200. Odpykání /18.6.17/

Byla mi položena následující otázka: Jestliže si, alespoň zjednodušeně, představíme rozvětvenost karmických vláken, naskýtá se otázka, jestli je vůbec možné odpykání jediným činem. Když člověk někomu ublíží, změní tím do nějaké míry běh jeho života, to se promítne i do činů, které měl vykonat a tak naším činem vstupujeme do řetězce událostí jiných životů a lidí. Karmická vlákna se jistě táhnou od nás ne k jednomu člověku, ale k mnoha a mnoha lidem a taky do různých událostí a dějů. Přemýšlíme-li o tom, pak nějaké jednoduché odpykání ,,dobrým životem“ nebude asi stačit, protože vše musí být napraveno a člověk tedy musí být konfrontován se všemi svými činy, myšlenkami, útvary, ale i hromadnými, národními, nebo dokonce světovými ději. To asi ani nemusí být proveditelné v jediné inkarnaci. Když si tedy vezmeme děj, popsaný v Bibli, kdy lotr na kříži uznal Ježíše a ten mu za to slíbil: ,,Ještě dnes budeš se mnou Ráji“, pak je na místě otázka, je-li to možné. Je možné takto vše odpykat? A co všichni ti postižení a zapletení do vláken karmy onoho lotra? A že to nebyl dokonalý člověk s minimální karmou o tom svědčí už to, že byl ,,lotrem“. Jak to vše chápat?


Za prvé je nutné si uvědomit, že Bible je knihou podobenství a knihou, která mnohde popisuje hlavně děje duchovní. Brát ji tedy za základ pozemských výkladů, bude vždy trochu problém. Jen těch několik příkladů, které nám Abdrushin ukázal k některým výrokům z Bible, ukazuje, jak daleko jsou ty pojmy vzdáleny od pozemského výrazu, jak je psán a chápán. Uveďme například pojem ,,udeří-li tě někdo v pravou tvář, nastav levou“, jak je vysvětlen v př. 15. prosinec 1929…, nebo podobenství o nasycení davů několika rybami, a jiné. Můžeme si k tomu přidat i podobenství o tom, jak Bůh žádal Abraháma, aby upálil svého syna…pochopitelně je to podobenství o překonání silného připoutání na své dítě, toto připoutání mělo být ,,spáleno“, ne ale syn… To jen tak na osvěžení poznání, že Bibli nelze brát ,,doslova“. Ale, zkusme to…

,,Ještě dnes se mnou budeš v Ráji“, řekl údajně Ježíš lotrovi, který prohlédl. Jenže Ježíš přece ,,ještě dnes“ v Ráji nebyl, ale pohyboval se tu, setkal se s učedníky, apod. Podle některých spisků, jimž můžeme věřit, ale nemusíme, se musel i Ježíš podrobit zákonitostem ve stvoření a musel čekat, až se o Letnicích otevřou všechny brány mezi úrovněmi, než mohl pokračovat v odchodu. Pojďme však k lotrovi…mohl on vyletět do Ráje? Těžko, protože sám Abdrushin uvádí, že tehdy lidskému duchu chybělo poznání a tak mohl vystoupit, když se skutečně dobře vyvíjel, jen do úrovně svého chápání a tam musel čekat až do soudu. Takže lotr těžko mohl tehdy vyletět do Ráje… Zamysleme se však všeobecně nad možností jednorázového osvobození od veškeré zátěže. Kdyby člověk měl rovnou ze Země putovat do Ráje, musela by zmizet celá jeho karma jedním okamžikem. Ve vztahu k jeho osobě samotné si to snad lze představit – ohromně se polepšil a jeho vina se odpyká jen symbolickým dějem… To je jistě možné, ale spíše v případech, kdy karma nebude velká a hlavně nebude příliš rozkošatělá všemi směry. Tedy, že do ní nebudou zapleteni další lidé a od nich ještě další, že nebude člověk propojen s národními ději či ději vázanými na skupiny dalších lidí. Takové děje pak vyžadují naplnění mnoha podmínek, které už nejsou vázány jen na viníka, ale na další okolnosti, které vůbec nemusí být možné splnit najednou. Musí se naplňovat postupně, protože ostatní zapletení lidé se jednak nachází zde, jednak na onom světě, jednak v nějakých situacích, které odpykání znemožňují, atd. Je to celé rozsáhlé pletivo, které nelze smazat jediným pohybem mysli. Když si člověk přečte román jasnovidky paní Pilchové – Putování duší, může si udělat malou představu, jak obtížné je odpykat. Jistě, můžeme říci, že zde je líčena dlouhá cesta jedné duše od doby Ježíšovi až do přítomnosti, duše, která měla co odpykat. Můžem říci, že jiná duše, která už prošla, podobně jako ta zmíněná, dlouhých řetězcem odpykávání v mnoha předchozích inkarnacích a nyní stojí v té poslední, už notně očištěná – u té už stačí jen to poslední ,,malé odpykání“, aby vylétla vzhůru… Že se tedy jedná o příklad, který mohl být podobný i u lotra na kříži. Ano, jistě, kdybychom vzali nějaký hypotetický příklad určité duše, už ve fázi konečné očisty, jako byla například literární postava Verunky v knize M. Kübera Verunčina tři světla, pak by to vypadalo reálně. Jenže takováto duše už by žila velmi mravným způsobem života – to ale těžko můžeme předpokládat u lotra na kříži…

