O T Á Z K Y   P R O   Ž I V O T

Motto: Lidé mají sice Slovo, ne však pochopení. A to je přece to hlavní ve všech věcech. Když chybí pochopení, pak ani vědění nic nepomáhá! /Všudypřítomnost/

123. Proč se z pana Fritze stal revolucionář a stále přilévá benzín do ohně vášní /3.11.15/

123. Proč se z pana Fritze stal revolucionář a stále přilévá benzín do ohně vášní

zdenekfritz

Jeden čtenář tohoto fóra mi napsal krátký e-mail v němž vyjádřil jisté obavy o můj postoj k současnému dění. Dovolím si citovat pár podstatných útržků:
Poslední dobou se mě i přátelé ptají, co se s Vámi stalo, kde je ta láska mír a proč vlastně jen stále přiléváte do ohně, protože už je i tak docela jasné, že se v národě zdvihá mohutná vlna vzdoru a nenávisti k uprchlíkům, a dokonce i celému muslimskému světu, Islámu apod…
Také vyjádřil svou obavu o mé směřování:
Máte obrovský vliv na lidi, většina hledajících i pokročilých se v tom hodně plácá a potřebují nasměrovat správným směrem, bojím se, abyste se od něj zbytečně neodklonil a nestrhl s sebou druhé, byť jen na čas, kterého je již málo.

