vývojovou cestu je tedy milost největšího druhu, ale možná současně i určitý výchovný děj pro prastvořené. Nicméně útěchou pro nás je, že se můžeme domnívat, že je ten vývoj asi ,,možný“ i když je problémový. Můžeme se domnívat, že kdyby byl úplně vyloučen, nedovolil by jej.
Stvořitel nechal vytrysknout své dokonalé Světlo, postavil ven svou část a ostatní se neustále odvíjí, formuje, zaniká, rodí ve smyslu neustále probíhajících zákonitostí, které jsou nedílnou součástí těchto živoucích proudů. Stvořitel to nijak osobně neřídí, vše se řídí zevnitř přímo z těchto proudů. Proto je naivní představa, že někdo měl zasahovat proti Luciferovi, apod. buďme rádi, že to takto nefunguje. Protože kdyby to takto fungovalo, pak by bylo již dávno zasáhnuto hlavně proti nám, nebylo by nám dovolena tak dlouho zde ničit vše s čím přijdeme do styku. Dávno by naše pokřivené osobnosti byly rozemlety a byl by tu stav jako zpočátku – stav míru. Duchovní semena, bez rozvinutých osobností, jen v latentním stavu by v klidu a míru spočívala ve své úrovni. Pokud nejsme schopni pochopit, že stvoření jde svou cestou ve svém řádu, který zákonitě navazuje v jednom ději na druhý, bez předbíhání a přeskakování, když to nemůžeme pochopit…pak se s tím musíme jen ,,smířit“ a vzít to jako fakt, nad kterým je marné filozofovat, je jen nutné ho poslechnout. A v tomto řádu je také to, že nám byl dán čas a příslušné možnosti k vývoji. Přesto, že jsme jej většinou nevyužili, nebo se stavěli proti němu, přesto nám tento čas a možnosti nebyly vzaty. I když mnohé nasvědčuje na to, že je to ,,zbytečné“, že to stejně přes veškerou námahu ,,dopadne špatně“, přesto nám tato možnost nebyla vzata a proběhne až do konce. A to, že sem přišli Synové Boží, bychom měli chápat také v tomto širokosáhlém smyslu. Tu přece nešlo o záchranu člověka, lidí, ani lidstva, ale o naplnění velikého slibu, že ,,proběhne vývoj duchovních semen“, proběhne až do konce, ať už bude jakýkoliv. My jsme se ale snažili tento ,,konec“ předběhnout, uspíšit a proto byla učiněna taková opatření, aby slib byl naplněn, to je vše – slib byl naplněn.
A ve smyslu tohoto neměnného řádu, kde vše musí probíhat po určených cestách tak, jak byly započaty, nemohlo být ani Luciferovi bráněno v jeho osobním rozhodnutí. On získal svobodnou vůli, tak jako my. A tak jako nám není bráněno v činech, kterými ubližujeme druhým, ale vysloužíme si za to bolestné zpětné působení-přesně tak je to i u něj, protože vše a všichni bez výjimky jsou podrobeni stejným zákonům.
Já se na to dívám z jiné strany-my nejsme obětí Lucifera, on nás jen nechal v našich vlastních špinavostech a za to námi ještě pohrdal a chtěl nás zničit – a to je vlastně velmi ,,LIDSKÉ“, ne? Tak bychom to dělali i my. My za sebou nemáme nádhernou minulost, my jsme nebyli něčím krásným, za námi je jen existence v nevědomých semenech, my tedy nemáme skvělou minulost a nádherný domov, které jsme opustili a šli kvůli čemusi méněcennému někam, kde je vlastně o hodně hůře, než doma-jak to bylo u něj. Mohli bychom tedy Lucifera mnohem spíše považovat za oběť našeho selhání a ne za jeho původ. On žil v harmonii a štěstí v blízkosti Boží, do té doby, než dostal pokyn jít k nám do hlubin a dálek. Kdyby nešel za námi, mohl žít i dnes jen ve štěstí-i tak se můžeme na tuto situaci dívat a pak nás snad přejde potřeba někomu něco vyčítat/než jen každý sám sobě/.
Ze všeho řečeného též vyplývá, že prostředí nezbytné pro náš vývoj je velmi nebezpečné pro selhání. Je to tím, že je tak vzdálené od Boha. Tyto končiny sice vznikly z Vůle Boží, ale tato se zde projevuje již oslabeně/zdůrazňuji slovo PROJEVUJE, Boží Vůle je ve své podstatě neměnná, ale její působení a projevy se mění se vzrůstající vzdáleností od Zdroje, ale i podle druhu prostředí, kde působí/, což nám dává možnost se projevovat i proti ní a vytvářet tak ze své vůle smrtící prostředí vedoucí k sebezničení, a to výše ve stvoření není. Tomuto nebezpečnému prostředí bychom tedy měli věnovat veškerou možnou ostražitost a obava o náš duchovní pád by nám neměla dovolit ,,spánku“. Neměli bychom se nechat tímto prostředím tak ovládat, ale stále bychom měli být pozorní vůči jeho svodům a uspávající spokojenosti se sebou samými- protože to je spánek ducha…
ZF

 

  • Kalendář příspěvků
    Červen 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Dub    
     123
    45678910
    11121314151617
    18192021222324
    252627282930