O T Á Z K Y   P R O   Ž I V O T

Motto: Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá! /Všudypřítomnost/

238.Nový rok 2018…. /31. 12. 2017/

Nový rok 2018….

 

Mnozí si asi vzpomenou na přednášku Nový rok 1935 a název mé úvahy je skutečně s touto přednáškou spojen.

Stojíme na prahu nového roku a jistě si klademe otázku, co nám asi přinese. Situace ve světě rozhodně nevypadá, že bychom vstupovali do roku nějaké pohody a míru. Proto vzpomínka na uvedenou přednášku může být do jisté míry symbolická. Tehdy Abdrushin slíbil, že lidstvo očekává rok pozemských naplnění, kdy každý pocítí Boží moc nad námi v pozemském dění, ve všech zemích vzejde veliká žalost a naplní se Tvůrčí Slovo, které Abdrushin vyslovil…

Tak nám dnes vyvstává hned několik zásadních otázek.

Má dnešní doba, která i zevně vypadá na blížící se zhroucení nesmyslných lidských systémů, něco společného s tou tehdejší? Byla to tehdy doba, která zdaleka tak špatně nevypadala, jako ta dnešní – přesto měla být postižena zhroucením.

Jak je možné, že se tak konkrétní zaslíbení nesplnilo? Tady dost dobře nejde najít nějaké omluvy, že ,,to bylo jinak myšleno“, protože výroky v této přednášce mluví jednoznačně o POZEMSKÉM DĚNÍ. Nelze si je vykládat podobně jako čtenáři vysvětlují absenci Komety, jako, že ona je z jemnější hmoty a proto není vidět, apod. Zde je to k roku 1935 řečeno zcela jasně:

„Rok, který dnes začíná, přinese hrubohmotná vybavení, která budou pozemským lidem viditelná, která budou cítit a hmatat a přes která již nebudou moci nedbale přecházet jako přecházejí dosud všechna duchovní dění. Ve všech zemích a všude vzejde veliká žalost a naplní se slova, která jsem v posledních letech výstražně pronášel! A ona se naplní! Každé slovo!“

Přesto, historicky vzato, není známo, že by došlo k čemukoliv tak zásadnímu, aby se tím dalo vysvětlit Abdrushinovo prohlášení. Dokonce v této době ještě ani povolaní nevykazovali dramatické zhroucení.

Někdy před rokem 1935 prohlásil Abdrushin k povolaným, že doposud dobře splňovali, protože to konali nevědomě, jen ve víře, ale nyní budou muset konat vědomě. Konat vědomě v pozemském těle, znamená konat ve spolupráci s rozumem, s tím rozumem, který je přepěstován, do všeho se plete a všechno, čemu nerozumí, to potlačuje. Léta po r. 1935 bývají označována jako ,,učednický mor“, kdy se struktura povolaných začala drobit a rozpadat. Konkrétněji to uvádí např. p. Wagner, který zmiňuje začátek roku 1936, jako dobu rozpadu.

Když si vezmeme fakt, že nejprve se boje odehrávají v jemnější hmotě a teprve pak se přenesou i do viditelné hrubohmotnosti, pak se to jistě tak dělo i s výroky Abdrushina. Beru tedy jeho tvořící výroky tak, že se zformovaly v jemnější hmotě a pak se to mělo odehrát i pozemsky. Rychlost tohoto přenosu je závislá, podle mne, na dvou faktorech. První je zhutnění hmoty, čím je hutnější, tím trvá přenos déle. Prozářením a zjemněním hmoty při provedené očistě od hutnějších částic, se tato stává propustnější a tím i ovlivnitelnější.

Všechno se ale mění v reakci na prostředí, nejde tyto děje brát staticky a mechanicky. Každý děj, který má nastat, je popisován s ohledem na momentální ,,stav věcí“. Pokud tedy věříme, že Abdrushin byl Synem Božím ve hmotě, pak věříme, že to, co proslovil se někde začalo formovat podle zákonitostí ,,formování Slova“. Jestliže tedy něco proslovil tvůrčím způsobem, pak v jemnější hmotě vzniknul útvar tohoto druhu. Věříme tedy, že ,,to vzniklo“. Otázka pak zní, proč se tyto jemnější formy už nezformovaly do hmotných dějů.

