218. Díkůvzdání…/8. 10. 2017/

218. Díkůvzdání…

Je pravděpodobné, že tento pojem nezavedl Abdrushin, ale je zcela jisté, že mu vzdechnul zcela nový obsah…

Přednáška s tímto názvem je pro mne zcela mimořádná. Neznám žádnou jinou, která by vyzněla jako zaslíbení se Bohu. V tomto smyslu některé pasáže připomínají slib, který duše klade k nohám svého Stvořitele při Zpečetění.

Přece slib: „PANE, Tvá je Moc, Tobě jedinému sloužím!“ A stíny, které vám dosud kalily Světlo, ustoupí…je slibem pro věčnost a nelze jej vztahovat jen jednomu dni, nějakému období či situaci.

A právě dnes, kdy mnozí slaví den poděkování za úrodu, tedy Díkůvzdání, právě dnes bychom měli vzpomenout slib, který nám Abdrushin předložil, protože není nic podstatnějšího a důležitějšího, čemu bychom v rozbouřené době měli věnovat větší pozornost.

Proto nezapomeňme:

Na shnilé půdě vašeho starého myšlení nedokážete postavit nic trvalého – zbořte to a slibte:

„PANE, kéž jen Tvé Slovo mě vede a provází, kéž jen Tvá Vůle osvětluje mou cestu a kéž žiji jen podle Tvého Zákona. Ty jsi Láska a Život věčný, z jehož úrodného semene jsem také já směl kdysi vzniknout.

Jsou jistě čtenáři, kteří ví, že se na vícerých místech v hloučcích čtenářů vzpomíná tohoto dne druhý víkend v říjnu každého roku. Není mi známo, jestli toto datum stanovil Abdrushin, nebo někdo jiný, ale nepovažuji to za podstatné. Vše by mělo mít danou formu, a proto beru toto datum závazně a dále nad tím nebádám. Vícekrát jsem se také zúčastnil v nějaké skupině čtenářů tohoto aktu, avšak nevím, že bych se někde setkal s tímto Abdrushinovým textem. To je podle mne velká škoda, a proto Vám jej dnes chci předložit. Některým k připomenutí, jiným jako novinku. Ale pro každého je jistě velkou výzvou, obrovským citovým nábojem, povzbuzením, které naše duše velmi potřebuje.

Doba je temná a na obzoru nevidět červánky. Avšak slova této přednášky mají moc vyvolat duchovní červánky v lidské duši. Rád bych se o to s Vámi podělil.

Jak to probíhalo v době Abdrushina mi není známo, proto mohu, pro ty, kteří to neznají, popsat jen to, jak to probíhá dnes. Do oltářního prostoru jsou sneseny plodiny všeho druhu a co nejlépe a nejestetičtěji narovnány, aby vše působilo pěkně. Měl by to být jakýsi zjevný výčet požehnaného bytostného působení, připomínka, kolik nám toho bytostní poskytují k životu i radosti. Původní smysl, u nás snad představovaný Dožínkami, byl radostným potvrzením úspěšné sklizně, poděkováním Matce přírodě za přízeň, v některých případech snad i poděkováním Stvořiteli, jako dárci všech milostí. Abdrushin nám k tomu nově přidává duchovní rovinu a bytostné/přírodní/ děje navazuje na děje duchovní. Tím nám ukazuje, jak vše souvisí se vším a pozemské i bytostné je vázáno na duchovní, na což mnohdy pozapomínáme.

Formu tohoto Díkůvzdání bych nedogmatizoval, podstatný mi připadá úmysl, city, touha a láska k Bohu. Je-li to ve Vás, pak využijte tohoto dne, ať už jej prožijete dnes, či jindy, k povznesení své duše k Otci doprovázené přísahou věrnosti:

Chci stát ve Tvém Slově a přičinit se, aby Země byla osvobozena ode vší zátěže, která na ní spočívá i mou vlastní vinou. Aby tam, kde teď vládne smutek a malomyslnost, vše vítězně rozkvetlo v jásotu a věčné radosti.

Přeji Vám Srdečné a Děkovné dny…

-ZF-


  • Kalendář příspěvků
    Prosinec 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Lis    
     12
    3456789
    10111213141516
    17181920212223
    24252627282930
    31