zdenekfritz

V prvé řadě bych chtěl, zcela upřímně a opravdově, tomuto pánovi poděkovat. Hluboce jsem nad jeho slovy celý den přemýšlel a v duchu napsal jemu i Vám mnohé věty na vysvětlenou. Také jsem si z jeho e-mailu učinil své závěry a chci je použít na ještě přísnější hodnocení svých výroků a postojů. Po celodenním poctivém a sebekritickém zvážení všech těchto podnětů bych rád všem, kteří tyto a podobné myšlenky sdílí, napsal pár vět na objasnění. Chtěl bych všechny ujistit, že jsem si vědom své odpovědnosti, neberu ji na lehkou váhu a zvažuji vše, co říkám i konám. Nejsem neomylný, a proto jsem si také vědom, že mohu zhodnotit věci nesprávně. Proto se snažím vždy říkat všem, že každý má svou vlastní odpovědnost za to, čemu věří, co odmítá ale také i za svou lenost, když ze strachu raději nechce mít žádný názor a postoj…
Tak nejdříve, proč jsem se tak změnil? Na to se dá odpovědět velmi stručně, například: Protože to doba vyžaduje…/rozhodně ale ne proto, že bych to dělal pro vlastní ješitnost, nebo proto, abych se lépe cítil/. Nebo trochu více ,,čtenářsky“: Přešel jsem od paní Gecks k panu Schlaurothovi. To ale musím objasnit. Mnozí, asi většina, čtenářů zná různé vzpomínky povolaných. Jsou různé podle druhu pisatelů, ale v základě je můžeme rozdělit na dva druhy. Vzpomínky, které působí do jisté míry popisně a nevyplyne z nich nic, než úcta a láska pisatele k vysokým osobnostem. Druhým druhem jsou vzpomínky, kde pisatel zachází do hlubších souvislostí a není tak vázán na osoby, nebo alespoň provazuje oba děje. Pro mne jsou nejmarkantnějším protikladem dvoje vzpomínky, jednak vzpomínky paní Gecks, která po odchodu Abdrushina mluví téměř výlučně jen o tom, kdy a jakou pobožnost konala, kolik tam bylo lidí, kolik bylo zpečetěných, jaká byla výzdoba místnosti, apod. Celé to působí jako holčičí románek se všemi těmi příjemnými pocity. To neříkám jako kritiku i já jsem to kdysi rád četl a nijak to nezlehčuji. Nicméně se skutečným prožíváním života na této zemi mi to příliš nesouvisí. Jako protiklad k tomu jsou vzpomínky pana Schlaurotha, věcné, bez povznášení, ale přesto pevně upřímné, jadrně přímé a rovné. Nečekal bych od něj, že by nám popisoval květinovou výzdobu, ani nádheru jemných stehů odborně ušitých bílých šatů, ale spíše asi zhodnocení, jaká byla úroda, apod. Přesto jedině tento člověk, který se v ničem nevznášel, stál pevně na zemi a jistě působil přísně, možná i nepřístupně, dokázal zachránit Abdrushina. Právě proto, že se nikde nevznášel, proto stál Abdrushinovi po boku a mohl být mu užitečný. Zatímco ostatní poletovali ve svých představách a čekali, že ,,to Světlo zařídí“. Tak i já jsem za ta uplynulá léta, s velkou snahou pochopit, co se po nás vlastně chce a očekává, došel k přesvědčení, že: ,,Kdo není ochoten za Světlo bojovat, ten ho není hoden“. Stále prožívám každotýdenní pobožnosti, stále prožívám Slavnosti a nemyslím si, že bych miloval a ctil Stvořitele méně, než v době, kdy jsem četl více ,,vzpomínky paní Gecks“. Mám stejný cíl, stejná přání a sny. Ale došel jsem k tomu, že to je prostě zde, v temnotě tohoto našeho světa, MÁLO. Nestačí se jen někam schovat, tam si vyrobit oltářík a jen se modlit, ponechat svět, ať si dělá, co chce a sám si ,,užívat Světla“ a mít zájem jen o ty správné čtenáře, kteří čtou to vydání Poselství, jako já a ne jiné, protože vše ostatní přece ,,půjde do rozkladu“.
Přišli jsme na tento svět jako staří viníci, kteří museli odpykat, našli jsme z milosti Boží – Poselství, a proto již ,,chceme odpykat“. Já chci být člověkem, který je i v této temnotě nějak užitečný – to chcete jistě všichni, jen se různíme v tom, co je to ,,být užitečný“. Tento pojem si vypracováváme postupně prožíváním světa a našeho života.
Čtenáři mnohdy nabyli dojmu, že se od nás očekává takový druh neposkvrněnosti, který se nepošpiní světem, ignoruje temnoty, protože se jí hnusí. Z tohoto dojmu vzniká pocit uspokojení, že když se nezabývám tím temným světem, pak jsem čistý a ,,duchovní“. No a já jsem dlouholetým studiem Poselství došel k jiným závěrům. Téměř až na vrcholu stvoření, ve vzdálenosti, kterou nikdy nebudeme schopni ani vzdáleně pochopit je trojice žen Josefa, Cella a Johana. U Johany čteme, že její působení, které se týká pojmu domov, se také transformuje i do citu, který vyšlehne do opravdového nadšení celého národa, když se nepřítel snaží poškodit vlast. I v těchto výšinách tedy máme odkaz na správnost obrany vlasti proti nepříteli.
I samotní nejvyšší duchové jsou Rytíři, ne faráři, rytíři ozbrojení meči, bojovníci. I samotný Parzival je popisován ve zbroji… A dále – Vasitha dřímá v ruce kopí, ne jehlu a nit. Takových příkladů se dá v Poselství najít mnoho. Příkladů, že obranný postoj proti něčemu, co je v rozporu s Řádem je správné, najde nezaujatý čtenář mnoho. Nebylo by asi také špatné vzpomenout na Inky a jejich konec, tak byli hodní a tak důvěřivě otevření, tolik lásky a touhy po míru…a přece čteme, že jejich postoj vedl oprávněně k jejich zkáze. A vám to nepřipadá s dnešní dobou aspoň trošku podobné, aspoň tak, abyste se nad tím zamýšleli?
Jak jsem ve svých úvahách již dříve uvedl, jsem přesvědčen, že to, co se nyní děje může ve svých důsledcích vést k likvidaci Poselství, k potlačení možnosti se jím vůbec zabývat. Proto současné děje chápu v trochu širších rozměrech a těchto rovinách vůbec nejde o imigranty, ale o snahu změnit světovou situaci, která přímo souvisí s náboženstvím a vírou v Boha. Nikoho nenutím, aby tomu věřil, jen upozorňuji, že by bylo pro každého velmi užitečné se na věci dívat z co nejširšího hlediska. Smutné je, že člověk se odnaučil dívat na věci a děje šířeji a je vždy jednostranný. Proto jsou tu jen dva možné postoje – milovat imigranty, nebo je nenávidět. Nic jiného nepřichází v úvahu. Žel, vidím, že ani čtenáři nejsou schopni se povznést nad toto schéma a proto mne asi obviňují z ,,nenávisti k imigrantům“. Protože jinak bych je miloval a musel hlásat lásku a proto otevření všech hranic…. Ani mne to moc nepřekvapuje, ale ještě pořád mne to mrzí. Jestli mi někdo chce podsouvat myšlenky, které nemám – je to jeho volba, jeho právo, jeho důsledky. Kdo ale chce znát můj skutečný postoj, tomu jej zde zopakuji:
Nemám nic proti imigrantům, ale mám vše proti této masové a uměle vyvolané imigraci.
Jistě jsou mezi běženci nejrůznější lidé, takže je ani nelze nijak obecně hodnotit. Pro ty, kteří si myslí, že já snad ,,nemám rád Araby a jiné národnosti“, chci jen uvést, že máme desítky let v rodině rodilého Araba a vždy jsem k němu měl bezproblémový a kladný vztah. Arabská řeč, stavby a tradice /ne všechny/ mne natolik přitahovaly, že jsem si dokonce od tohoto člověka pořídil arabský oděv a někdy jej rád doma nosím /takže mi bude stačit jej nosit i venku – já s tím žádný problém mít NEBUDU a budu možná lépe přizpůsoben, než některý, který by chtěl otevírat hranice/. To jen pro ty, kteří by mne rádi obvinili z nějaké nesnášenlivosti, nebo její podpory. Já nepíši své úvahy proti těmto lidem, ale pouze proti nesmyslnosti politických a mocenských rozhodnutí, kteří nás a NYNÍ POZOR, nejen nás, ale i imigranty manipulují do této situace. Ano, já jsem přesvědčen, že když budou v evropských zemích milióny a miliardy zcela jinak smýšlejících lidí – nikomu to nepomůže, nikomu to neudělá dobře a výsledkem NEBUDE LÁSKA. To však nemá nic společného s nějakým špatným vztahem k těmto národnostem. Upřímně řečeno – je mi zcela jedno, jestli se ti lidé myjí často, nebo ne, kam a jak vykonávají potřebu. Je mi i jedno, jestli bijí své manželky, apod. Je mi jedno, jestli ženy jsou zahalené a chápu historický impulz k tomuto zvyku, ctím jej a nijak, ani v nejmenším mi nevadí. To vše je jejich věc, jejich zvyky, vycházející z jejich historie a tradic, ale jsem přesvědčen, že když toto vše se bude odehrávat zde, nepovstane ze vzniklých rozporů láska a mír, kterou chceme. A myslet si, že problém je v nás, protože se my nechceme přizpůsobit – je skutečně z pohledu Poselství hodně, ale hodně nedomyšlený. Jestliže tedy říkám, že není správné toto MASOVÉ A DAVOVÉ stěhování, pak mi JDE O MÍR A LÁSKU a jsem přesvědčen, že kdo chce otevřít hranice, ten usiluje o válku a bolest. Ano, takový je můj názor, ale tímto názorem snad nikoho nikam nestrhávám, ani nevedu do temnot. Já neschvaluji nenávistné nadávky a výhrůžky, naopak jsem proti nim, jakož i proti zesměšňování kohokoliv. Jsem schopen tušit situaci i zítra a pozítří, nejen stav dnešního okamžiku. Pomoci nějakému člověku je jistě ušlechtilé, pomoci skupině je ještě lepší, pomoci národu – no vnikající. Ale ne tak, že si ten celý mnoha milionový národ nastěhuji dovnitř svého národa. To přece není pomoc ani pro jednoho z těchto aktérů. Jestliže ani toto čtenáři nejsou schopni pochopit, jestliže i v tomto názoru vidí ,,temno“, pak zcela jistě čteme každý jinou knihu.
Pro mne znamená pojem láska, když budu stát proti rozmělnění osobnosti našeho národa, který měl jistě své duchovní poslání. Tím posláním nebylo splynout s jinými národnostmi, potlačit své kořeny, své zvyky a tradice z falešné lásky, která obětuje i svou víru jen proto, abych se druhého ,,nedotknul“. Každý asi vidíme úctu ke Světlu a vysokým duchovním darům jinak.
Já jsem přesvědčen, že pokud si člověk duchovních darů a hodnot skutečně váží, pak je musí ochraňovat, nesmí dopustit jejich znevážení, smíchání s něčím jiným, zapomenutím…
Nikomu svůj názor nevnucuji, každému přeji ten jeho. Nikdo doopravdy nevíme, co je skutečně ,,správné“, ale snažíme se žít a stát, co nejlépe. Nu jednou, až někde jinde, třeba uvidím věci zcela jinak a dojdu k tomu, že správné bylo zapomenout na ducha národa, oprostit se od toho, za co bojovali všichni obroditelé a za co mnohý člověk položil život. Ano, kdo ví, třeba dojdu k tomu, že jsem měl vyzývat lidi, aby otevřeli všechny hranice a abychom všichni ze všech sil nahlas volali, pojďte všichni sem, my pro vás jsme ochotno obětovat vše, protože jen my skutečně a opravdově umíme milovat /Abdrushin píše, že obětování se za jiného je hřích a rouhání a zmínky o takovém falešném postoji se mají vyškrtat z děl skladatele Wagnera…to jen tak na připomenutí/.
Inu, třeba k tomu někdy někde dojdu, ale v tuto chvíli mi to připadá tak nelogické, protismyslné a dokonce rouhavé proti Božímu řádu, že skutečně tyto postoje zastávat nebudu. A i kdybych měl být jediný na světě, tak kvůli lidským názorům nepopřu to, co cítím jako pravdu, protože já věřím, že obětovat svou zemi není láska, není mír, ale jen a jen hřích a zbabělost.
Protože však vidím, že mi ani čtenáři nejsou schopni porozumět, budu se více snažit, aby bylo zřejmé, že já nejsem pro násilná řešení, já nechválím nenávist proti imigrantům, ale jsem naopak zcela proti ní. Vše je zcela jinak! Když budeme podporovat tento trend nekonečného toku imigrantů, pak zcela jistě na základě konfliktů uvnitř národů povstanou radikálové, kteří nabídnou znechucenému lidu jediné řešení – násilí, A věřte, že to se nezastaví u imigrantů, ale půjde dál až k občanské válce. Pokud tedy nechcete být krátkozrací, pak není těžké pochopit, že otevření hranic povede k válce-nikdy ne k lásce a míru. Naopak snaha zastavit tento proud a pomoci těm lidem, aby se jim v jejich zemích vytvořily důstojné podmínky pro život – to je pro mne jediná a skutečná láska k těmto lidem a k tomuto světu.