K jeho osobě však musíme přidat něco, co nelze přidat ke každému vývoji. Jedinci, kteří jsou nějak spojeni s velkými vesmírnými vývojovými ději, což jistě souvisí s vtělením Božích Synů, jsou zapojeni do Božských dějů. Jak sám Abdrushin uvádí o povolaných, jsou to pak děje poněkud jiné, než u duše s ději nespojené. Božské určení vyvolává spojení s jinými silami a tím i vyššími ději. Tam pak je možné velice zrychlené odpykání, které by jinak trvalo řadu inkarnací. V těchto případech pak zvýšená síla proudí do celého karmického tkaniva duše a tím i ke koncům vláken. Což pak znamená, že tato síla zasáhne i další duše spojené s viníkem, zasáhne i do větších dějů s duší spojených. Tím se pak dá do pohybu celé karmické tkaní včetně všech zůčastněných duší, ale i dějů. A jen láska k Bohu a plná důvěra k Němu může viníkovi dát oporu, aby toto zvýšené dění ,,ustál“. K tomu mu napomáhá ochranná světelná stěna, která ovšem pomůže jen za určitých osobních postojů viníka, což ovšem těžko zvládali i konkrétní povolaní. Musíme ale tento děj v určité míře připustit i u řečeného lotra. I on mohl být spojen s ději, které souvisely s misí Ježíše, a proto mohl odpykat jinak, než duše s ději nespojená. Teoreticky tedy musíme připustit, že u něj děj odpykání mohl být tak zrychlen, že se mohl mnohem rychleji a snáze osvobozovat, nicméně i pro něj muselo platit to, co platí pro každého – hříchy proti Duchu musí být odpykány… Celý zmíněný výrok bych tedy chápal ve dvou rovinách. Jednak jako symbolické podobenství – vyjádření principu, že duše jde správnou cestou a bude-li po ní pokračovat, pak se do Ráje dostane ,,brzo“/podle Abdrushina všechny duše musely ve světlejších úrovních čekat až do soudu/. Proto slovní vyjádření ,,ještě dnes“ nelze brát doslova. Druhou rovinou je to, že tato duše to mohla zvládnout mnohem rychleji, než ostatní, pokud ovšem později splnila vše, co ji čekalo dále, po odchodu z těla.

Nevažme se tak ortodoxně na jednotlivá slova, ale snažme se to vnímat jako širší obrazy, jako pohled na krajinu z vysokého kopce. Tak člověk uvidí širší souvislosti, dohlédne k obzoru a detaily ho nebudou svazovat. Jen tak se dá vytušit princip, jinak je nebezpečí ,,zaseknutí se“ na jednotlivé větě, slovu, které máme sice ve zbožné úctě, ale tím mu dáváme úzký rámec neměnného dogmatu…

-ZF-


 

  • Kalendář příspěvků
    Prosinec 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Lis    
     12
    3456789
    10111213141516
    17181920212223
    24252627282930
    31