O T Á Z K Y   P R O   Ž I V O T

Motto: Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá! /Všudypřítomnost/

60. otázka: Uctívání knihy Poselství/4.3.13/

60. otázka: Uctívání knihy Poselství

Byla mi položena před pár dny tato otázka: Jak se máme chovat ke knize Poselství? Čtenáři mi vyčítali, že si v ní něco podtrhávám, že tím projevuji nevážnost ke Slovu. Je to skutečně tak?


zf

Jsme duchovní tvorové. Naše skutečná podstata je duchovní a sem na zemi jsme přišli jen za účelem vývoje, výuky, získání zkušeností. K tomu potřebujeme prostředek, který by nám, jiného druhu, umožnil zde působit-přijímat informace, prožívat děje a reagovat na ně. K tomu musí být něco, co nás s vnějším, jinorodým prostředím nějak spojí a to je pozemské tělo. Jsme tedy opatřeni spojovacím a chránícím prostředkem a zprostředkovatelem – pozemským tělem. Můžeme říci, že cokoliv přicházející z nadpozemské výše a tím existující v jiném druhu, bude muset mít nějaký hmotný záhal, aby se v tomto prostředí vůbec nějak mohlo projevovat. Proto i něco tak hmotě vzdáleného, jako je Slovo, musí mít pozemský obal. Mohli bychom snad i říci, že Slovo bylo ,,vtěleno – inkarnováno“ do pozemské knihy Poselství Grálu. Tato pozemská kniha má podobný účel, ale i důležitost, jako naše pozemské tělo vůči našemu duchu. Je pro tuto zemi nezbytná, ale je jen obalem, pomůckou, branou… Tak, jak se máme o své pozemské tělo starat, ale nezaměňovat je s vlastní podstatou, tak bychom měli přistupovat i ke knize Poselství Grálu. Je to nástroj, pracovní nástroj a má být využíván v každém okamžiku našich pozemských dnů. Ne nadarmo je právě o tom přímo v Poselství samém psáno. Všechna ta zbožnost a posvátnost má být lidským duchem věnována jedině svému tvůrci a Stvořiteli. Jeho vůle, jako Jeho projev a tím s Ním úzce související je jistě pro nás ,,svatá“, ale ona není Poselství Grálu, ale cosi pro nás ve své podstatě nepochopitelného, procházejícího stvořením, v něm působící, je formující. Kniha je jen branou k tomuto nehmotnému, je proto úplným nepochopením, domnívat se, že když člověk má Poselství Grálu, má tím i Slovo. Slovo není přímo v knize, tam je jen cesta ke Slovu, tam jsou jen lidská slova. Proto ani dlouholeté čtení Poselství nemusí znamenat ,,spásu“ a cestu do Ráje. Slučování a zaměňování obalu a podstaty děláme i ve vlastním případě, i tu už neumíme oddělit tělo od podstaty. Neměli bychom tutéž chybu dělat i u Poselství. Knihy je nástrojem, výborným nástrojem, kdo ji ale nepoužije jako nástroje k hledání podstaty, toho celý ten dar Poselství mine, on jej nevyužije, ale promarní jedinou šanci Abd-ru-shin nám říká, že jsme Slovo vpustili nejdále do záhalů své duše, ale do ducha se vůbec nedostalo, protože pokud Slovo vstoupí plně do ducha, ten je tím okamžitě a zcela změněn, což se posléze projeví v naprosté změně celé osobnosti. Pokud by k takové změně došlo, mělo by to za následek naprostou změnu i nehmotného okolí, což by se následně projevilo i ve změně společnosti a lidstva. To se však nestalo ani za Abd-ru-shina a neděje se tak ani nyní. Měli bychom se tedy snažit ve všem a při všem hledat podstatu věcí, jádro a neulpívat stále na věcech vnějších, protože to je vlastnost a přirozenost rozumu, ale my jsme duchovní, tedy vnitřní podstaty. Na to bychom měli brát stále ohled, při všem, co děláme a po čem toužíme. Při hodnocení našeho života, dění kolem, ale i druhých lidí-stále hledat podstatu, vnitřní, skryté pohnutky, motivace. To bývá jiné, než vnější zdání. Stále znovu přistupujeme ke všemu zvnějšku, tak jako všichni lidé, kteří Poselství nepoznali…to jsem zmiňoval už v minulé otázce o pohřbu. Jestliže si tedy někdo chce podtrhávat věty v knize Poselství, a dělá to s vnitřním pochopením a vážností ke Slovu, jen jako pomůcku, aby se ke Slovu více přiblížil – pak to jistě není žádná nevážnost ke Slovu. Naopak člověk, který uctívá knihu, nemusí mít žádný vztah ke vzdálenému obsahu, protože s ním vlastně ani pořádně nedokázal navázat spojení. Poselství je něco jako učebnice o stvoření, ale na rozdíl od školních učebnic, je to současně i spojovací prvek k živým dějům ve stvoření. Proto je zdůrazněno, že máme přijímat v obrazech, ne ve slovech. Obrazy mohou být pohyblivé, proměnlivé a aktivní, zatímco lidské slovo je statické a navíc pokřivené ve svém původním významu.

 

  • Kalendář příspěvků
    Červen 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Dub    
     123
    45678910
    11121314151617
    18192021222324
    252627282930