Láska přece není říci veřejně imigrantům, že všichni mohou přijít do Německa, nechat je jít dlouhou cestu a pak je již tiše třídit a posílat větší část zpět. To není láska.
Láska není říci imigrantům, že mohou všichni přijít do Německa, ale pak je násilím strkat do jiných zemí. Ne, to není láska.
Láska není otevřít hranice svého státu a nechat národ zaplavit jinak smýšlejícím etnikem s jeho zcela jinými zvyky-aby tak došlo ke střetům různých kultur, rozčarováním a nakonec i zlobě. To není láska.
Láska není nebrat ohled na vlastní národ, jeho historii a jeho zralost, druh jeho směrování a to vše vyměnit jen proto, že jiný národ chce žít lépe. Vždyť tomu národu lze pomoci jinými způsoby, a proto to není láska.
Láska není ,,nevidět“, že dobrým činem vzniká špatný důsledek, ne to není láska, ale zaslepenost.
Láska není nevidět nepříjemné problémy, vyhnout se jim i cenu vlastní zkázy, ale jen snít o něčem neskutečném, to je snaha o již překonaný komunismus.
Láska není obětovat vlastní svobodu proto, aby se druhý lépe cítil – to je pohrdání svobodou, nevážnost k míru, který máme, trhání vlastních kořenů a to se nikdy nevyplatí.

