66. otázka: Chápání jednotlivých slov a vět v Poselství/29.4.13/

66. otázka: Chápání jednotlivých slov a vět v Poselství

Ze zkušenosti mohu říci, že máme velký problém v chápání některých vět a slov v Poselství. Vážíme si knihy, jako něčeho svatého a neradi bychom tuto svatost znevážili rozumovým, ale i nějakým nevážným přístupem. Ale je pravda, že některý výrok v Poselství vyzní nějak a někde jinde je k tomuto tématu další vysvětlení, které se dá chápat jinak. Z toho pak vyplývají rozpory v našem chápání nějakého pojmu, tedy pokud se vůbec pojmy snažíme chápat, protože znám více čtenářů, kterým stačí jen určitý příjemný pocit, který v nich vyvstane při čtení, nebo dokonce ještě spíše jen při pobožnosti, kde vůbec není očekáváno nějaká snaha o ,,chápání“. Tyto rozpory k jednotlivým pojmům nás také vedou k rozporům mezi sebou. Většinou v tom smyslu – já tomu rozumím a oni ne… A přece by nám mělo být ve všem o čem Poselství hovoří ,,jasno“, tedy s výjimkou vysokých úrovní nad naším původem, ty nikdy nepochopíme, máme jen přijmout určitý obraz, který nám udělá pro nás ještě srozumitelnou ,,představu“. Je tedy nějaká ,,metoda“, jak na to?


zf

Na této otázce PRACUJI DLOUHODOBĚ, TAKŽE SE K NÍ JEŠTĚ VYJÁDŘÍM POZDĚJI. Částečně jsem odpověď zahrnul i do otázky 67.