Druhým faktorem zhutnění Abdrushinových slov do hmoty souvisí s naším problémem s chápáním slova Všemohoucnost. Myslíme si, že když On něco udělal a On je částí samotného Boha, pak se to prostě musí naplnit a nějaké taková žoužel, jakou je lidský duch, nemá žádnou moc tomu zabránit. Já jsem ale došel k tomu, že tomu tak není. To rozvrstvení úrovní, jejich spolupůsobení, do všeho pronikající zákon tíže a stejnorodosti, které všechno přísně oddělují, to budou tak přísné zákonitosti, že je ani vtělená část Boha nepřekoná, protože i On se pohybuje v nich samotných – to ale je proti naší vžité představě! Právě to, že On je zcela jiného druhu, který je oproti hmotě nesčíslněkrát jemnější, vytváří bariéru pro Jeho účinné působení ve hmotě. Nahoře, v Jeho stejnorodosti, by nás rozdrtil jediným pohybem myšlenky, ale tady má hmotně menší moc, než my, protože Jeho jádro je s hmotou méně propojeno, než naše, které je nižší, hrubší a tím hmotě ,,stejnorodější“.

Jestliže Abdrushin říkal, že nám byl doslova ,,dán do rukou“ a že pokud Jej nebudeme ochraňovat, bude se muset Světlo vznést vzhůru, kde ochranu najde, pak se to netýkalo jen jeho hmotného těla a verbální ochrany/viz Bojujte proti temnu-kolem vás/. Jestliže si povolaní museli kupovat všechny sedadla v kině kolem něj, aby na Něj nemohlo temno, pak se to jistě netýkalo hrubého pozemského působení, ale ,,energetického“. A máme hned několik přednášek o tom, jak povolaní ,,nedokázali ochraňovat bojový myšlenkový tábor“, taky máme Jeho výrok, že když oni nesplňují, ani On nebude moci splnit, pak tu máme i zmínku, že prastvořená Maria se nemohla vrátit do Bílého zámku, protože na ní visela jakási vzdálená vlákna od Marie z Nazareta. To vše ukazuje na to, že my jsme schopni jemnohmotně ochromit vyšší bytosti a zabránit jim v činnosti!

Zevně nemuseli tedy povolaní ani pozorovat děje, které už probíhaly v jemnějších úrovních. Když si např. přečteme pasáže z Efezu o tom jak bylo nutné soustředění lidu, aby Hjalfdar mohl s nimi vybojovat boje proti drakům a že každé nesoustředění, povrchní myšlenka, že to vše řezalo pomocná vlákna jako nože, pak nám to znovu ukazuje, že ignorujeme jemnohmotné děje z nich pak, později teprve nastanou viditelné děje.

Máme tu tedy fakt, že učednický mor v jemnějších úrovních už pravděpodobně začal v roce 1935, když začátkem 1936 nabyl silných zevních forem.

Abdrushinovo ,,převzetí moci ve hmotném těle“ probíhalo postupně ve vlnách. To mělo svoje zákonitosti a jistě i časové posloupnosti, které nešly přeskočit, ale mohly být urychleny, nebo zpomaleny a to vlivem souhlasných, nebo protichůdných, činností člověka.

Abdrushin popsal děj ,,přebírání moci“ v posloupnostech Imanuel – Parzival – Abdrushin, tedy v ději shora probíhajícího propojování. Závěrem měl být Imanuel v pozemském těle. V Něm by pak nastalo spojení nejvyššího bezbytostného s hmotou, k čemuž, dle mého, jinak vůbec dojít nemůže. Oba druhy jsou si tak vzdálené, že se nemohou spojit. Jen při inkarnaci dochází u vtěleného k propojení V NĚM SAMÉM všech jeho záhalů od hrubého vnějšího těla až po vlastní jádro. A právě toto zcela jedinečné spojení mělo přinést do pozemského takový druh síly, která by do hmoty nikdy jinak nemohla přijít. Všemi přestupy záření z nejvyšších výšin dolů se v každé úrovni záření ochuzuje o další složky, takže dolů na zemi může přijít jen zbytek z bohatého a silného záření tam nahoře. Proto je při určitém obtížení a zhutnění hmoty takové vtělení Nejvyššího jedinou možnou pomocí, která ještě může přinést obrodu hmoty a osvobození ducha.