A proto Vám, kterým se zdá, že ruším mír, když varuji před tím, že o mír přijdeme z vlastní hlouposti a zaslepení říkám: ,,já myslím na mír více než ti, kteří o něm mluví a zaštiťují se slovy jako lidskost, soucit a láska“. Já myslím na mír zítřka, ale Vy na uspokojení svého pocitu dneška. Vaše názory nás však dovedou k válce a já lituji, že ji s Vámi budu muset sdílet, když ji nechci a nijak mne nepotěší, že mi třeba jednou dáte za pravdu – co z toho budou mít všichni zranění a mrtví, kteří budou pro lásku obětováni?

Kdo ani toto nechce pochopit – tomu nemohu pomoci, naše myšlení se zcela míjí, jak to popsal Abdrushin v př. Svaté Slovo o těch, kteří nechápali, a On probděl mnohou noc v bolesti, že jim nemůže pomoci…maličko tomu začínám rozumět.
Nejsem zaslepenec, nebo alespoň jistě nechci být zaslepenec, proto musím připustit, že se třeba fatálně mýlím a že ovlivňuji lidi špatným způsobem a že mne to jednou bude mrzet. Ano připouštím tuto možnost, právě tak, jako připouštím, že třeba jiné lidi bude mrzet, že se nesnažili mi naslouchat bez předsudků a neslyšeli, že nemluvím proti ,,někomu“, ale jen proti našim nectnostem.
Ano, změnil jsem se. Ze snílka jsem se stal člověkem, který chce hájit světlo, být mu věrný a bojovat za mír. Nelituji této změny, ani nelituji mého dřívějšího postoje paní Gecks, i ten byl pro mne ve své době přínosem a byl mnohem, mnohem příjemnější, než dnešní Schlaurothuv postoj, který mi přináší to, co jemu. I on však přijal odvržení ostatních učedníků a stál si za svým postojem, za svým Pánem, kterému sloužil a bojoval za Něj. Jsem rád, že mohu jít stejnou cestou.
A na závěr – já nejsem revolucionář, nejsem xenofob, radikál ani nacionalista. Já chci žít v lásce a míru, jen jsem došel k tomu, že láska není to, že se nechám pošlapat, že zapřu sám sebe, abych druhého neurazil. Láska je kráčet vzhůru, ale současně chránit světlo a myslet stále na velký Boží řád, který není slabošským, ale velmi přísný a spravedlivý. Stačí sledovat přírodu a v ní lze spatřit vše i pro naši dnešní dobu. Žádné zvíře neodevzdá svůj revír, své hnízdo, svou potravu, svá mláďata jen tak někomu, protože to je přece láska – takže podle nás je příroda hloupá, ale my jsme moudří, protože toto uděláme a ještě budeme na sebe hrdí, protože jsme duchovní, na rozdíl od hloupých bytostných zvířat. Já to tedy vidím jinak, ale každý má svou volbu, svou cestu a já mu ji přeji a rozhodně mu ji nebudu vymlouvat.