Pro dnešek napíši alespoň toto:
Jsem si vědom, že podobné téma jsem zde již rozváděl, ale myslím, že je to téma důležité a proto nemohu vyloučit, že se k němu nebudu vracet stále znovu, protože, jestli neumíme Poselství správě zpracovat, pak nám není k užitku. Tentokrát jsem byl inspirován následující situací. Vyrobil jsem symbolický obrázek k ukřižování Ježíše a do textu jsem uvedl následující pasáž – Jeho oběť byla marná, protože lidé nepochopili….. Na to mi napsal jeden čtenář následující výtku:
,,Jen bych k tomu obrázku chtěl říci, že oběť Syna Božího nebyla marná, Bůh by nenechal, aby Jeho Syn zemřel marně. Naopak Ježíš šel podle Vůle Otce dobrovolně vstříc dalšímu dění, i když mohl utéci před vším. Avšak svojí smrtí stvrdil svoje hlásané Slovo a otevřel tím mnohým duším cestu do Ráje, kterou mnozí duchové také tímto Slovem ráj dosáhli, a cestu tedy k Němu nalezlo. Kdyby narychlo nepřišel, pád země do temnot by se nedal zastavit. To není marná oběť.“
Jistěže tyto výroky zní pravdivě, ale faktem též je, že přímo v Poselství je tato pasáž/opisuji přímo a bez úprav/:
Tak byla veliká oběť lásky, kterou Ježíš přinesl, úplně marná…./př. Výs­tražně letí znění vánočních zvonů vesmírem/.
Ještě bych snad zmínil, že i poznámka kritika … mnozí duchové také tímto Slovem ráj dosáhli…také není úplně pravdivá, protože v Poselství je toto: Poněvadž spojení se Světlem bylo přerušeno, mohl každý lidský duch v této době nutného čekání přijíti ve svém vzestupu až k té hranici, která leží v mezích jeho vlastního myšlení. Nikdy nemohl dospěti výšin! Tam byl mu následkem přerušení vyššího spojení stanoven pevný cíl, aby vyčkal až k Božskému soudu!/př. Vánoce/
Tak to je taková malá ukázka, jak se můžeme přít o jeden výrok ze stejné knihy. Proto bych se chtěl více zamýšlet nad tím, jak jsou míněny jednotlivé výroky, tedy obecně vzato, nebudu jistě rozebírat každý výrok a podávat k němu vysvětlení.
Než se pustím do nějakého náhledu, vyjádřil bych se ke zmíněnému tématu – byla oběť Ježíše marná nebo nebyla? Současně se však i dotknu všeobecného postřehu. Určité výroky jsou myšleny absolutně a je nutné je vzít, tak, jak jsou, jiné jsou ale relativní a to z vícerých důvodů k čemuž se ještě vyjádřím. Rozpoznat výroky absolutní od relativních jde rozumově docela těžko, použije-li k tomu však člověk i cit, pak se mu to časem povede. Ovšem chce to značnou snahu a dlouhodobý trénink. Nenásilný a nevyumělkovaný trénink, zkrátka postupně se pročítat a prociťovat Poselstvím, stále znovu a znovu ve vzestupném chápání. Výrok, že Ježíšova oběť byla marná, patří k těm relativním výrokům a nelze jej chápat absolutně k jakékoliv situaci a k jakýmkoliv souvislostem. Jistě Jeho čin nebyl zbytečný /to je podstatný rozdíl ke slovu marný/, protože přinesl naději, ale Jeho cíl, dát lidem mnohem více se nepodařil, protože lidé se dost nesnažili a také byli příliš nezralí a tím do jisté míry neschopni Jej lépe pochopit. Proto z pohledu Jeho cíle se může říci, že to byla marná snaha, ale z pohledu naší naděje to marné nebylo. Měli bychom se snažit chápat výroky nedogmaticky, Slovo je živý děj a ne statická lidská slova s pokřiveným významem, Budeme-li dogmaticky brát jednotlivá slova, brzo můžeme narazit na zdánlivé rozpory v Poselství. Někde je tatáž věc popsána dost jinak, než o pár desítek stránek dále. Budu tu uvádět příklady, aby to nevypadalo jen jako nějaké teorie.
Předtím bych se ještě dotknul výroku onoho pána:… Bůh by nenechal, aby Jeho Syn zemřel marně…
To je typické naivní chápání Boží všemohoucnosti věřícími všeho druhu. Jinak řečeno – Bůh by nikdy neudělal nic, co by se mu ,,nevyplatilo“, ano tak by uvažoval člověk…. Není Jeho velikost větší, když dopustí nějaký veliký čin i když není jisté, jak dopadne? Když i tehdy Mu to, lidsky řečeno, ,,stojí za to“? Vezměme nás, duchovní zárodky, kterým byla dána celá ta úžasná vývojová cesta…a přece nebylo od počátku ,,jisté“, jak to dopadne. Vždyť i v Poselství nalezneme možnost, že mohou být staženy za možnost vývoje, že se to tedy ,,nepovede“. Pod úhlem myšlení lidí by přece Bůh nikdy nedovolil vývoj, když by nebylo od počátku jisté, že se vývoj ,,musí“ zdařit. My Mu stále podsouváme lidské myšlení, protože nejsme schopni ničeho jiného a to ani ve vytušení. Milost vývoje není v jeho jistém naplnění, ale v té možnosti. Tak i poslání Abd-ru-shina nám, mimo jiné dalo ,,naději“, tedy ne přímo záchranu, ale jen možnost k ní. Všechny ty děje se odehrávají ve velkých a všeobsáhlých pojmech, které můžeme, jsme-li toho aspoň trochu schopni, shrnovat pod takováto slova – možnost, příležitost, apod. Tedy ne absolutní pojmy, jak my je přisuzujeme všemu vyššímu – jistota, bezpodmínečné splnění, apod. Jak jsem zmínil, vše jsou živé, stále se měnící děje, ne statická řeč počítače – jednička nebo nula, nic jiného neexistuje. Pokusme se zamyslet nad naším druhem. Zárodky ducha ležely na okraji duchovní říše bez možnosti dalšího vývoje – to byl stav po vzniku stvoření. Teprve na prosbu prastvořených se zkusila zopakovat obdoba a to velmi zeslabená, prvního děje vzniku stvoření. Já to chápu tak, že to byl vyprošený ,,pokus“, protože náš druh je tak slabý a druhově ochuzený, že jeho sebevědomá existence vůbec není ,,jistá“, jak to čtenáři chápou. Navíc před námi nebyli žádné vyvíjející se duchovní zárodky na cestě vývoje hmotnostmi. My jsme první, před námi nebyli předchůdci. A je tu naznačeno, že se to nemusí povést…. Naše vědomá existence je postavena na určitém protikladu – abychom se mohli vyvinout, musíme vzdálit od zdroje Božího záření, ale právě blízkost k tomuto zdroji je oživující, formující a existenci dávající. Tento nutný protiklad je dán chudostí našeho druhu, který vzniknul až po odloučení všeho vyššího, jsme tedy poslední duchovní ,,zbytek“ a měli bychom stále jen děkovat, že nám přesto byla dána tato ,,příležitost“ k vývoji a nechápat to jako jistotu a samozřejmost. Kdyby Bůh byl takový, jak si myslíme, vůbec by náš vývoj nedovolil, protože není jisté, jestli to nakonec nebude ,,marná námaha“.
K této otázce bych rád později doplnil příklady jednotlivých druhů výroků v Poselství, které jak jsem uvedl, jsou někdy absolutní, jindy však relativní. Ty relativní se ještě dělí na mnohé druhy. Někdy je nám v postupných krocích objasňován nějaký pojem, takže jednotlivé části vysvětlování se nedají brát jako absolutní a konečné, ale jen jako pomocné. Jindy vychází autor z nějakého našeho pokřiveného pojmu a staví k němu protiklad, ani zde se pak nejedná o absolutní a konečné vysvětlení, které je možné takto citovat. A zase jinde jde o výrok vztažený k jen k určité rovině daného tématu a nelze jej brát všeobsáhle, jako např. zmíněný výrok o tom, že Ježíšova oběť byla marná….
Budu se snažit podložit tato svá tvrzení nějakými příklady, ale chce to hodně času, takže se k této otázce vrátím a pak ji doplním.

 

  • Kalendář příspěvků
    Prosinec 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Lis    
     12
    3456789
    10111213141516
    17181920212223
    24252627282930
    31