Protože však i tak zůstává ,,nízkému“, tedy ne špatnému, ale druhově nízkému, vzdálen svou podstatou, proto je nezbytné spolupůsobení inkarnovaného lidského ducha, jako jistý mezičlánek. Podstata vysoké osobnosti jistě může provést vysoké duchovní děje, ale jejich následné zhutnění je již ve vazbě na lidi. Máme tu přece i zmínku, že bojovníci Světla musí nečinně stát, když jim k tomu kanály svých myšlenek nevytvoříme ,,pole působnosti“. Pro ně je spojení přímo s hrubohmotností nemožné. Z nižších dějů tu pak máme zmínku, jak při seanci musí světlejší ihned odstoupit, když se přiblíží temnější, protože on je se hmotou lépe spojen.

Máme tu tedy dva faktory, které mohly způsobit to, že se Abdrushinova slova ve hmotě neuskutečnila:

1/ Nesprávné a nedostatečné působení povolaných

2/ Proces propojování Imanuel-Parzival-Abdrushin nedosáhl svého uzavření ve hmotě a tak sem ještě nemohla proudit dostatečná energie k hmotnému splnění dějů, které se už jako jemnohmotné děje vznášely ve vesmíru…

Jistě nás napadne logická otázka – proč ale Abdrushin nepovolal bytostné, ti by přece mohli provést různé děje i z té bytostné síly, kterou stále používají při tvoření i rozkladu hmoty?

I tady vnímám různé možnosti. Jedna je, že bytostní prostě takto nepůsobí, protože jsou napojeni a napájeni z proudů sil Vůle Boží. Ta má nějaký řád a postupuje vždy v daných zákonitostech, které ale my neznáme, takže nemůžeme ani usuzovat, na to, co je a není možné. Druhou možností, která první nijak nevylučuje, je možnost, že si musíme prožít důsledky svých rozhodnutí. Když tedy spojíme své lidské chtění a vytvoříme jakousi odezvu, která ve svých důsledcích znamená – ,,…my se nechceme poučit a změnit,…“ pak je možné, že původní plán ,,pomoci skrze utrpení“ je nahrazen plánem: ,,…vaše přání bude splněno, nebudete poučováni bolestí, ale necháme vás naplno prožít to, co chcete – takže dovolíme, abyste vykonali vaše pomatené plány a prožili si, jak byly špatné“. ,,Kdo se v těchto mnohem strašnějších podmínkách ještě probudí a bude velice usilovat o svou změnu, tomu bude přiměřeně pomoženo“. V principu je to totéž, jako plán původní, ale s mnohem větším a horším dopadem na nás, protože nám ještě ,,bude dovoleno dovést hříchy k trpkému sebezničení“, zatímco původně jsme měli být utrpením zastaveni ještě před tím. Pochopitelně tím šance lidstva na spásu budou mnohem menší, mnohem méně lidí bude schopno projít soudem. Země bude asi mnohem více poničena. Tím se samozřejmě pořád vracíme k základní otázce: Bude nám pomoženo, abychom se zcela nezničili, nebo už došla Stvořiteli s námi ,,trpělivost“ a ponechá to na nás – pokud budou tací, kteří i v tom zachovají správnou cestu ve svém duchu, těm bude pomoženo tak, jak to ještě podmínky dovolí.

To, že se v r. 1935 děje nenaplnily v nejhrubší hmotě, vnímám zcela jako naši vinu a protože za vinou jde vždy i odplata, jistě nám to něco nepříjemného přináší a přinese.

Vraťme se k přicházejícímu roku 2018.

Došel jsem k obecnému závěru, že pokud nějaké naplánované děje nemohly uzavřít své kruhy, tak se stále vznášejí ve stvoření, nad dotyčnými subjekty. Jestliže tu měl být nějaký začátek ,,roku pozemských splnění“ a nenastal, pak i tento děj se stále znovu tlačí k uskutečnění. Každý rok znovu přichází a hledá příležitost, jak uskutečnit ,,co Pán chtěl“. Vnější okolnosti mu pak mohou napomáhat, nebo naplnění ztěžovat. Valící se miliony muslimů žádajících, aby svět byl předán jejich víře a náboženství, jsou jistě dobrým polem působení pro vyvolání běd, které jsme doposud odháněli. Totální rozvrat základních pojmů stvoření, jako je pojem žena a muž jsou dost velkým a příliš základním odklonem od Božího řádu, aby mohly vyvolat nejen rozvrat lidské společnosti, ale i celého hodnotového i řídicího systému. Když k tomu připočteme naprostou převýchovu dětí k multikulturnímu chápání světa a pohrdání jakýmkoliv řádem a systémem, pak je půda pro nějakou formu armagedonu připravena. A nemusí ani zasahovat bytostní, nemusí sem přijít nic dalšího, rakovina neomarxismu proniká do všeho, jen vytváří stále nové formy. Ty pozemské bědy, které měly přijít, mohly očisťovat lidstvo, rozplameňovat ducha a tím vést k obrodě. Budeme-li však jen ponecháni, abychom realizovali své nápady, pak také přijdou bědy, ale budou už jiného charakteru.