Víte, co mi připadá přímo děsivé? Že všichni budeme mluvit o lásce a přitom proti sobě vysílat šípy nevole a odporu. A to i mezi čtenáři, kteří se dělí do skupin podle příslušnosti k Hnutím, podle druhu Poselství, které uznávají, podle toho jestli uznávají Horu, nebo jsou proti ní, atd., atd…možná, že už dnes i podle toho, jestli člověk ,,má rád Fritze, nebo ne“. Nepřipadá Vám to poněkud zrůdné? Takže komu tedy ta láska chybí? No přemýšlejte, pozorujte a hledejte příčiny a hlavně nesuďme, abychom nebyli souzeni.
Napříště se budu ve svých článcích snažit, aby mne někdo omylem, protože jsem se nepřesně vyjádřil, neškatulkoval ke xenofobům, bude-li to však chtít dělat z vlastního přesvědčení, pak mne to již nezajímá-je to jeho volba.
Víc pro Vás udělat nemohu…ZF

PS.: Pro čtenáře, kteří slaví slavnosti. O této Slavnosti Čisté Lilie ke mně přišlo toto odhodlání a přesvědčení, že MUSÍM CHRÁNIT PRAVDU, NESMÍM mlčky přihlížet, jak lidé manipulují jinými s použitím krásných slov lidství a soucit. Přistoupilo to ke mně a já jsem slíbil, že budu bojovat proti lži a přetvářce, ať se sama pojmenovává jakkoliv. Jestli k jiným lidem přišel o Slavnosti příjemný pocit, že jsou dobří a jen se musí víc modlit, nebo konat více pobožností, jet vícekrát na Horu, nebo chodit na více přednášek. Nebo snad jen pocítili pochvalu, jak správně žijí…já jim to přeji.
Ke mně však přišla tato výzva a pro mne to není pokyn z pekla, ale ze Světla a proto jí budu dbát a je mi jedno, jestli Vy si budete myslet, že Světlu se musí sloužit Vaším způsobem – to je Vaše věc, Vaše cesta, ne má…