Impulz k tomu tento rok jistě přinese. Do značné míry bude záležet i na nás, jak se k intenzivní snaze společností o vlastní zkázu postavíme. Budeme jen mlčky přihlížet, nebo řekneme, že nás se to netýká, nebo budeme bojovat v rámci svých možností o ,,zachování hodnot vzešlých z Božího řádu“.

Kdysi Abdrushin řekl povolaným: …jestli selžete, zřítí se svět. Oni selhali, nastala nová situace a třídění dnes probíhá znovu. Už se nekladou otázky: věříš v Boha, ale místo toho: jsi pro otevření hranic, podporuješ manželství homosexuálů, kamenování žen, obřízku žen, a mnohá další témata, která postupně prostupují všemi národy světa. Na tom, jak se lidé budou stavět k takovému hanobení Božího řádu, bude jistě záviset, co nám rok 2018 přinese. U hodnot ducha v prvním třídění to bylo subtilnější, dnes je vše hrubší, surovější a víc rozděleno a vyhraněno. Zasahuje to hlouběji až do rodin, mezi děti a rodiče, mezi manžele – tam všude dochází ke sporům o budoucnost naší společnosti a lidstva vůbec. A zde se každému naskytne příležitost, jak dokázat, že mu tyto hodnoty stojí za nepříjemnost s blízkými, jestli se postaví na stranu Božího pořádku, nebo bude raději mlčet, aby nepohněval tvůrce rouhání. A nebude to vůbec lehké. Je snazší si stoupnout před obchodní dům s duchovním časopisem, než se hádat s nejbližšími, jestli je otevření státních hranic záslužným činem lidskosti, nebo šílenstvím, které zničí národ i hlupáka, který o to usiluje.

Takže si myslím, že přicházející nový rok na nás bude mít velké požadavky. Bojuje se o Boží řád, tím o stvoření, v němž působí. Číslo nového roku je 218 = 11=2. Dvojka mluví o stvoření, ale také o ,,tvoření“, tedy činnosti. Dvě jedničky hovoří nejen o znásobené síle, ale taky o jednotnosti dvou stejnorodých, tedy o nutné spolupráci těch, kteří tuto činnost pro stvoření chtějí realizovat.

Proto odložme všechny spory a sjednoťme se v duchu v boji za Boží řád…

Je posvátnou povinností každého probuzeného ducha hájit hodnoty ducha a bojovat za Boží řád. A nyní k tomu dozrála doba. Bojujme za vlast, národ, rodinu, muže a ženu, výchovu dětí k Božímu řádu. Bojujme všude, kde se naskytne příležitost – kdo ví, kolik nám jich osud ještě nadělí. Nepřejděme nevšímavě žádnou možnost, jak podepřít a hájit tyto hodnoty. Dnes je to na nás, my už ,,víme“ a tím i ,,musíme“.

Vstupme do nového roku stvoření jako odvážní a hrdí bojovníci a ochránci Božího řádu. Kdo za něj není ochoten bojovat, ten nebude v budoucnosti hoden v něm ani pobývat a musí být vyvržen do úrovní ,,lidí, kteří nechtějí uznat řád“, tam pak bude moci podporovat, nebo tolerovat všechny zvrhlosti dnešního světa, které tam budou ještě vítanější a propagovanější, než nyní zde. Nyní totiž nebojujeme jen o zachování národů, rodin, muže a ženy, ale i o svou vlastní duši, protože ten, kdo nebojuje proti zvěrstvům této doby, ten je tiše toleruje a tím se s nimi spojuje…

Vzhůru tedy do boje za Boží řád!

On bude v tomto boji, který povedeme pro Něj, s námi…


 

 

  • Kalendář příspěvků
    Září 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Srp    
     12
    3456789
    10111213141516
    17181920212223
    24252627282930