DODATEK:
Abych se nepřiřadil jsem k teoretikům, nebo kritikům, kteří nic konkrétního nenavrhnou a jen kritizují, co je špatně, tak naznačím, co by se, podle mého názoru mohlo udělat pro imigranty:
1/ Získat dostatečnou finanční základnu pro další kroky: ,,díky“ dotacím EU se náš stát, ale velmi zřejmě i jiné státy, naučily nezřízeně rozhazovat peníze za věci, které jistě nejsou nutné. U nás např. – Aquaparky, bikrosové areály, bobové dráhy, cyklostezky a mnohé a mnohé další věci, které slouží jen pro ,,zábavu“ menší části obyvatelstva. To vše by se mělo zastavit a všechny tyto investice použít na řešení celé situace. Přidal bych k tomu ještě – právě z důvodu solidarity a soucitu i další věci, na které státy vynakládají velké sumy a přitom nejsou pro život nutné, jako je např. stavba nových honosných budov, knihoven, různých olympiád a podobných předváděcích akcí, sportovní akce, nová muzea, jako např. muzeum voskových figurín a podobné zbytečnosti, stavba nových dálnic a mnohé další. Zrušení různých zájmových institucí placených státem, různých neziskovek, do nichž se tlačí mnoho peněz, atd. Tím by se v rozsahu EU zcela jistě daly získat astronomické částky peněz. Tak by se skutečně plnilo to, o čem mluví intelektuálové a různí Sluníčkáři – tedy odříci si něco ve prospěch druhého. Zde by to skutečně naplnilo tuto myšlenku, aniž by to mělo druhotné zcela negativní následky, jako je tomu v případě přání nechat imigranty zaplavit jiné odlišné národy a sdílet s nimi mezinárodní a konfliktní mišmaš.
2/ Tlačit politiky do stabilizace situace v těch zemích, kde jsou války. To jistě nebude lehké, ale chce to neustávající tlak na místní politiky, aby oni zase tlačili na další a vyšší.
3/ Na celosvětové schůzce všech mocností se pokusit najít dost velké území, které není obydlené a to vyčlenit pro uprchlíky. Není důležité, aby to bylo území luxusní, ale použitelné – kdo skutečně prchá z války, ten není vybíravý a ostatním se NESMÍ pomáhat – vede je to jen k lenosti a požadovačnosti. Jestli by to území bylo třeba i v poušti, nebo studených krajinách – to se nedá nic dělat. Jestli ti lidé skutečně chtějí pomoci, musí být skromní – jsou-li rozmařilí, pak pomoc nepotřebují.
4/ Z našetřených peněz/a nebude-li to stačit, tlačit všechny státy, které se jakýmkoliv způsobem podíleli na rozvrácení struktur ve válečných státech k potřebné a dostatečné dotaci těchto fondů/ vytvořit v tomto ,,území nikoho“, nebo ,,novém území“ nejprve velké tábory, pak výstavbu nových měst – na výstavbě by se MUSELI podílet, a to velmi aktivně, tito uprchlíci – to by je vedlo k motivaci a k tomu, aby se ke všemu chovali s větší úctou a šetrností. Kdo by nechtěl pracovat, nebo se podílet na tomto budování, musel by být bez jakýchkoliv okolků ihned vrácen do původních válečných zón, a to bez odvolání a natrvalo. V nových městech /z lehkých, rychle smontovatelných prefabrikovaných materiálů/ by musela být nejdříve ustanovena mezinárodní velmi důsledná správa. Žádné nerespektování zákonů, všichni by museli poslouchat, všichni by se museli podílet na společném ,,blahobytu“. Jinak – ihned návrat do válečných zón, bez průtahů nějakých dlouhých řízení.
Takto by se imigranti učili žít lépe a v míru, protože v mnohých je zakořeněn vzdor a válečné návyky. Musí se nejprve sami učit žít v míru, v pracovitosti a pospolitosti s ostatními. Musí se tomu učit sami mezi sebou, aniž by přitom poškozovali ty, kteří jim pomáhají, a to je možné, jen takovýmto oddělením dárců od příjemců pomocí.
Do tohoto nového národa by se mohli dostat jen skutečně potřební a ne ti, kteří jen chtějí ,,lepší bydlo“. Proto by zde bylo roční zkušební období, kdy by každý musel skutečně a prakticky prokázat, že chce pracovat, chce budovat. V této době by měl omezena práva jen na základní – strava, bydlení, lékařská pomoc, atd. Žádné rozmazlování, střízlivá, ale spravedlivá výchova k novému životu. Ekonomičtí imigranti by neměli mít nárok na tuto zemi, ale protože se těžko dají oddělit od potřebných – bylo by toto samovolné třídění vyvoláno právě tou střízlivostí k jejich přáním, skromným životem a vynucenou pracovitostí. Kdo by chtěl jen prospěch, ten by o takový život nestál. Takovýto systém by samozřejmě vyžadoval zcela jinou azylovou politiku, než je dnes. Ale je to nutnost a v Arabských emirátech již dnes podobné takové formy fungují, takže by stačilo jen rozpracovat jejich systém.
Těmito kroky by stále ještě mohla být zachráněna Evropská kultura a soudržnost, ovšem za předpokladu, že se ihned zastaví nesmyslené pozvánky dalších imigrantů formou nedomyšlených výroků politiků. To by muselo být ihned a muselo by to začít neustále opakovaným vystoupením paní Merkelové, a to konkrétně přímo jí. Mnoho imigrantů věří jen jejím výrokům, protože ona je pozvala. Musí jim být vysvětleno a neustále opakováno, že prostě nejsme schopni jim takto pomoci, ale že pracujeme na jiném, lepším a trvalejším řešení. Zatím musí být trpěliví a my se budeme snažit jim situaci v táborech co nejvíce, ale přiměřeně, zlepšit. Tato výzva jim musí být neustále opakována s tím, že kdo neuposlechne, bude zatlačen zpět, nepůjde-li to dobrovolně, pak silou. Neustále a trpělivě jim vysvětlovat, že takto bychom se všichni zničili a nikomu nepomohli. Všechny ty potulující se imigranty ihned zastavit, kdekoliv jsou. Roztřídit je na místech, kde jsou, na skutečně potřebné z války, ostatní ihned poslat zpět a to musí proběhnout ve všech zemích a rychle bez nekonečného lamentování lidí, kteří do toho nemají, co mluvit, jako všelijací intelektuálové, herci a kde, kdo. Musí to být ,,úřední úkon“, ne záležitost ochránců práv a podobných institucí. Ti ekonomičtí musí být dopraveni zpět do sběrných táborů s policejním, nebo vojenským dohledem, aby nedošlo k jejich potulování po Evropě.
Pokud se budou chtít o vytříděné a potřebné imigranty dobrovolně nějaké země postarat, pak to bude jejich svobodná volba a nesmí pak nárokovat na jiných zemích nějaké speciální nároky. Jelikož by po důkladném roztřídění většina imigrantů byla stejně vrácena, nebyl by asi nějaký zásadní problém, aby ten malý zbytek přijaly země, které si to vzali za SVŮJ cíl. Pokud by nikdo tyto vytříděné imigranty dobrovolně nechtěl, byli by vráceni do sběrných táborů na hranici Sýrie, Turecka.
Toto řešení by bylo spravedlivé ke všem, neničilo by stávající řád, zamezilo by expanzi extrémismu a naučilo imigranty lépe žít a získat svůj skutečný domov a ne jen být někde problémově trpěni.

Reakce čtenáře, který mi položil otázku vedoucí mne k mé dlooooouhé odpovědi:

…No prosím, smažte asi raději ten poslední obří příspěvek. Nebo aspoň zeštíhlete
V tom mém mailu bylo zakódováno i miniposlání, abyste zmenšil „kadenci“ psaní… Někdy bychom měli na čas najít tu svou poušť, která nás obohatí ve finále nejvíce.

zdenekfritz

DĚKUJI VÁŽENÍ VŠEM ZA JEJICH REAKCE. DĚKUJI PAK PŘEDEVŠÍM TĚM, KTEŘÍ POCHOPILI.

Pro Vaši posilu zde uvedu pár reakcí, abyste viděli, že ,,nejste sami“. Jména neuvádím, vím, že není lehké nést kůži na trh, tak ji ponesu tak trochu za Vás. Citace neuvádím jako svou chválu, ale pro Vaši posilu, protože sám na sobě stále znovu zažívám, že je těžké jít proti proudu, tím více, je-li to proud kalný a plný vášní.
Tak i já Vám držím palce při všech Vašich bojích za pravdu a pro Pravdu, držme se přátelé…a buďme rádi – nejsme sami.
Jsem moc rád, že se Vás ozvalo tolik, to mi dává naději, že pojem ,,čtenář“ ještě stále něco může znamenat…a mít nějaký smysl i pro budoucnost.

1/ Dobré nedělní ráno, vážený pane Fritz,

pod Vaše slova se podepisuji ne perem, ale celým svým srdcem……Mohu říct jen, že Vaše bolest nad slepotou lidí je i mojí bolestí…slzy mi stékají, i bolesti a také radosti, jak jste toto naše pohnutí vnitřní dovedl citlivě vystihnout…­..Upřímně děkuji a věřte, že lidé, kterým jste posilou, nejsou takoví křiklouni a nepíší tak hned…..ale v sobě se rovnají. Vždyť to mohu potvrdit svým životem, několik let sleduji pečlivě Vaše otázky a ze začátku jsem někdy nesouhlasila nebo nerozuměla, v sobě jsem hledala a až třebas za delší dobu jsem dohledala a psala si a pak přiložila k Vašim slovům a shledala, že třeba jsem použila jiná slova, ale už začala rozumět i Vám. Dobelhala jsem se k té hlubší pravdě z trochu jiného konce – skrze svá prožívání…..Ale sešli jsme se v závěru…a to trvá…

2/Dobrý den pane Fritz,
přečetla jsem si Váš komentář k uprchlíkům a plně ho schvaluji. Kolik organizací se finančně podílí na tom, aby lidé jako cikáni a teď imigranti se poctivě začlenili do společnosti a co ti pomocníci dokázali? Tito pomocníci by si měli vzít k sobě jak romy, tak imigranty, třeba by to změnilo jejich názor, ale jen tyjí z našich peněz. Vy jste vyjádřil poctivě svůj názor veřejně a ne u piva a hned jste „kamenován“. Přitom je to odvaha,vyjádřit svůj názor veřejně. Přeji Vám pohodu a aby jste ve zdraví ustát tyto nepříjemnosti. Pěkné dny

3/Srdečně zdravím!

Podle duchovní výše dnešních „čtenářů“ se dala taková reakce očekávat. Jestliže někdo nechce slyšet, pak ani nejpádnější argumenty ho nepřesvědčí. Ve své snaze máte moji plnou podporu.

4/ Přeji pěkný den,
K Vašemu článku se plně připojuji. Je to i můj názor, už dlouho vůči Romům.
Vy jste popsal Boží zákony, na kterých se třídí celé lidstvo, ale to Vy víte velice dobře.
Chci jen říct, že stejným způsobem jsme přes bránu Království Božího vpouštění. A proto bychom měli a máme přistupovat stejným způsobem k imigrantům. Stále stejný princip, jak na hoře tak dole zde na zemi.
Ale jak jste ve svém článku popsal, jak přesně jednat a co konat právě v těch nejmenších detailech. Jen takto je možno dosáhnout Božího království zde na zemi. Protože ve slovech ,,žít ve vůli Boží “ je pěkné, ale mnohým to stejně nic neříká, protože vůbec neví, co mají činit. Směle vpřed…Jsem s Vámi.

5/ Někteří lidé vůbec neřeší,

co bude a jaké následky mohou následovat a bude to mnohem horší, protože to je první vlna uprchlíků. Někteří čtenáři a nejen oni jsou moc změkčilí a špatně chápou lásku a mír.
Napsal jste to výborně, hltala jsem, každé vaše slovo, názor, myšlenku. Víte přesně, o čem píšete, a že tohle nás může naprosto zničit. Je velmi smutné, když tohle čtenáři nechápou, protože, by to světu mohlo pomoci, kdyby to chápali jako Vy. Já stojím za Vámi, nenechte se znechutit a pište dál. Lidé budou nespokojeni pořád, budou kritizovat, ale pokud Vy víte, že to máte dělat, tak to nevzdávejte a myslím, že je Vám i pomáháno ze Světla. Znám Vás dlouho a myslim, že jste ve svých názorech pevný a stále stejný. Určitě jste ušel kus cesty a tak to musí být zákonitě i ve vašich myšlenkách a postojích k dané situaci s uprchlíky. Byl jste vždycky takový, a kdo Vás znal i před tím, tak nechápu, proč nyní vnímá, že jste se měl změnit. Umíte krásně psát, a kdo chce, tak Vám rozumí. Ve Vás to žije a já Vám moc fandím. Nesmíme si nalhávat, že je vše OK, nás se to netýká a my všechno děláme dobře, když čteme Poselství. A takových lidí je, co si to myslí a odsoudit je velmi jednoduché. Jsme tu každý sám za sebe, tak ať každý dělá, co umí, ale zpětná vazba nás nemine.
Držím i já Vám palce, ať vše ustojíte a ničím se zbytečně netrápíte. Ale určitě se najdou lidé, kteří za Vámi stojí, tak já se k nim připojuji.

6/ Dobrý deň, pán Fritz,
v maili mi bolo mi preposlané Vaše aktuálne vyjadrenie sa na fóre.
Veľmi ma to povzbudilo. Pôsobí to na mňa ako „živá voda“.
Som Slovenka a aktuálne vnímam to isté. Byť tu pripravený v službe TEJTO DOBE.
Chcela by som vysloviť poďakovanie slovami, ktoré som poslala aj pánovi, od ktorého mi mail prišiel:
Je to pre mňa veľká úľava. Pre mňa ako jednu z kruhov ľudí okolo Posolstva i pre mňa ako ženu je po dlhom čase nesmiernou úľavou stretnúť sa s odvahou.

7/ Dobrý den, pane Fritzi,

moc Vám děkuji za Vaši odvahu, Vaše postoje a Vaše názory. Souhlasím s Vámi. Děkuji a mějte se hezky

8/ Dobrý den pane Fritz,

nechápu jak mohou být mnozí čtenáři Poselství tak nebdělí.
Vždyť co píšete je pravda, cítím to stejně a není to tak že by jste jen druhé ovlivňoval.
Snad každý myslí sám za sebe. Naopak mě Vaše příspěvky posouvají dál k tomu,
abych byla samostatnější a abych více jednala, je to opak toho jak působí mnozí ostatní
čtenáři, kteří píší na internet.
Já jsem moc ráda že se chováte jako pravý muž, toto považuji za správné. I když k radosti tady toho mnoho není, tak to co jste napsal je popudem k činnosti, k probuzení ducha i k pozemské bdělosti.

9/ Dobrý večer pán Fritz,

srdečne Vás pozdravujem. Chcel som Vám toto napísať už včera, len som bol dosť unavený, tak dneska. Chcem Vám vyjadriť podporu vo „Vašom“ boji. Viem, že je neľahké zniesť ten verejný tlak, ktorý spôsobilo Vaše rozhodnutie niečo robiť voči situácii s migratami verejne. Iste sú to silné myšlienkové formy, ktoré na Vás doliehajú a pôsobia aj na cítenie. No myslím, že Vás táto skúsenosť posilní a privedie k dalšiemu stupňu zrelosti. Dali ste podnet k zamysleniu asi viacerím ľuďom a Váš názor môže podporiť a doplniť ich vlastné úvahy. Ja mám úplne zhodný názor s Vašim. Držím Vám palce. Treba dúfať, že koniec temnoty a očista je nablízku. Držte sa.

10/ Vy ani len netušíte ako som Vám vďačná za Vaše postoje,

Vaše slová, Vašu odvahu… Ako by ste mi hovorili s mojej duše, dovoľujem si Vám povedať, že presne tak veci vnímam, cítim a podobne prežívam.

 

  • Kalendář příspěvků
    Červen 2018
    Po Út St Čt So Ne
    « Dub    
     123
    45678910
    11121314151617
    18192021222324
    252627282930